14 C 149/2025-21 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne , datum, ke zdejšímu soudu shora uvedený návrh na vydání elektronického platebního rozkazu z níže popsaných důvodů, přičemž usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 16. 10. 2025, č.j. 14 C 149/2025-11 byli účastníci vyzváni ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a o.s.ř. (projednání věci bez nařízení jednání) účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a proto nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.2. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, ) uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, za dohodnutých podmínek, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč splatný v 48 pravidelných měsíčních splátkách splatných nejpozději do 22. 10. 2027, v důsledku nesplácení úvěru včas a řádně došlo ke dni 26. 8. 2024 k jeho zesplatnění, žalovaná dosud žalobkyni neuhradila celkem 34 764,14 Kč (25 700 Kč na jistině a 9 064,14 Kč na smluvním úroku), přestože byla o zaplacení upomenuta, pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (§ 2395 a následující, § 1879 a následující občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla jí zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1968 věta první a § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení). Lhůta k plnění pak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. V daném případě pak soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem ověřila schopnost žalované, jako spotřebitele, splácet spotřebitelský úvěr resp., že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované ve smyslu příslušných ustanovení zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala zpět žalobu do částky 22 710,18 Kč s příslušenstvím, soud v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, odst. 2 věty první o.s.ř., řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.4. Podle § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozhodl soud o vrácení adekvátní části soudního poplatku.5. Ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení a uložil povinnost neúspěšné žalované zaplatit úspěšné žalobkyni k rukám její právní zástupkyně celkem 4 644 Kč (1 740 Kč soudní poplatek, 3 úkony právní služby po 500 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč a 504 Kč DPH ve výši 21 % z uvedených částek bez soudního poplatku).