18 C 69/2023-61 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 19 100 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů (dále jen„ ČKP“), přičemž se jednalo o 3 samostatná období, a to období od 6. 4. 2021 do 30. 6. 2021, od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021, od 1. 9. 2021 do 10. 1. 2022, kdy žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], který byl t.č. evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná částka je dána vynásobením příslušné zákonné denní sazby počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, v jednotlivých obdobích chronologicky ve výši 5 890 Kč, 4 030 Kč a 8 580 Kč, a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva 3x 300 Kč. 2. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem Běloruské republiky, zabýval se soud nejdříve otázkou své pravomoci. Při posouzení pravomoci vyšel soud z čl. 4 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis), na základě nichž shledal svou pravomoc pro rozhodnutí sporu, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. Rozhodným právem pro posouzení sporu je pak v souladu s § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právo české, neboť jde o závazek přispívat do Garančního fondu České kanceláře pojistitelů, tedy tento závazek nejúžeji souvisí s Českou republikou. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl v od 30. 6. 2021 do 10. 1. 2022 vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (zjištěné údaje o vozidle, výzvy k úhradě). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP, a to do 60 dnů od doručení dopisu, vždy samostatně za každé ze tří předmětných období (výzva k úhradě z 23. 6. 2022, 17. 2. 2022, 5. 5. 2022). Následně byl žalovaný opakovaně o úhradu upomínán, a to upomínkami z 24. 10. 2022, 27. 9. 2022, 25. 8. 2022, 25. 5. 2022, 5. 9. 2022, 10. 8. 2022, i předžalobními upomínkami z 5. 1. 2023, 20. 10. 2022, 1. 11. 2022. 5. Soud spor posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a), § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Podle citovaných ustanovení musí být splněna povinnost pojištění odpovědnosti po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla povinnost porušována, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva. Výši denní sazby příspěvku stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Podle § 2a vyhlášky, výše nákladů ČKP spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. 6. Na základě shora uvedeného shledal soud žalobu důvodnou a v plném rozsahu ji vyhověl. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem/provozovatelem předmětného osobního automobilu, k němuž t.č. nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti. Žalobkyni proto soud přiznal nárok na zaplacení příspěvku do tzv. garančního fondu, který za prvé období 86 dní činí 5 590 Kč (86 dní x 65 Kč), za druhé období 62 dní činí 4 030 Kč (62 dní x 65 Kč), za třetí období 132 dní činí 8 580 Kč (123 dní x 65 Kč). Žalobkyni vzniklo rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním tohoto nároku 3x 300 Kč Vedle toho soud žalobkyni přiznal též zákonný úrok z prodlení částky 5 590 Kč od 4. 5. 2022 do zaplacení, z částky 4 030 Kč od 20. 7. 2022 do zaplacení, z částky 8 580 Kč od 7. 9. 2022 do zaplacení. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o.s.ř. určena třídenní. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř., § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení 2 252 Kč. Soud postupoval podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“), neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává tatáž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 300 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, náhrady za 21 % DPH ve výši 252 Kč a zaplaceného poplatku 800 Kč.