9 C 118/2024-37 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení celkem , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě smlouvy o úvěru byla žalovanému poskytnuta částka , částka, , a to na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 39 měsíčních splátkách, přičemž výše 1. splátky činila , částka, a výše 2. až 39. splátky činila , částka, . Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení , částka, (z toho , částka, nesplacená jistina, , částka, poplatky a smluvní úrok ve výši , částka, ) a to spolu s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, úroku ve výši 15,99 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení a úroku ve výši 15,99 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil.2. Žalovaný k návrhu uvedl, že od právní předchůdkyně žalobkyně si skutečně půjčil , částka, . Splatil však pouze několik splátek, neboť přišel o zaměstnání a neměl z čeho hradit. Má několik exekucí. V současné době se snaží dát své majetkové poměry do pořádku, nicméně stále je bez zaměstnání. Pracuje pouze „brigádně“. Veškeré příjmy vynaložil na bydlení. Nyní bydlí u rodičů a chce si najít stálé zaměstnání. S ohledem na majetkové poměry a zejména s ohledem na probíhající exekuce by byl schopen dluh splácet ve splátkách ve výši , částka, měsíčně.3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne , datum, v nepřítomnosti žalobkyně a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.4. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovanému poskytla , částka, , a to na jeho bankovní účet č. , č. účtu, (zjištěno z akceptace návrhu smlouvy o úvěru). Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 39 pravidelných měsíčních splátkách, přičemž výše 1. splátky činila , částka, a výše 2. až 39. splátky činila , částka, , a to prostřednictvím úvěrového účtu č. , č. účtu, (zjištěno taktéž z akceptace návrhu smlouvy o úvěru). Žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že jeho měsíční příjmy činí , částka, a měsíční výdaje , částka, (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ). Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Dle výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, uhradil pouze , částka, . Žalobkyně proto dopisem ze dne , datum, úvěr k témuž dni zesplatnila (zjištěno z dopisu ze dne , datum, ). Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Dle ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky. Dle podacího lístku odeslala tento dopis žalovanému téhož dne. Dle přežalobní výzvy ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k vrácení dlužné částky. Dle podacího archu odeslala tento dopis dne , datum, .5. Věřitel před poskytnutím úvěru musí zjišťovat, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žadatele o úvěr. Nesmí přitom spoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem, vždy je musí ověřit, což právní předchůdkyně žalobkyně neučinila. Právní předchůdkyně žalobkyně se zcela spolehla na údaje sdělené žalovaným. Takový postup není řádným posouzením úvěruschopnosti.6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně coby podnikatelem a žalovaným coby spotřebitelem.7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.13. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. V řízení žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalovanému , částka, . Předmětná smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C679/18). V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nezjišťovala, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žalovaného. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Jinými slovy, poskytovatel by měl vždy úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit s jeho prohlášeními. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky.14. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila dostatečně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva o úvěru absolutně neplatná (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18). Pohledávka byla platně postoupena žalobkyni. Podle § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně právo na vrácení jistiny. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou dosud nevrácenou část jistiny, která činila , částka, (, částka, – , částka, , § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Vzhledem k tomu, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacen