7 C 184/2023-27 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 36 500 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr 20 000 Kč převodem na její účet, a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. v celkové výši 14 000 Kč (žalobkyně požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru), nejpozději do 13. 4. 2023 Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, tj. prostřednictvím webových stránek žalobkyně. Žalovaná se ocitla s úhradou úvěru v prodlení, v důsledku čehož vzniklo žalobkyni dle smlouvy právo na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s úhradou jednotlivé splátky ve výši 500 Kč, kdy žalovaná byla v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše smluvní pokuty tak činí 2 500 Kč. Žalovanou částku představuje dlužná jistina 20 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 14 000 Kč a smluvní pokuta 2 500 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení. 2. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 3. 2. 2023 prostředky komunikace na dálku poskytla žalobkyně žalované úvěr 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala žalobkyni úvěr splatit spolu s poplatkem za čerpání úvěru v celkové výši 14 000 Kč nejpozději do 13. 4. 2023. Dle potvrzení o provedené platbě byla částka úvěru 20 000 Kč poskytnuta žalované bezhotovostně převodem na její účet dne 3. 2. 2023. Dle čl. 8 smlouvy vznikla žalované povinnost v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky uhradit žalobkyni jednorázovou sankci 500 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou 5 splátek, v důsledku čehož vzniklo žalobkyni právo na zaplacení jednorázové sankce v celkové výši 2 500 Kč. Žalovanou částku představuje dlužná jistina 20 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 14 000 Kč a jednorázová sankce, tj. smluvní pokuta 2 500 Kč. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že se jedná o vzájemný závazek podnikatelů, kdy smlouva byla uzavřena mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti, nebyly v daném případě aplikovány ustanovení o spotřebitelském úvěru, neboť se nejedná o spotřebitelský úvěr. 5. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 6. Ohledně příslušenství pohledávky (zákonného úroku z prodlení) soud aplikoval § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru v čase a za podmínek shora uvedených a žalovaná podmínky nedodržela, když řádně nehradila splátky a dostala se do prodlení, v důsledku čehož vzniklo žalobkyni mimo jiné právo na úhradu smluvní pokuty. Žalovaná na svůj dluh neuhradila žalobkyni ničeho. Smlouva byla uzavřena mezi podnikateli a nelze ji posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené, zdejší soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. 8. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobkyni zaplatila, případně že na svůj dluh zaplatila více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru celkem částku 20 000 Kč spolu s poplatkem za čerpání úvěru v celkové výši 14 000 Kč, smluvní pokutou ve výši 2 500 Kč a se zákonným úrokem z prodlení 15 % p. a. od 14. 4. 2023 do zaplacení. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. 9. Podle § 142a odst. 1 o. s. ř. nemá žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť neprokázala, že žalované ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslala na adresu pro doručování, příp. na poslední známou adresu výzvu k plnění.