10 C 184/2025-28 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne , datum, ke zdejšímu soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 50 000 Kč od 5. 6. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč .2. K odůvodnění žalobkyně uvedla, že mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé byla dne , datum, uzavřena Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč (viz. článek IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru). Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly a s čímž žalovaný souhlasil. Úroky úvěru měly být žalovaným hrazeny v měsíčních splátkách 5 000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce (viz. článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru). Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 2. 2025. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému první upomínku ze dne 20. 2. 2025, kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradil. I přes zaslání několika upomínek nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15. 2. 2025. Žalobkyně přistoupila dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvala žalovaného dne 21. 5. 2025 s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky (jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení) ve lhůtě nejpozději do 4. 6. 2025. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost dobrovolně nesplnil, dostal se dnem bezprostředně následujícím do prodlení.3. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval bez nařízení jednání.4. Žalovaný se k věci nevyjádřil.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 50 000 Kč na základě uzavřené úvěrové smlouvy, které měl žalovaný uhradit ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce. V důsledku nedodržení splátkového kalendáře se žalovaný dostal do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 2. 2025, žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně upomínán. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Žalovaný však ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil a dosud žalobkyni neuhradil 50 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně rovněž požaduje uhrazení částky ve výši 1 000 Kč na náhradu nákladů spojených s upomínáním žalované.6. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědní. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovaný povinnosti vyplývající z této smlouvy včas a řádně neplnil. Jelikož se žalovaný dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu podle ustanovení § 1970 o. z., žalobkyni rovněž vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Rovněž jí vzniklo právo na úhradu nákladů spojených s upomínáním ve výši, kterou soud považuje za přiměřenou. S ohledem na výše uvedené soud proto podané žalobě jako důvodné zcela vyhověl. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 810 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 3 140 Kč (předžalobní výzva, návrh ve věci samé, převzetí zastoupení), tří režijních paušálů po 450 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 040 Kč.