9 C 61/2023-53 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala po žalovaných zaplacení 87 570 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanými uzavřela dne [datum] smlouvu o nájmu bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec]. Žalovaní se zavázali platit za pronájem měsíční nájemné ve výši 10 500 Kč, a to spolu se zálohou na služby 7 014 Kč Celkem se tak zavázali hradit 17 514 Kč měsíčně. Za období od července 2022 do ledna 2023 však žalobkyni neuhradili ničeho. Žalobkyně požadovala žalobou zaplacení 87 570 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 514 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 17 514 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 17 514 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 17 514 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 17 514 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaní dluh ani přes výzvu neuhradili. Na jednání soudu dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to v rozsahu částky 56 070 Kč, a to včetně příslušenství z částky 87 570 Kč, neboť žalovaní dluží pouze nájemné za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Žalobkyně se tedy žalobou domáhala zaplacení částky 31 500 Kč, přičemž souhlasila s plněním ve splátkách. 2. Žalovaní uvedli, že v říjnu 2022 se odstěhovali, nicméně ukončení nájmu řešili s žalobkyní pouze neformálně. Dluh na nájemném za období od listopadu 2022 do ledna 2023 skutečně mají, přičemž navrhli splatnost ve splátkách. 3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně uzavřela s žalovanými dne [datum] smlouvu o nájmu bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec], přičemž smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od [datum] do [datum] (zjištěno ze smlouvy o nájmu ze dne [datum]). Žalovaní se zavázali hradit žalobkyni měsíční nájemné 10 500 Kč a zálohy za služby 7 014 Kč (zjištěno z téže smlouvy). Dle dopisu ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalované k vrácení 87 570 Kč. Dle podacího lístku odeslal tento dopis žalovaným dne [datum]. Žalovaní dluží 31 500 Kč na nájemném za období od listopadu 2022 do ledna 2023. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 5. Podle § 2201 odst. 1 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 7. Podle § 2246 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc 8. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 tohoto ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví 9. S ohledem na částečné zpětvzetí žalobkyně rozhodl soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. o zastavení řízení v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení 56 070 Kč s příslušenstvím specifikovaným shora ve výroku I. rozsudku. 10. Soud žalobě vyhověl v rozsahu částky 31 500 Kč, jelikož v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovanými uzavřela smlouvu o nájmu bytové jednotky, a to na dobu určitou. Po změně žalobního návrhu zůstal předmětem řízení pouze dluh na nájemném za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], tj. 31 500 Kč (3 x 10 500 Kč). Žalovaní v řízení uvedli, že dluh na nájemném za toto období skutečně mají, a proto jim soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (výrok II. rozsudku). Protože jsou žalobci manželé a závazek jim vznikl společně, uložil jim soud povinnost zaplatit dlužnou částku žalobkyni společně a nerozdílně. Způsob a lhůtu k plnění soud určil v pravidelných po sobě jdoucích 7 měsíčních splátkách, neboť žalobkyně tento způsob navrhla a žalovaní souhlasili (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaní byli ve věci úspěšnější, žádné náklady řízení jim však nevznikly. 12. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 804 Kč žalobkyni, a to dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.