20 C 72/2024-34 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 603,09 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 724,03 Kč, úroku 8 % ročně z částky 12 941,62 Kč od 22.8.2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 13 486,94 Kč od 22.8.2023 do zaplacení ve výši 15 % a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . dne , datum, . Podle uvedené smlouvy věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s příslušenstvím v pravidelných týdenních splátkách po 1 992 Kč s rozložením na 14 splátek konče 21. 8. 2023. Uhradil však pouze 3 992 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 151,25 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 259,71 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 508,71 Kč, úroku 8 % ročně z částky 6 534,87 Kč od 12.7.2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 6766,63 Kč od 12.7.2023 do zaplacení ve výši 15 % a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . dne , datum, . Podle uvedené smlouvy věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s příslušenstvím v pravidelných týdenních splátkách po 1 328 Kč s rozložením na 14 splátek konče 10. 5. 2023. Uhradil však pouze 6 628 Kč.2. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř, soud projednal věc při jednání dne 13. srpna 2024 v nepřítomnosti žalobkyně, která se k jednání omluvila. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil.3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými, na základě kterých uzavřel, že bylo prokázáno, že mezi právním předchůdkyně žalobkyně a žalovaným došlo k prvnímu žalovanému nároku k uzavření tvrzené smlouvy a poskytnutí částky 15 000 Kč jako jistiny úvěru s tím, že vrácena byla pouze do částky 3 992 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a z transakční historie žalovaného – přehledu plateb žalovaného k uvedené smlouvě o úvěru, podle níž žalovaný uhradil dne , datum, částku ve výši 1 992 Kč, dne , datum, částku ve výši 2 000 Kč). K druhému žalovanému nároku bylo prokázáno, že došlo k uzavření tvrzené smlouvy a poskytnutí částky 10 000 Kč jako jistiny úvěru s tím, že vrácena byla pouze do částky 6 628 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a z transakční historie žalovaného – přehledu plateb žalovaného k uvedené smlouvě o úvěru, podle níž žalovaný uhradil dne , datum, částku ve výši 1 328 Kč, dne , datum, částku ve výši 1 500 Kč, dne , datum, částku ve výši 1 400 Kč, dne , datum, částku ve výši 1 400 Kč, dne , datum, částku ve výši 1 000 Kč). Pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni, přičemž o postoupení pohledávek byl žalovaný informován dopisem ze dne , datum, (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ). Podací lístek k oznámení o postoupení pohledávky nebyl předložen. Žalovaný byl k zaplacení svého dluhu žalobkyní upomínán (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ), avšak ten na svém dluhu po výzvě ničeho neuhradil. Ze žádosti o úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že měsíční příjmy žalovaného představovala částka , částka, jako mzda, použitelný příjem po odečtu výdajů v částce , částka, za bydlení, , částka, za dopravu, jídlo a osobní náklady, , částka, za srážky mzdy/výživné činil , částka, . Žalovaný v žádosti označil jednu vyživovanou osobu. V žádosti o úvěr zcela absentuje tvrzení o již existujícím úvěru u předchůdkyně žalobkyně, minimálně tento závazek, o kterém předchůdkyně žalobkyně musela ze své evidence vědět, zde uveden není, není zde ani poznámka o tom, jak se s tímto předchůdkyně žalobkyně vypořádala. Ze žádosti o úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že měsíční příjmy žalovaného představovala částka , částka, jako mzda, použitelný příjem po odečtu výdajů v částce , částka, za bydlení, , částka, za dopravu, jídlo a osobní náklady, , částka, za srážky mzdy/výživné činil , částka, . K zákaznické kartě byla přiložena pracovní smlouva a její dodatek a výplatní pásky žalovaného za období od prosince , Anonymizováno, až února , Anonymizováno, . Žalovaný v žádosti označil jednu vyživovanou osobu. Žádný údaj o dalších závazcích žalovaného v žádosti o úvěr uveden není.4. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smluv podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.5. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícímu závěru. V řízení žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalovanému částky ve výši 15 000 Kč a 10 000 Kč. Předmětné smlouvy o úvěru však nebyly uzavřeny platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srovnej rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18). Bez prověření úvěruschopnosti žalovaného neměla být smlouva vůbec uzavírána.12. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru musí být taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy náležitě zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nespoléhá se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří a vše profesionálně vyhodnotí. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky. To v projednávaném případě bylo evidentně porušeno. Skutečnost, že žalovanému byl