21 C 42/2025-81 — Okresní soud v Příbrami

I. Vymezení věci a vyjádření účastníků1) Žalobce se žalobou podanou dne 25. 3. 2023 domáhá určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , orná půda, o výměře 167 m2, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ostatní plocha, o výměře 159 m2, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , orná půda, o výměře 271 m2, pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , orná půda, o výměře 387 m2, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , orná půda, o výměře 67 m2, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada, o výměře 466 m2 a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , orná půda, o výměře 201 m2, vše v katastrálním území , adresa, u , Anonymizováno, (dále jen „předmětné pozemky“).2) Žalobce je podle svých slov vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 439 m2, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, - rodinný dům, v katastrálním území , adresa, u , Anonymizováno, (dále jen „pozemek parc. č. , hodnota, “), který je předmětnými pozemky bezprostředně obklopen. Žalobce je dále vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - ostatní plocha v katastrálním území , adresa, u , Anonymizováno, , který na tento pozemkový soubor taktéž svou polohou a funkčním využitím navazuje.3) Žalobce uvedl, že předmětné pozemky, které jsou v současné době zapsány v katastru nemovitostí ve vlastnictví žalované, tvoří spolu s nemovitostmi v jeho vlastnictví jeden funkční celek. Tyto pozemky jsou již po několik desetiletí užívány jeho přímými právními předchůdci a nyní jím samotným jako zahrada přiléhající k selskému stavení, které obklopují. Podle žalobce je zahrada po svém obvodu dobře vymezena vzrostlými ovocnými stromy, které zde byly vysazeny jeho dědem v 50. letech 20. století. Tyto stromy zde vysadil jeho děd, , jméno FO, (narozený , datum, ), a to v návaznosti na skutečnost, že v roce 1922 na uvedeném místě postavil selské stavení, které dnes nese označení č. p. , Anonymizováno, . V průběhu posledních 100 let byly předmětné pozemky v katastru nemovitostí, resp. v pozemkových knihách, evidovány různým způsobem. O tom, že předmětné pozemky nejsou zapsány v KN na jeho otce se žalobce dozvěděl po pozemkových úpravách někdy kolem let 2002/2003. Tyto skutečnosti vycházely z výměny pozemků v 50. letech.4) Z katastrální mapy podle žalobce vyplývá umístění původního stavení na pozemku č. , hodnota, , který odpovídá dnešnímu pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům. Stavení je obklopeno zahradou tvořenou pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, podle žalobce zahrnuje přibližně dnešní pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a byl vytvořen z částí parcel původního pozemkového katastru č. st. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, podle žalobce zahrnuje přibližně dnešní pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a byl celý utvořen z parcely původního pozemkového katastru č. , hodnota, .5) Žalobce uvedl, že on i jeho právní předchůdci byli po celou dobu v dobré víře, že užívání předmětných pozemků je legitimní. Tato víra podle žalobce vycházela jednak z dohody uzavřené v roce 1956, na jejímž základě byly pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, přiděleny jeho rodině jako náhrada za pozemek PK č. , hodnota, , a jednak z objektivních okolností, zejména z absence jakýchkoli námitek ze strany žalované po dobu několika desetiletí. Žalobce dále poukázal na kontinuitu užívání, kdy předmětné pozemky byly jeho rodinou nerušeně užívány po dobu přesahující 60 let.6) Pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byly jeho právním předchůdcům přiděleny do užívání jako náhrada za pozemek PK č. , hodnota, (role). V roce 1956, při zakládání JZD v obci , adresa, , uzavřel tehdejší předseda JZD dohodu s dědem žalobce, podle níž měl děd žalobce přenechat JZD jím vlastněný pozemek PK č. , hodnota, (role, o výměře 3 884 m², v k. ú. , adresa, , na němž byla tehdy zřízena zahrada), a výměnou za to si mohl děd žalobce zřídit a užívat zahradu na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Podle žalobce měla tato dohoda legalizovat tehdy již několik desetiletí trvající stav, kdy byly uvedené pozemky fakticky užívány jeho právními předchůdci.7) Žalobce uvedl, že on i jeho právní předchůdci se k předmětným pozemkům chovali jako vlastníci, vykonávali na nich údržbu zeleně, brali z nich plody a užitky a udržovali je v řádném stavu. Užívání pozemků podle něj probíhalo v dobré víře, neboť vycházel z toho, že mu byly přiděleny jako náhradní za účelem zřízení zahrady, kterou zde jeho rodina skutečně zřídila. Žalobce navrhl, aby byla do doby jeho držby předmětných pozemků započtena i doba držby jeho otce, který předmětné pozemky reálně držel a užíval od počátku 70. let 20. století až do své smrti v květnu 2018. Doba držby otce žalobce se podle žalobce časově překrývá s dobou jeho vlastní držby, která započala počátkem nového milénia. Žalobce v roce 2021 zvažoval podání žaloby na určení vlastnického práva k předmětným pozemkům z titulu mimořádného vydržení. V této souvislosti, a s ohledem na skutečnost, že žalovaná začala po žalobci vymáhat bezdůvodné obohacení za údajně protiprávní užívání předmětných pozemků, podal žalobce návrh na zápis poznámky spornosti k příslušnému katastrálnímu pracovišti. Následně žalovaná obnovila jednání se žalobcem o vyřešení sporné situace, v důsledku čehož žalobce v té době k podání žaloby nepřistoupil.8) Podle žalobce skutečnost, že uhradil částky odpovídající bezdůvodnému obohacení za užívání předmětných pozemků, neznamená, že by tím uznal vlastnické právo žalované. První platbu provedl na základě rozsudku pro zmeškání. V souvislosti s druhou platbou žalobce zároveň podal dotaz na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, zda je žalovaná skutečně vlastníkem předmětných pozemků.9) Dále žalobce uvedl, že na počátku nového tisíciletí probíhaly v rámci pozemkových úprav konzultace s Pozemkovým úřadem, jejichž cílem bylo zachování stávajícího stavu užívání předmětných pozemků. Těchto jednání se podle žalobce aktivně účastnil jeho otec. Poukázal na právní úpravu obsaženou v zákoně č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Podle § 5 odst. 1 písm. e) tohoto zákona je účastníkem řízení o pozemkových úpravách vlastník pozemku, jemuž byly v průběhu nedokončeného scelování vydány náhradní pozemky, ke kterým nenabyl vlastnické právo, a na těchto pozemcích se nacházejí nemovitosti a trvalé porosty v jeho vlastnictví. Dle § 9e téhož zákona platí, že pokud účastník scelování převzal do užívání náhradní pozemky ve vlastnictví jiných osob a tyto pozemky dosud užívá, přičemž na nich vlastní stavbu nebo se jedná o pozemek s trvalým porostem či zahradu, rozhodne okresní pozemkový úřad o přechodu vlastnického práva k těmto pozemkům na jejich uživatele. Dosavadní vlastník má obdržet náhradu v jiném pozemku. Pozemkový úřad měl v době provádění pozemkových úprav postupovat v souladu s uvedeným zákonem a zajistit přechod vlastnického práva k pozemkům, na nichž se nachází stavba a zahrada užívaná právními předchůdci žalobce, na jejich uživatele. Tato právní úprava podle žalobce utvrzovala jeho právní předchůdce v přesvědčení, že užívají pozemky, které jim právem náleží.10) K nabytí vlastnického práva žalovanou k předmětným pozemkům mělo podle žalobce dojít toliko na základě prohlášení učiněného obcí , adresa, podle zákona o přechodu majetku. Žalobce v této souvislosti poukázal na nález Ústavního soudu České republiky ze dne 29. 11. 1996, sp. zn. IV. ÚS 185/96, v němž bylo konstatováno, že k přechodu věcí z majetku státu do vlastnictví obcí je třeba kumulativního naplnění tří podmínek: (1) existence vlastnického práva České republiky ke dni 23. 11. 1990; (2) existence práva hospodaření svědčící obci ke stejnému dni; a (3) reálné hospodaření s takto definovaným majetkem ke dni účinnosti zákona o přechodu majetku, tedy ke dni 24. 5. 1991. Podle žalobce je požadavek hospodaření třeba chápat jako realizaci práv a povinností, které přešly z národního výboru na obec, tedy nakládání s věcmi způsobem naplňujícím právo hospodaření. Dočasné užívání či ponechání věci v nájmu bez odpovídajícího protiplnění nebo jiné aktivity směřující k jeho vymožení nelze podle žalobce považovat za faktické hospodaření. Žalovaná na předmětných pozemcích nikdy sama nehospodařila. Tyto pozemky byly podle jeho tvrzení vždy užívány jako zahrada jeho přímými právními př