12 C 175/2022-35 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 42 038 Kč s příslušenstvím. Tato částka měla vzniknout jako dluh žalovaného, neboť žalovaný neuhradil včas platby do fondu oprav a fondu služeb za rok 2021 a za měsíce únor a červen 2022. Žalovaný měl tento dluh uhradit žalobci z titulu vlastnického práva k bytové jednotce [číslo] v domě [adresa], na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně]. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek § 115a o. s. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodoval bez nařízení jednání. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], katastrální území a obec Příbram, vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, soud zjistil, že žalovaný je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] v [adresa], na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], že žalovaný dluží žalobci na platbách do fondu oprav a do fondu služeb za rok 2021 částku 2 809 Kč, dále platbu do fondu oprav a fondu služeb za měsíc únor 2022 ve výši 5 145 Kč a za měsíc červen 2022 ve výši 5 148 Kč a dále nedoplatek z vyúčtování za rok 2021 ve výši 28 936 Kč. Z předžalobní upomínky ve spojení s dodejkou pak vyplývá, že žalobce žalovaného vyzval k zaplacení dluhu před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Podle tohoto ustanovení žalovanému vznikla povinnost platit platby do fondu oprav a fondu služeb v uvedeném období s tím, že v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na pohledávku žalobce uhradil něčeho nad rámec tvrzení žalobce, soud proto po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nárok žalobce je v plném rozsahu po právu, žaloba byla tedy podána důvodně, a proto jí bylo soudem zcela vyhověno. Jelikož se žalovaný dostal s plněním uvedených plateb do prodlení, vznikla mu povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši, a to podle § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobci přiznal úrok z prodlení ode dne podání žaloby tak, jak požadoval. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 280 Kč. Při rozhodování o nákladech zastoupení advokátkou postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává týž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech (5 C 11/2023, 14 C 150/2021, 5 C 150/2020, 9 C 11/2020). Náklady řízení sestávají z odměny advokátky za tři úkony právní služby po 500 Kč (převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání návrhu), tří režijních paušálů po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 378 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 102 Kč Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.