14 C 149/2024-22 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne 3. 7. 2024 u Okresního soudu ve Znojmě shora uvedený návrh, který byl postoupen zdejšímu soudu dne 19. 8. 2024, mimo jiné s tím, že je v 7. měsíci těhotenství, termín porodu má stanoven na , datum, , otcovství k nenarozenému dítěti nebylo dosud určeno, v rozhodné době však měla intimní styky pouze se žalovaným, jehož otcovství je nanejvýš pravděpodobné, má s ním již dceru , jméno FO, , narozenou , datum, , žalovaný přispívá pouze na dosud narozenou dceru, k níž návrh na úpravu poměrů u soudu podala 5. 6. 2024. Aktuálně je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek 716 Kč, kvůli pokročilému těhotenství pozastavila živnost, podala si žádost o dávky hmotné nouze (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení), žalovaný přispívá na výživu nezletilé , jméno FO, částkou 2 000 Kč měsíčně, náklady s těhotenstvím jí prozatím vznikly za vyšetření ve výši 1 500 Kč a foto nenarozeného dítěte ve výši 200 Kč, pojišťovna by jí měla přispět částkou 600 Kč. Navrhla určit výživné částkou 4 000 Kč měsíčně a přispět na náklady spojené s těhotenstvím v částce 1 100 Kč. Žalovaný v písemně podaném vyjádření mimo jiné uvedl, že je otcem dosud nenarozeného dítěte, se žalobkyní vedli rodinnou domácnost do jara 2024, na výživu nezletilé , jméno FO, přispívá částkou 2 000 Kč měsíčně, druhé dítě nebylo plánované, podniká jako OSVČ – masér s průměrnou měsíční odměnou z podnikání kolem 20 000 Kč, dále pobírá invalidní důchod v částce 9 386 Kč měsíčně, v podílovém spoluvlastnictví má rodinný dům v k. ú. , adresa, (ideální jednu polovinu), ve kterém bydlí, náklady na bydlení má kolem 4 500 Kč měsíčně, dále splácí 2 100 Kč měsíčně půjčku na automobil, snažil se se žalobkyní dohodnout, k dohodě ale nedošlo, byl by ochoten přispívat dobrovolně na výživu žalobkyně částkou 2 000 Kč měsíčně, výživné lze žalobkyni přiznat až ode dne porodu, náklady spojené s těhotenstvím je připraven žalobkyni uhradit.2. Ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal soud v nepřítomnosti žalobkyně, která se k jednání nedostavila, ačkoliv byla včas a řádně předvolána, omluvila se s tím, že pokud může soud rozhodnout v její nepřítomnosti, tak nechť tak učiní, přičemž s ohledem na obsah spisu a předmět věci nepovažoval soud její osobní účast u jednání za nezbytnou.3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobkyně otěhotněla v průběhu společného soužití se žalovaným, se kterým má již dceru , jméno FO, , narozenou , datum, , na kterou žalovaný dobrovolně přispívá částkou 2 000 Kč měsíčně, žalobkyně má stanoven termín porodu na , datum, , pobírá rodičovský příspěvek 717 Kč, příspěvek na živobytí 5 049 Kč a doplatek na bydlení 10 778 Kč měsíčně, je nemajetná, na nákladech spojených s těhotenstvím a porodem prozatím uhradila 1 500 Kč za vyšetření a 200 Kč za foto nenarozeného dítěte, pojišťovna by měla přispět částkou 600 Kč. Žalovaný bydlí v rodinném domě, který má v podílovém spoluvlastnictví (ideální jedna polovina), s náklady na bydlení kolem 4 500 Kč měsíčně, podniká v předmětu činnosti masérské práce s odměnou z podnikání kolem 20 000 Kč měsíčně čistého, dále pobírá invalidní důchod I. stupně ve výši 9 386 Kč měsíčně, splácí po 2 100 Kč měsíčně zápůjčku na automobil (shodná vyjádření účastníků, těhotenský průkaz žalobkyně, potvrzení o platbách 1 500 Kč a 200 Kč).4. Podle § 920 odst. 1 věta první občanského zákoníku, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, byť zčásti, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, a to v souladu s ustanovením § 911, § 922 odst. 1 věty před středníkem, odst. 2 občanského zákoníku, neboť vyživovací povinnost lze uložit i tomu, jehož otcovství k dítěti sice nebylo dosud určeno, je však pravděpodobné, a to ode dne porodu, a to po dobu dvou roků. Výše výživného pak odpovídá nejen potřebám neprovdané matky, ale i možnostem a schopnostem žalovaného, jakožto domnělého otce, s přihlédnutím k tomu, že má další vyživovací povinnost k nezletilé , jméno FO, a bude mít i vyživovací povinnost k dosud nenarozenému dítěti. V rozdílu pak byla podaná žaloba zamítnuta a žalobkyni zároveň přiznána částka 1 100 Kč na nákladech spojených s těhotenstvím a porodem.6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla od placení soudního poplatku osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. c) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, přičemž její úspěch byl pouze částečný, takže soud nezavázal částečně procesně neúspěšného žalovaného k úhradě soudního poplatku státu a rozhodl, že tomuto se náhrada nákladů řízení nepřiznává.7. Ve smyslu § 23 věta první z. ř. s. rozhodl soud o nákladech řízení tak, že každý z účastníků si hradí náklady, které mu s vedením tohoto řízení vznikly, sám.