13 C 101/2023-61 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 33 003,21 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 20. 11. 2020 s žalovaným Smlouvu o půjčce, na základě které mu poskytla částku 30 000 Kč. Tuto částku měl splatit v 84 pravidelných měsíčních splátkách společně s úrokem a pojištěním. Celkově měl zaplatit částku 66 746,32 Kč. Žalovaná částka se skládá ze zbytku nesplacené jistiny ve výši 28 466,20 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 541,01 Kč a poplatku za odeslání upomínek ve výši 1 996 Kč. Dále požaduje žalobkyně zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 428,16 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6,61 Kč. 2. Žalovaný se nevyjádřil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 20. 11. 2020 částku žalovanému 30 000 Kč (zjištěno z výpisu z bankovního účtu žalovaného a potvrzení o jeho vlastnictví) převodem na jeho bankovní účet, s tím, že žalovaný se zavázal částku uhradit v 84 pravidelných měsíčních splátkách společně se smluvním úrokem ve výši 26,9 % (zjištěno ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 20. 11. 2020). Žalovaný neměl dostatečný finanční obnos na svém bankovním účtu, v důsledku čehož se dostal do prodlení se splátkami, a proto ho právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala upomínkami k zaplacení dlužné částky (upomínky ze dne 4. 4. 2021, 30. 5. 2021, 30. 8. 2021, 11. 1. 2022). Vzhledem k tomu, že žalovaný nereagoval, právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku ke dni 4. 2. 2022 zesplatnila a zároveň žalovaného vyzvala, aby do 40 dnů od zesplatnění pohledávky zaplatil celou dlužnou částku, přičemž lhůta k zaplacení uplynula dne 16. 3. 2022 (jak vyplývá z oznámení ze dne 4. 2. 2022 a z úvěrových podmínek právní předchůdkyně žalobkyně). Ke dni 14. 9. 2021 došlo fúzí ke sloučení právní předchůdkyně žalobkyně a společnosti [právnická osoba], [IČO]. Pohledávka byla platně postoupena na žalobkyně dne 18. 7. 2022 (Smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO]), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 11. 8. 2022. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 1. 12. 2022, kterou byl vyzván k zaplacení dlužné částky. Smluvní pokuta byla určena 0,1 % z nesplacené jistiny za každý započatý den prodlení (jak vyplývá ze Smlouvy o úvěru). 4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je fyzickou osobou trvale žijící na území ČR se státním občanstvím Filipínské republiky, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Při posouzení pravomoci vyšel soud z ust. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. V dané věci je dána mezinárodní příslušnost ČR a předmětný právní vztah se řídí právním řádem ČR. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření úvěru a z občanského zákoníku. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřely žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). 7. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována. 8. Ohledně příslušenství pohledávky soud aplikoval § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výše smluvních úroků byla sjednána v souladu s dobrými mravy, přičemž ke stejnému závěru došel i Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, podle něhož již úroky, které přesahují 60 %, byly sjednány v rozporu s dobrými mravy. 9. Ustanovení o smluvní pokutě soud posoudil dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 122 odst. 3 ve spojení s § 168 odst. 1 tohoto zákona, souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. S ohledem na uvedené, smluvní pokutu soud považuje za zcela přiměřenou a souladnou s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR. 10. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně neplnil, když právní předchůdkyni žalobkyně neplatil řádně a včas sjednané splátky, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. 11. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, přičemž bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru částku 28 466,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 466,20 Kč od 17. 3. 2022 (den následující po uplynutí 40 denní výzvy k zaplacení) do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 428,16 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 289 Kč, částku ve výši 2 541,01 Kč, částku ve výši 1 996 Kč Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 419 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b advokátního tarifu Náklady řízení sestávají 3 úkonů právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, náhrady 21 % DPH ve výši 378 Kč a zaplaceného soudní poplatku 1 241 Kč.