11 C 127/2023-45 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení 18 930,45 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný s žalobkyní uzavřel účastnické smlouvy [číslo] [číslo] [číslo] kupní smlouvy [číslo] [číslo] na základě kterých odebíral od žalobkyně služby a na základě kterých si koupil koncové zařízení [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova], výrobní [číslo] koncové zařízení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], výrobní č. [anonymizováno]. Žalovaná částka představovala nedoplatek za platební služby poskytnuté k telefonním číslům [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo] ve výši 10 205,80 Kč, a dluh 6 700 Kč za koncové zařízení a dluh ve výši 2 024,62 Kč z titulu podmíněné slevy za koncové zařízení. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně poskytovala žalovanému služby na základě účastnické smlouvy [číslo] ze dne [datum] k telefonnímu číslu [tel. číslo], účastnické smlouvy [číslo] ze dne [datum] k telefonnímu číslu [tel. číslo] a účastnické smlouvy [číslo] ze dne [datum] k telefonnímu číslu [tel. číslo] (zjištěno z účastnických smluv). Žalobkyně dále dne [datum] uzavřela s žalovaným kupní smlouvu [číslo] na základě které si žalovaný koupil koncové zařízení [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova], výrobní [číslo] dále dne [datum] uzavřela s žalovaným kupní smlouvu [číslo] na základě které si žalovaný koupil koncové zařízen koncové zařízení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], výrobní č. [anonymizováno] (zjištěno z kupních smluv). Žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu služeb ve výši 899 Kč daňovým dokladem [číslo] se splatností [datum], cenu platebních služeb ve výši 6 546,95 Kč daňovým dokladem [číslo] se splatností [datum], cenu platebních služeb ve výši 5 159,85 Kč daňovým dokladem [číslo] se splatností [datum], splátku koncového zařízení ve výši 4 300 Kč daňovým dokladem [číslo] se splatností [datum], doúčtovanou slevu koncového zařízení ve výši 1 222,98 Kč daňovým dokladem [číslo] se splatností [datum], doúčtovanou slevu koncového zařízení ve výši 700,41 Kč daňovým dokladem [číslo] se splatností [datum] a doúčtovanou slevu koncového zařízení ve výši 101,23 Kč daňovým dokladem [číslo] se splatností [datum] (zjištěno z vyúčtování). Žalovaný na tyto neuhradil ničeho. Dle dopisu ze dne [datum] vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky. Dle podacího lístku odeslala tento dopis žalovanému téhož dne. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil 4. Soud spor posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 5. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle § 1968, věty první, o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně s žalovaným platně uzavřeli shora uvedené smlouvy, na základě kterých žalobkyně poskytovala žalovanému služby a na základě kterých žalovaný převzal koncové zařízení. Žalovaný nezaplatil řádně a včas nedoplatky za služby. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, žalobní tvrzení nikterak nezpochybnil, přičemž bylo na něm, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil. Žalovaný dluh neuhradil, a dostal se tak do prodlení (§ 1970 o. z.). Soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku se zákonným úrokem z prodlení od prvního dne prodlení jednotlivých částek do zaplacení (výše zákonného úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 252 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč.