16 C 22/2023-62 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 311 124 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva, z níž si žalovaný neplnil sjednané povinnosti a žalobci dluží předmětnou částku. 2. V dané věci soud nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, proto jej soud zrušil a za podmínek stanovených § 115a) o. s. ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek. 3. Z úvěrové smlouvy z [datum] včetně úvěrových podmínek, platební historie, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkového kalendáře, lustrace žalovaného v Centrální evidenci exekucí a databázi Solus, výpisu z účtu žalovaného a jeho výplatních pásek, pracovní smlouvy a matričního listu soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva na nákup zboží, konkrétně auta, za částku 389 000 Kč, přičemž úvěr byl žalovanému poskytnut ve výši 299 000 Kč a žalovaný na doplacení kupní ceny zaplatil ze svého 90 000 Kč. Úroky byly sjednány ve výši 12,429702 % a bylo dohodnuto 72 splátek po 5 908 Kč měsíčně od 18. 5. 2021 Celkem mělo být na úvěru zaplaceno 425 376 Kč. Žalovaný na něj doposud zaplatil 5 908 Kč. K zesplatnění úvěru došlo k 7. 10. 2021. V době uzavření smlouvy dosahoval žalovaný příjmu ve výši 24 800 Kč čistého měsíčně, měl uzavřenu pracovní smlouvu na dobu neurčitou, žil s přítelkyní, která měla příjem 23 000 Kč čistého měsíčně, výdaje na domácnost byly celkem stanoveny na 15 000 Kč měsíčně s tím, že u žalovaného byla započtena 1/2, tedy částka 7 500 Kč. Z výpisu z účtu a matričního listu klienta vyplývá, že měl jednu vyživovací povinnost, výživné hradil ve výši 3 000 Kč a jeho disponibilním příjmem byla částka 14 300 Kč měsíčně. O zesplatnění úvěru byl žalovaný písemně žalobcem vyrozuměn, stejně tak před podáním žaloby mu byla zaslána předžalobní výzva. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalobce listinnými důkazy prokázal, že mezi účastníky řízení byla uzavřena úvěrová smlouva, z níž si žalovaný neplnil sjednané povinnosti, což vedlo k zesplatnění úvěru a k povinnosti žalovaného uhradit jednak dlužné splátky do zesplatnění úvěru ve výši 23 632 Kč, nesplacenou jistinu po zesplatnění úvěru ve výši 284 396 Kč, obchodní úrok spočítaný od poslední splátky před zesplatněním do ukončení smlouvy ve výši 1 866 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 230 Kč a poplatky za upomínky ve výši 1 000 Kč, celkem částku 311 124 Kč spolu se smluvenými úroky ve výši 12,43 % z dlužné jistiny (součet částek 23 632 Kč a 284 396 Kč) a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % počítaný ze součtu dlužných splátek do zesplatnění úvěru, dlužné jistiny a obchodního úroku, vždy od 19. 10. 2022. Do tohoto data byly zákonné i smluvené úroky kapitalizovány, tedy propočteny žalobcem na částky 29 190,40 Kč pokud jde o smluvní úrok a 25 999,35 Kč jde-li o úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). 6. Ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 48 310,40 Kč, a to za 3 úkony po 9 580 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby), podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po 300 Kč, zaplacený soudní poplatek ve výši 12 446 Kč a 21 % DPH ve výši 6 224,40 Kč.