16 C 130/2023-44 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 26 888 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi jeho právním předchůdcem, společností [právnická osoba] a žalovaným coby podnikatelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru na částku 15 000 Kč, z níž si žalovaný neplnil sjednané povinnosti a žalobci, jemuž byla pohledávka postoupena, dluží předmětnou částku. 2. V dané věci soud nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, proto jej soud zrušil a za podmínek stanovených § 115a) o. s. ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek. Ještě před tím v rámci doplnění skutkových tvrzení žaloby na základě výzvy soudu došlo k částečnému zpětvzetí žaloby ohledně částky 485,88 Kč týkající se kapitalizovaných úroků z úvěru za období od 26. 12. 2020 do 19. 10. 2022 a částky 437,29 Kč coby kapitalizovaného úroku z prodlení za stejné období. Ohledně těchto částek proto soud řízení podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil (výrok II daného rozsudku). 3. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru z [datum] včetně smluvních podmínek, transakční historie, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, z žádosti o poskytnutí úvěru, oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní výzvy včetně podacího lístku soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru na částku 15 000 Kč, přičemž kromě jistiny se žalovaný zavázal uhradit také smluvené úroky ve výši 1 444 Kč, sjednané na dobu trvání smlouvy pevnou sazbou, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 2 700 Kč. Úhrnem měl zaplatit částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Na předmětný dluh žalovaný uhradil v pěti splátkách po 2 000 Kč celkem 10 000 Kč, přičemž v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že o něj žádá jako podnikatel ve stavebnictví, ke svému příjmu dokladoval faktury, žil u babičky, byl svobodný, bezdětný, s příjmem z podnikání ve výši 25 000 Kč měsíčně a výdaji ve výši 6 000 Kč měsíčně. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jíž nabyl pohledávku za žalovaným žalobce, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ten byl také před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu. Ke dni podání žaloby dlužil žalovaný po započtení uhrazených plateb na jistině 9 918,59 Kč, na smluvní pokutě 9 000 Kč a na úhradě za jednotlivé smluvené služby (poskytnutí úvěru, administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek) částku 7 340,40 Kč. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci, kdy bylo třeba vycházet z toho, že žalovaný smlouvu uzavíral jako podnikatel a v důsledku toho nebyl věřitel povinen zkoumat jeho úvěruschopnost, je třeba posuzovat danou úvěrovou smlouvu za smlouvu řádně sjednanou, kdy žalobce listinnými důkazy prokázal obsah uzavřené smlouvy i platby žalovaného. Vzhledem k tomu má soud za to, že žalobce unesl břemeno tvrzení i břemeno důkazní, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k povinnosti uhradit dluh na jistině a smluvených poplatcích ve výši 17 888 Kč, dále smluvní pokutu vyčíslenou do 11. 1. 2022 ve výši 9 000Kč, smluvených úroků z úvěru ve výši 15 % ročně a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 %. Žalovaný se přitom dostal do prodlení od 26. 12. 2020, neboť dluh měl být k 25. 12. 2020 zaplacen, takže je povinen hradit úroky ode dne následujícího po datu splatnosti dluhu. Ke dni 19. 10. 2022 činily dlužné úroky z prodlení 1 580,60 Kč a smluvní úroky 2 702,48 Kč. Od 20. 10. 2022 je pak požadován úrok vždy v procentní výši, u zákonných úroků jde o 8,25 % ročně ze součtu dlužné jistiny a smluvených úroků (10 547,60 Kč) a u smluvených úroků jde o 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 918,52 Kč. Současně byly dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přiznány žalobci i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 6. Ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud plně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 503 Kč, které tvoří 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b) odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za převzetí právního zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, 3 režijní paušály po 300 Kč, zaplacený soudní poplatek ve výši 1 051 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že za zpětvzetí žaloby soud žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť důvodem zpětvzetí byl chybný propočet dluhu žalobcem, což nelze přičítat k tíži žalovaného.