16 C 76/2024-51 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 374 473,56 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě získala žalovaná jistinu ve výši 382 851 Kč. Žalovaná si však neplnila povinnosti sjednané smlouvou a žalobci dluží předmětnou částku.2. V dané věci soud nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, proto jej soud zrušil a za podmínek stanovených § 115 a) o. s. ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek.3. Ze smlouvy o úvěru z , datum, včetně karty klienta, potvrzení o ověření bonity žalované z 8. 1. 2024, přílohy ke smlouvě o úvěru, platební historie, výpisu z účtu žalované z února 2022, oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory vystavené Úřadem práce v Příbrami, dohody o provedení práce z 23. 12. 2021 a výzvy ke splacení celého úvěru včetně podacího archu soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o hotovostním úvěru, jejímž cílem byla konsolidace jiných dluhů žalované, jíž byl poskytnut úvěr ve výši 382 851 Kč, který se zavázala uhradit ve 120 měsíčních splátkách po 7 503 Kč se sjednanými úroky ve výši 17,91%. Na předmětný dluh dosud uhradila 82 533 Kč, přičemž dne 21. 9. 2023 došlo k zesplatnění celého dluhu a žalovaná byla vyzvána k jeho úhradě. Při posouzení bonity žalované vyšel žalobce jednak z výpisu z jejího účtu za únor 2022, na němž byl počáteční zůstatek ve výši 1 771,23 Kč a konečný zůstatek 1 498,95 Kč, žalované na něj přišla mzda od , právnická osoba, ve výši 8 500 Kč, od firmy , právnická osoba, . ve výši 13 336 Kč a od úřadu práce 16 410 Kč, z účtu bylo zaplaceno na dluh vůči , Anonymizováno, 45 294,18 Kč a 12 000 Kč. Podle rozhodnutí úřadu práce pobírala žalovaná rodičovský příspěvek do ledna 2022, od 1. 1. 2022 byla zaměstnána u , právnická osoba, na základě dohody o provedení práce se sjednanou odměnou ve výši 200 Kč za hodinu. V úvěrové smlouvě byl uveden čistý hlavní měsíční příjem žalované ve výši 27 800 Kč, vedlejší čistý měsíční příjem ve výši 8 500 Kč a příjem ostatních členů domácnosti ve výši 17 200 Kč s tím, že žalovaná měla 2 vyživovací povinnosti. Úvěr měl krýt dluhy žalované vůči společnosti , právnická osoba, , kde k 22. 3. 2022 dlužila 97 621 Kč a vůči žalobci, s nímž uzavřela smlouvy u úvěru jednak dne , datum, na částku 120 000 Kč a , datum, na částku 180 000 Kč s tím, že k 22. 3. 2022 na těchto úvěrech dlužila 181 218 Kč a 104 011 Kč. Kromě dlužné jistiny ve výši 369 804, 56 Kč se žalobce domáhal přiznání i smluvní pokuty ve výši 3x500 Kč za opožděné splátky, tří poplatků ve výši 39 Kč za sjednání odkladu splátek, 4 x pojištění po 613 Kč a 600 Kč nákladů za vymáhání.4. V dané věci soud nařídil jednání na 24. 7. 2024, k němuž se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v její nepřítomnosti.5. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho žádost a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci soud žalobě vyhověl pouze zčásti, neboť má za to, že žalobce neprokázal, že před poskytnutím úvěru zkoumal řádně úvěruschopnost žalované, což dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru způsobuje absolutní neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy. Dle názoru soudu nebyl prokázán příjem žalované tak, jak je popsán v kartě klienta, neboť žalobce vycházel z toho, že do jejího příjmu spadá i částka 17 200 Kč, což byl rodičovský příspěvek, který žalovaná obdržela naposledy v únoru 2022 za leden 2022 a nebylo možné jej mít za příjem žalované ještě v březnu 2022, kdy s ní byla předmětná úvěrová smlouva uzavřena. Z čeho plynul její čistý hlavní měsíční příjem ve výši 27 800 Kč nebylo zjištěno, z výpisu z účtu za únor 2022 plyne pouze příjem ve výši 8 500 Kč od , právnická osoba, a další příjem od firmy , právnická osoba, . ve výši 13 336 Kč. Současně je třeba poukázat i na to, že žalobce uzavřel s žalovanou krátce před sjednáním posledního úvěru další dvě úvěrové smlouvy, jejichž splácení bylo posléze řešeno předmětným úvěrem, který konsolidoval veškeré její dluhy v době, kdy prokazatelný příjem žalované činil 21 836 Kč měsíčně, měla dvě vyživovací povinnosti a nebylo vůbec zjišťováno, jaké byly její měsíční výdaje. To pak neobjektivně ovlivnilo bonitu žalované sice v její prospěch, ale v rozporu se zákonem a způsobilo neplatnost uzavřené smlouvy. Z těchto důvodů přiznal soud žalobci pouze nesplacenou část jistiny, kdy z částky 382 851 Kč odečetl žalovanou zaplacených 82 533 Kč a žalobci přiznal částku 300 318 Kč, ve všech ostatních nárocích žalobu zamítl.7. Ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud ve větší míře úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v rozsahu 60%, neboť žalobce byl úspěšný v 80 % a neúspěšný ve 20 %. při plném úspěchu by mu vznikl nárok na 4 úkony právní služby po 9 820 Kč podle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 sb. a to za převzetí právního zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy a účast na jednání soudu dne 24 7. 2024, čtyři režijní paušály po 300 Kč, čtyři půlhodiny za promeškaný čas po 100 Kč jízdou právního zástupce žalobce k jednání soudu a zpět a jízdné právního zástupce žalobce k jednání soudu z obce , adresa, do , Anonymizováno, a zpět při ujetých celkem 140 km, náhradě za pohonné hmoty ve výši 38,70 Kč, průměrné spotřebě 5,2 l za 100 km a náhradě 5,60 Kč za jeden km jízdy dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., kdy jde o jízdné v celkové výši 1 064 Kč, 21 % DPH činí 8 808,24 Kč a soudní poplatek byl zaplacen ve výši 14 980 Kč. Úhrnem jde o náklady řízení ve výši 65 573,21 Kč a 60 % z nich představuje částku 39 439,30 Kč.