5 C 124/2023-47 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhal rozhodnutí soudu o určení povinnosti žalovaného mu zaplatit částku 29 377 Kč s příslušenstvím a náklady řízení ve výši 10 614 Kč. V návrhu tvrdil, že mezi účastníky byla dne [datum] distančním způsobem uzavřena úvěrová smlouva na spotřebitelský úvěr do výše 21 800 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky. Žalobce tvrdil, že splnil svou povinnost ověřit schopnost žalovaného, úvěr zaplatit. Úvěr byl vyplacen na účet číslo [bankovní účet] dne [datum] ve výši 21 800 Kč. Úvěr byl splatný dne [datum], na úhradu nezaplatil žalovaný nic. Žalovaný dluží žalobci částku – jistinu 21 800 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 5 450 Kč, poplatek za službu ve výši 165 Kč. Žalobce dále uplatnil smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobce k žalobě připojil výzvu k úhradě ze dne [datum], výpis a posouzení úvěruschopnosti společnosti, kopii občanského průkazu, výplatní lístek za [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok], smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, uzavřenou dne [datum], sazebník. 2. Na základě tvrzení žalobce a předložených listinných důkazů soud návrhu vyhověl a ve věci rozhodl dne [datum] elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného na adresu [adresa žalovaného], [adresa žalovaného] Okresní správa sociálního zabezpečení informovala soud, že žalovaný má evidenční adresu [adresa žalovaného], není přihlášen k pojištění u žádného zaměstnavatele, není poživatelem žádného důchodu, není veden, jako OSVČ. Ze strany soudu bylo ověřeno, že žalovaný není ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody ani zabezpečovací detenci. Z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že žalovaný je hlášen k trvalému pobytu na adrese [adresa žalovaného] (jedná se o adresu úřadu). 3. Platební rozkaz se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen a účastníci byli vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto, bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že v případě, že se nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci, bez nařízení jednání, souhlasí. Účastníci byli nečinní, soud proto vyhlásil rozhodnutí podle § 115a) o.s.ř. 4. Spor mezi účastníky soud posoudil podle ustanovení § 2395, § 2048, § 1970 občanského zákoníku a dále podle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. Žalobce prokázal uzavření smlouvy mezi účastníky, prokázal, že v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný neprokázal, že by svou povinnost, která mu vyplývá ze smlouvy, splnil, a poskytnutý úvěr žalobci splatil včetně příslušenství tak, jak se dohodl se žalobcem. Soud shledal žalobu za zcela důvodnou a této v plném rozsahu vyhověl včetně příslušenství, na kterém se účastníci dohodli v souladu s platnou právní úpravou. 5. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto rozhodl podle § 142 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. shora. Žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 176 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b) /1 AT, 3 x 100 Kč dle § 14b) AT + 21 % DPH.