7 C 16/2023-34 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne 30. 1. 2023 žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 28 631,80 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným dne 2. 3. 2022 smlouvu o nákupu pohonných hmot prostřednictvím tankovací karty [anonymizováno] Touto smlouvou byl žalovanému coby kupujícímu umožněn na základě předložení tankovací karty odběr pohonných hmot. Na základě této smlouvy pak žalovaný prostřednictvím [anonymizováno] karty odebíral pohonné hmoty, další zboží a služby dle podmínek stanovených v uvedené smlouvě. Žalobkyně pak žalovanému vystavila následující faktury-daňové doklady: faktura č. [anonymizováno] na částku 9 280,38 Kč, splatná dne 23. 6. 2022, faktura č. [anonymizováno] na částku 5 129,79 Kč, splatná dne 8. 7. 2022, faktura č. [anonymizováno] na částku 10 417,23 Kč, splatná dne 23. 7. 2022, faktura č. [anonymizováno] na částku 3 453,69 Kč, splatná dne 8. 8. 2022, faktura č. [anonymizováno] na částku 163,45 Kč, splatná dne 19. 8. 2022, faktura č. [anonymizováno] na částku 187,26 Kč, splatná dne 20. 9. 2022. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, avšak žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil. Zároveň žalobkyně uplatnila také nárok na smluvní úrok z prodlení. Dále si žalobkyně uplatňuje nárok na částku ve výši 1 200 Kč v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy tato částka představuje minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky vzhledem k tomu, že obě smluvní strany uzavřely smlouvu jako osoby podnikající, a to v rámci své podnikatelské činnosti. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní (smlouva o nákupu pohonných hmot ze dne 2. 3. 2022, faktury č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno], a předžalobní upomínka ze dne 27. 9. 2022 včetně dodejky) zjistil soud následující skutkový stav věci. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nákupu pohonných hmot prostřednictvím tankovací karty [anonymizováno] Touto smlouvou byl žalovanému coby kupujícímu umožněn na základě předložení tankovací karty odběr pohonných hmot. Pro případ prodlení žalovaného si účastníci smluvili úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužných částek denně. Žalobkyně vystavila žalovanému faktury za odebrané pohonné hmoty. Žalovaný nezaplatil faktury řádně a včas. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). 5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, neboť tvrzení v ní uvedená byla prokázána listinnými důkazy předloženými žalobkyní. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. 9. Na základě výše uvedených ustanovení soud žalobě vyhověl, když má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena kupní smlouva podle ust. § 2079 občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo umožnění žalovanému nakupovat pohonné hmoty a další zboží prostřednictvím DFC tankovací karty žalobkyně. Žalobkyně vystavila žalovanému faktury k platbě za odebrané pohonné hmoty a další zboží. Žalovaný však svou povinnost ze smlouvy nesplnil, když neuhradil cenu za odebrané pohonné hmoty a další zboží řádně a včas, tj. ve lhůtě stanovené ve fakturách. Žalovaný se tak dostal do prodlení ve smyslu ust. § 1968 občanského zákoníku. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč, a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně. 10. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 151 odst. 1, 3 o. s. ř. soud přiznal úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 10 725 Kč Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 1 432 Kč, tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, kvalifikovaná předžalobní výzva) po 2 260 Kč podle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., a 21 % daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 613 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.