9 C 94/2023-63 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení 59 348,13 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru„ [anonymizováno]“ [číslo]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým limitem ve výši 10 000 Kč a současně mu byla poskytnuta platební úvěrová karta. Úvěr, který byl žalovanému poskytnut, měl dvě části, a to účelovou a neúčelovou. V účelové části byla žalovanému poskytnuta částka 4 999 Kč na nákup mobilního telefonu [anonymizována tři slova], přičemž žalovaný se zavázal tuto částku splatit ve 12 měsíčních splátkách po 533 Kč. Neúčelová část úvěru spočívala v čerpání peněžních prostředků prostřednictvím platební úvěrové karty, přičemž zde splátka závisela na výši dluhu na počátku měsíce. Při čerpání do 10 000 Kč činila minimálně 400 Kč, při čerpání do 15 000 Kč minimálně 600 Kč, při čerpání do 20 000 Kč minimálně 800 Kč a při čerpání nad 20 000 činila 4 % z vyčerpané částky. Žalovaný si zároveň sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, přičemž se zavázal hradit měsíční pojistné ve výši 0,65 % z aktuální výše dlužné částky. Celkem žalovaný vyčerpal částku 91 969,33 Kč. Uhradil 75 580 Kč. [příjmení] dluhu ani přes výzvu neuhradil. Žalobkyně proto dne [datum] od smlouvy odstoupila. Žalovaná částka představovala dlužnou jistinu 49 999,83 Kč, dlužné splátky pojištění 2 144,07 Kč, dlužný úrok 4 704,23 Kč (vyčíslený ke dni odstoupení od smlouvy), dlužné náklady za ukončení smlouvy 1 500 Kč a dlužné náklady za upomínky 1 000 Kč. Úvěruschopnost žalovaného posuzovala na základě informací sdělených žalovaným a z úvěrových registrů, mj. interní databáze žalobkyně, insolvenčního rejstříku, z databáze Českého statistického úřadu, ze státem publikovaných údajů o životním a existenčním minimu a registru SOLUS za využití vlastního statistického modelu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti. 4. Žalobkyně podepsala s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru„ [anonymizována dvě slova] [číslo], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým limitem 10 000 Kč, přičemž součástí smlouvy byla rovněž dohoda o užívání úvěrové platební karty„ [anonymizováno]“ (zjištěno ze smlouvy„ [anonymizováno]“ [číslo] z dohody o užívání platební úvěrové karty„ [anonymizováno]“ ze dne [datum]). Žalovaný čerpal úvěr za účelem nákupu mobilního telefonu [anonymizována tři slova] částkou 4 999 Kč, přičemž tuto se žalovaný zavázal splatit ve 12 měsíčních splátkách po 533 Kč s roční úrokovou sazbou 53,63 % (zjištěno z úvěrové smlouvy). Žalovaný dále čerpal poskytnutý úvěr prostřednictvím platební úvěrové karty [anonymizováno], přičemž se zavázal vyčerpané prostředky splácet v měsíčních splátkách v závislosti na aktuální výši dluhu na počátku měsíce, přičemž výše splátky činila minimálně 400 Kč při čerpání do 10 000 Kč, minimálně 600 Kč při čerpání do 15 000 Kč, minimálně 800 Kč při čerpání do 20 000 Kč a 4 % z vyčerpané částky při čerpání nad 20 000 Kč (zjištěno z úvěrové smlouvy, jejíž součástí je rámcová smlouva o platebních službách a z dohody o užívání platební úvěrové karty„ [anonymizováno]“). Žalovaný si zároveň sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, přičemž se zavázal hradit měsíční pojistné ve výši 0,65 % z aktuální výše dlužné částky (zjištěno z úvěrové smlouvy). Dle zprávy o posouzení úvěruschopnosti činil příjem žalovaného 17 000 Kč měsíční a výdaje 4 000 Kč měsíčně. Dle výpisu z bankovního účtu ze dne [datum] činil jeho zůstatek 108 Kč. Žalovaný celkem vyčerpal částku 91 969,33 Kč (zjištěno z výpisu k úvěrovému účtu). Žalovaný uhradil celkem 75 580 Kč (zjištěno z výpisu k úvěrovému účtu). Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, a proto žalobkyně dopisem ze dne [datum] od smlouvy odstoupila a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Dle podacího lístku odeslala tento dopis žalovanému dne [datum]. Dle dopisu ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. Dle podacího lístku odeslal tento dopis žalovanému dne [datum]. Žalovaný dluh ani přes výzvy neuhradil. 5. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do registrů, z údajů sdělených žalovaným a za využití vlastního statistického modelu. Tento způsob však není řádným posouzením úvěruschopnosti. Věřitel před poskytnutím úvěru totiž musí zjišťovat, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žadatele o úvěr. Nesmí přitom spoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem, vždy je musí ověřit, což žalobkyně neučinila. 6. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti, dokazování přitom bylo provedeno v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí věci. 7. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah mezi žalobkyní coby podnikatelem a žalovaným coby spotřebitelem. 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky 9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. V řízení žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému přenechala 91 969,33 Kč. Předmětná smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smluv (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). V daném případě žalobkyně nezjišťovala, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žalovaného, spoléhala se jen na jím sdělené údaje a na údaje z veřejně dostupných registrů. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Jinými slovy, poskytovatel by měl vždy úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit s jeho prohlášeními. Povinnost poskyt