9 C 155/2024-29 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 20. 5. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný uzavřel dne 9. 6. 2022 s žalobkyní prostřednictvím webové stránky www.credistar.cz. Na základě smlouvy byla žalovanému přenechaná částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku včetně úroku ve výši 13 886 Kč vrátit v pěti měsíčních splátkách. Nevrátil však ničeho. Žalobkyně se žalobou domáhala vrácení jen poskytnuté jistiny a zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti v předžalobní výzvě do zaplacení. Žádné příslušenství plynoucí ze smlouvy nepožadovala. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.1. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.2. Na základě založených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.3. Žalobkyně přenechala žalovanému dne 9. 6. 2022 bezhotovostně na jeho bankovní účet částku 15 000 Kč (zjištěno z odpovědi banky a z výpisu z účtu). Žalovaný ničeho nevrátil. Žalobkyně jej dopisem ze dne 12. 5. 2023 vyzvala k vrácení dluhu do dne 18. 5. 2023. Dle podacího archu dopis odeslala žalovanému téhož dne.4. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.5. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).6. S ohledem na žalobou uplatněný nárok a zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána v celém rozsahu po právu (pro nadbytečnost se soud nezabýval platností úvěrové smlouvy). Žalobkyně prokázala, že žalovanému přenechala dne 9. 6. 2022 částku 15 000 Kč. Žalovaný měl povinnost přenechané peníze vrátit, protože neměl právní důvod si je ponechat. Na úkor žalobkyně se tedy bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení peněz do dne 18. 5. 2023 (§ 1958 odst. 2 o. z.). V řízení nebylo zjištěno, že by závazek žalovaného zanikl splněním či jiným způsobem. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti (tj. ode dne 19. 5. 2023) do zaplacení (§ 1970 o. z.). Lhůta k plnění byla stanovena třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 252 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).