21 C 51/2023-61 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 29. 11. 2022 domáhá, aby soud uložil žalovanému zaplatit jí 40 720 Kč s příslušenstvím, a to s titulu příspěvku za porušení povinnosti pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“ a dále jen„ povinné ručení), a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 2. Podle žalobkyně byl žalovaný majitelem/provozovatelem nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], (dále jen„ nákladní automobil“), který neměl v období od 8. 8. 2019 do dne 21. 1. 2020 (dále jen„ 1. rozhodné období“) sjednáno povinné ručení. Žalovaná částka představuje příspěvek za 167 dní bez povinného ručení ve výši 14 362 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Nákladní automobil dále neměl v období od 22. 1. 2020 do dne 30. 4. 2020 (dále jen„ 2. rozhodné období“) sjednáno povinné ručení. Žalovaná částka dále představuje příspěvek za 100 dní bez povinného ručení ve výši 8 600 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Dále nákladní automobil neměl v období od 1. 5. 2020 do dne 31. 8. 2020 (dále jen„ 3. rozhodné období“) sjednáno povinné ručení. Žalovaná částka představuje příspěvek za 123 dní bez povinného ručení ve výši 10 578 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dluh ani přes výzvy žalobkyně nesplnil. 3. Žalovaný byl podle tvrzení žalobkyně majitelem/provozovatelem také osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ osobní automobil“), za který neměl v období od 1. 3. 2021 do dne 31. 5. 2021 (dále jen„ 4. rozhodné období“) sjednáno povinné ručení. Žalovaná částka proto představuje také příspěvek za 92 dní bez povinného ručení ve výši 5 980 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dluh ani přes výzvy žalobkyně nesplnil. 4. V projednávané věci soud vydal elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej soud usnesením zrušil. Účastníci byli tímto usnesením vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní se podává: a. Žalovaný byl všech uvedených rozhodných období vlastníkem/provozovatelem osobního a nákladního automobilu (zjištěno z výpisů údajů o vozidlech) a neměl sjednáno povinné ručení. b. Žalobkyně výzvou ze dne 7. 1. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 10 578 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy. c. Žalobkyně výzvou ze dne 11. 3. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 14 362 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy. d. Žalobkyně výzvou ze dne 1. 10. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 8 600 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy. e. Žalobkyně výzvou ze dne 3. 2. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 5 980 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy. f. Žalobkyně zaslala žalovanému tři předžalobní upomínky ze dne 21. 2. 2022, jimiž ho vyzvala k úhradám jeho dluhů za 1., 2. a 3. rozhodné období. g. Upomínkou ze dne 5. 10. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky za 4. rozhodné období. h. Žalovaný však dosud na žádnou z uvedených pohledávek ničeho neuhradil. 6. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ vyhláška“). 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona o pojištění odpovědnosti musí být splněna povinnost pojištění odpovědnosti po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla povinnost porušována, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva. Výši denní sazby příspěvku stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč a pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč (§ 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky). Podle § 2a vyhlášky výše nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. 8. Žalovaný tím, že v 1. až 3. rozhodném období neměl sjednané povinné ručení k nákladnímu automobilu a v 4. rozhodném období k osobnímu automobilu, jež byly evidovány v registru vozidel jako provozované, porušil povinnost stanovenou § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek podle § 4 odst. 1 daného zákona. Ve třech rozhodných obdobích příspěvek činil 86 Kč denně a ve 4. rozhodném období 65 Kč denně. Za 167 dní bez povinného ručení vznikl dluh ve výši 14 362 Kč, za 100 dní bez povinného ručení vznikl dluh ve výši 8 600 Kč, za 123 dní bez povinného ručení vznikl dluh ve výši 10 578 Kč a za 92 dní bez povinného ručení vznikl dluh ve výši 5 980 Kč. Žalobkyně má dále vůči žalovanému – podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 4 x 300 Kč, tedy celkem 40 720 Kč. 9. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalobou uplatněnou částku se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 807 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 1 500 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 378 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 629 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).