9 C 36/2024-312 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, po její změně a rozšíření domáhala určení, že účastníci jsou spoluvlastníky pozemků v katastrálním území a obci , adresa, , které jsou vymezeny geometrickým plánem číslo , hodnota, , vyhotoveným , tituly před jménem, , jméno FO, , a to pozemků parcelní číslo , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří), parcelní číslo , Anonymizováno, (zahrada), parcelní číslo , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), parcelní číslo , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří) a parcelní číslo , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), včetně stavby budovy bez č. p./č. e. (garáže), jež je součástí pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, (dále také jen „pozemky“), přičemž každý z účastníků vlastní podíl o velikosti 1/3. Dále se domáhala určení, že mají ve spoluvlastnictví stavby stojící na těchto pozemcích, ovšem nikoli se stejnými podíly, nýbrž žalobkyně podíl o velikosti 4/6 a každý z žalovaných podíl o velikosti 1/6, a to stavbu domu č. p. , Anonymizováno, , který je samostatnou věcí stojící na pozemku parcelní číslo , hodnota, , dále stavby přístřešku pro osobní automobil s kójí pro motocykl, tj. stavby budovy bez č. p./č. e. (jiná stavba), která je samostatnou věcí stojící na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , stavby pergoly s částečným zastřešením venkovní kuchyně, tj. stavby budovy bez č. p./č. e. (jiná stavba), která je samostatnou věcí stojící na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , a dále stavby skladu zahradní techniky a nářadí s dřevníkem, tj. drobné stavby nezapisované do katastru nemovitostí, která je samostatnou věcí stojící na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, vše v katastrálním území a obci , adresa, (dále také jen „sporné stavby“), přičemž všechny pozemky byly vymezeny geometrickým plánem číslo , hodnota, , vyhotoveným , tituly před jménem, , jméno FO, , dosud však podle něj nebyly zapsány změny v katastru nemovitostí.2. Žalobu odůvodnila tím, že původní pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, vlastnil coby výlučný vlastník její manžel a otec žalovaných, , tituly před jménem, , Jméno žalované A, , narozený dne , datum, , který zemřel dne , datum, (dále také jen „manžel žalobkyně“ nebo „zůstavitel“). Sporné stavby však náležely do jejich společného jmění manželů, jelikož byly postaveny až po jejich svatbě, tj. po dni , datum, , nestaly se tudíž součástí pozemků a i po 1. 1. 2014 zůstaly samostatnými věcmi z důvodu odlišného vlastnického režimu oproti pozemkům. Ona i žalovaní byli zákonnými dědici zůstavitele. Z důvodu spornosti vlastnického režimu však notář k pozemkům a sporným stavbám v pozůstalostním řízení nepřihlížel a neprojednal je.3. Žalobkyně tvrdila, že zůstavitel koupil pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a původní dům č. p. , Anonymizováno, na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , ke vkladu jeho vlastnického práva došlo dne , datum, , tedy před jejich svatbou. Po svatbě však dům zbourali a společně postavili znovu. Nový dům, kterému zůstalo stejné číslo popisné, byl postaven dodavatelským způsobem na základě smlouvy o dílo, kterou podepsal pouze zůstavitel se společností , právnická osoba, . (společnost si na provedení stavby najala jako subdodavatele , jméno FO, , Anonymizováno, ). Výstavba však byla financována z jejich společných peněz, mj. ze společného úvěru od , Anonymizováno, ze dne , datum, , a to nejen dokončovací práce, nýbrž i práce na prvním nadzemním podlažím (v rozsahu minimálně 480 000 Kč). Proto jej nabyli do společného jmění. Stejně tak i vedlejší stavby – pergola s částečným zastřešením venkovní kuchyně, sklad zahradní techniky s dřevníkem a přístřešek pro auto – postaveny byly až po svatbě na základě územního souhlasu ze dne , datum, . Manžel žalobkyně měl sice příjem z prodeje svých akcií ve společnosti , právnická osoba, ., nicméně kromě nákladů na stavbu měl v rozhodném období i další výdaje, mj. vyplácel svou sestru , jméno FO, z podílu na jiném domě a kupoval auto.4. Pokud by soud dospěl k opačnému závěru, tedy že sporné stavby nabyl do výlučného vlastnictví jen její manžel, uplatnila žalobkyně nárok na vypořádání vnosu ze společného majetku na jejich výstavbu. Po každém z žalovaných se tak domáhala zaplacení 966 700 Kč.5. Žalovaní potvrdili, že pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, vlastnil výlučně jejich otec. Namítali však, že i sporné stavby byly v jeho výlučném vlastnictví a nikoli součástí společného jmění manželů. Dům byl sice znovu postaven až po jeho svatbě s žalobkyní, nicméně do fáze, kdy bylo patrné dispoziční uspořádání prvního nadzemního podlaží, tedy do vzniku stavby coby samostatné věci (tj. ke dni , datum, ), byla výstavba hrazena z jeho výlučných prostředků, které získal z prodeje svých akcií ve společnosti , právnická osoba, . (za rok 2004 za prodej získal 1 991 250 Kč, za rok 2005 získal 1 356 000 Kč a za rok 2007 získal 3 428 000 Kč). Ke dni , datum, , kdy dům vznikl coby samostatná věc, zaplatil jejich otec ze svých výlučných prostředků na zálohách již dohromady 950 000 Kč. Částka 930 000 Kč byla vyfakturována společností , právnická osoba, . a 20 000 Kč pak konkrétním dodavatelem. Vlastnické právo tedy nabyl jen on. Na vlastnický režim nemělo žádný vliv, z jakých peněz byly hrazeny dokončovací práce. Ohledně tohoto závěru odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Cdo 111/92. Dále namítali, že částka 480 000 Kč, která byla čerpána z úvěru od , Anonymizováno, , byla poskytnuta coby záloha na budoucí práce v době, kdy již bylo vybudované první nadzemní podlaží, nejednalo se o proplacení prací zpětně. Smlouvu o dílo na výstavbu navíc uzavřel jen jejich otec. Ve stavebním řízení vystupoval jako stavebník a investor také pouze on. Tomu odpovídal i zápis v katastru nemovitostí, kde je zapsán jako výlučný vlastník až do současné doby. Žalobkyně proti zápisu nikdy nevznesla žádnou námitku. Odkázali přitom na znění § 3064 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle nějž žalobkyně měla jeden rok od účinnosti tohoto zákona, aby napravila nesprávný zápis v katastru nemovitostí. Tohoto práva nevyužila. Skutečnou vůlí zůstavitele tedy bylo nabýt dům do svého výlučného vlastnictví. K vedlejším stavbám uvedli, že představují příslušenství pozemků, a nejsou tak samostatnými věcmi. Pokud by byly samostatnými věcmi, pak nebyly součástí společného jmění, jelikož jejich cenu hradil zůstavitel ze svých výlučných peněz za prodej akcií (za výkup akcií v roce 2008 získal od společnosti částku 3 638 000 Kč). Pozemky i sporné stavby by tak účastníci měli vlastnit s podíly každý 1/3.6. Ze shodných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.7. Žalobkyně a otec žalovaných (zůstavitel) byli manželé v období ode dne 12. 3. 2005 do dne 21. 2. 2021. Jejich manželství zaniklo smrtí zůstavitele. Společné jmění manželů neměli nijak modifikované (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).8. V pozůstalostním řízení notář neprojednal mj. pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ani sporné stavby. Nebyla předložena žádná závěť, proto byli povoláni coby zákonní dědici v první dědické třídě účastníci, každý podílem 1/3 (zjištěno z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 9. 12. 2022, č. j. 9 D 326/2021-243, které je založeno na č. l. 11 spisu).9. Manžel žalobkyně koupil pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ještě před svatbou s žalobkyní, tj. v roce 2002. V katastru nemovitostí je jako jejich výlučný vlastník zapsán s účinky vkladu práva ke dni , datum, (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků a z výpisu z katastru nemovitostí založeného na č. l. 10).10. Garáž na pozemku parc. č. , hodnota, byla postavena v roce 1976, tj. před vznikem jejich společného jmění (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).11. Po svatbě žalobkyně a zůstavitele byl původní dům č. p. , Anonymizováno, zcela zbourán a byl postaven nový dům, kterému zůstalo stejné číslo popisné (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).12. Výstavba domu č. p. , Anonymizováno, byla velmi podrobně zachycena na videozáznamech pořízených sousedy žalobkyně. Výstavba začala v březnu 2006 a probíhala do konce roku 2007. Videozáznamy začínají dne 23. 3. 2006 a končí 19. 12. 2007. Ze záznamů jednoznačně vyplynulo, že dispoziční uspořádání prvního nadzemního podlaží bylo patrné již dne 28. 7. 2006. Dne 3. 8. 2006 byl patrný strop nad prvním nadzemním podlažím, dne 14. 8. 2006 byl připraven štít a v říjnu 2006 krovy (CD s videozáznamy je založené na č. l. 252 spisu, den 28. 7. 2006 je pak zachycen na videu č. 1, které je na CD označeno názvem , Anonymizováno, , a to v čase záznamu 27:10).13. Výstavba domu byla dále zachycena na fotografiích. Na některých z nich je na stavbě zachycena přímo i žalobkyně (zjištěno z fotografií založených na č. l. 43 – 46 a 169 – 170 spisu).14. Manžel žalobkyně si o průběhu stavby zároveň činil podrobné poznámky. Zápis zač