21 C 77/2025-74 — Okresní soud v Příbrami

I. Vymezení věci a vyjádření účastníků1) Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 4. 6. 2025 ve znění vyjádření ze dne 18. 9. 2025 domáhá určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 48 m2 v katastrálním území , adresa, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 333 m2, vymezeného geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 17. 12. 2024 vyhotoveným , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen „geometrický plán“), jako část parcely parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 509 m2 v katastrálním území , adresa, (dále jen „předmětné pozemky“).2) Uvedl, že je vlastníkem pozemků, tj. pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , o výměře 299 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, ; rodinný dům a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , o výměře 632 m2, zastavěná plocha a nádvoří, zapsaným v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , (dále jen „pozemky žalobce“) nacházejících se v přímém sousedství předmětných. Žalobce nabyl vlastnictví svých pozemků na základě darovací smlouvy ze dne 19. 6. 1996, když jeho otec , jméno FO, (dále jen „, právnická osoba, .“) byl v pozici dárce. Právní účinky vkladu nastaly dne 19. 6. 1996. Ke dni uzavření darovací smlouvy předmětné pozemky již tvořily jednotný funkční celek s pozemky žalobce, přičemž po celou dobu užívání byly oploceny společně s ostatními sousedícími pozemky právě tak, aby tvořily jednotný celek, přičemž k oplocení došlo již v šedesátých letech 20. století předky žalobce. Žalobce na daném místě vyrůstal a žije zde dodnes. V přesvědčení, že je vlastníkem předmětných pozemků spolu s ostatními pozemky, žalobce všechny uvedené pozemky nepřetržitě užíval, udržoval a spravoval. Oplocení s přesností kopíruje hranici předmětných pozemků. Žalobce předmětné pozemky vydržel. Podmínku v podobě délky držby je splněna, a to i za případných podmínek mimořádného vydržení uvedeného v § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při hodnocení doby držby je nutno brát v úvahu i dobu držby právního předchůdce žalobce, , právnická osoba, ., který se jediným a výlučným vlastníkem pozemků žalobce stal v roce 1988 a předmětné pozemky od té doby fakticky užíval. Podle § 1096 občanského zákoníku se při mimořádném vydržení nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího. , právnická osoba, . byl držitelem minimálně od roku 1988 na základě Rozhodnutí státního notářství v Příbrami č.j. D , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 8. 6. 1988. Žalobce je držitelem předmětných pozemků od roku 1996 až doposud. Celková doba držby přesahuje 30 let, tedy podmínka mimořádného vydržení podle § 1095 o. z. byla naplněna více než dostatečně.3) Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje, aby ji soud zamítl. Žalovaný nezpochybňuje dlouhodobé užívání předmětných pozemků žalobcem a jeho předchůdci, nicméně má za to, že žalobce ani jeho právní předchůdci předmětné pozemky nevydrželi a vydržet nemohli. Je tomu tak podle něj proto, že bylo prokázáno, že žalobce ani jeho právní předchůdce nebyli ve vztahu k předmětným pozemkům pravými držiteli, to znamená museli si být vědomi toho, že pro oprávněnost jejich držby k předmětným pozemkům chybí jakýkoliv právní titul, chybí důvod pro to, aby mohli předmětné pozemky držet a z nabývacích titulů, o které opírá žalobce držbu předmětných pozemků, vyplývá, že tyto listiny se k nim nevztahují. To muselo být zřejmé i každému laikovi z prostého nahlédnutí do evidence katastru nemovitostí, která je veřejná a zakládá princip materiální publicity.4) Podle žalovaného darovací smlouva ze dne 19. 6. 1996 obsahuje v článku II. ustanovení, podle něhož dárce je vlastníkem nemovitostí: domu č. p. , Anonymizováno, s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zastavěná plocha o výměře 299 m² a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 640 m², zapsaných ve zjednodušené evidenci. V článku III. této smlouvy je uvedeno, že dárce daruje obdarovanému nemovitosti uvedené v článku II. smlouvy. Tento stav odpovídá zápisu v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. 4 pro katastrální území , adresa, . Z tohoto právního jednání podle něj vyplývá, že dárce měl v úmyslu darovat pouze pozemky žalobce, nikoli předmětné pozemky, jejichž výměra se liší v důsledku digitalizace a historických oprav v katastru nemovitostí. Žalobce podle žalovaného musel být při převodu v roce 1996 srozuměn s tím, že nabývá pouze pozemky žalobce, jejichž výměra je menší než oplocená plocha.5) Podle žalovaného právní předchůdce žalobce, , Jméno žalobce, , zakoupil v roce 1961 od Československého státu – Státních lesů v Praze pozemky žalobce. Na základě kupní smlouvy z roku 1961 byly nabyty pouze pozemky žalobce které jsou v nezměněném stavu evidovány na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastru nemovitostí. Žalovaný tvrdí, že žalobce nemohl být v dobré víře, že vlastní i sporné pozemky, a proto je nemohl vydržet. Žalobce byl dlouhodobě seznámen se skutečnou výměrou pozemků zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , neboť k žádosti o uznání vlastnického práva k předmětným pozemkům přiložil kupní smlouvu ze dne 15. 8. 1961. Pokud by žalobce nebo jeho právní předchůdci byli přesvědčeni, že dárce je vlastníkem celé oplocené plochy, uvedli by skutečnou výměru oploceného celku do převodních smluv, což se nestalo.6) Žalovaný dále uvádí, že sporné pozemky představují přibližně 381 m², což je více než čtvrtina oplocené části, a takto velkou část nelze užívat v omluvitelném omylu. Rozpor mezi skutečnými hranicemi a hranicemi užívanými je podle žalovaného patrný z pozemkové mapy, neboť mají jako celek zcela odlišný geometrický tvar a předmětné pozemky jsou označeny samostatnými parcelními čísly. Žalovaný nesouhlasí s tvrzením žalobce, že skutečný vlastník po celou dobu držby neprojevil nesouhlas, a uvádí, že město , adresa, v minulosti řešilo připlocené pozemky, zejména v roce 2017, kdy žalobce upozornilo na užívání pozemků, které nejsou jeho vlastnictvím, a vyzvalo jej k řešení bezesmluvního užívání. Žalobce nemohl být pravým držitelem předmětných pozemků, protože bylo zřejmé, že postrádá jakýkoliv právní titul pro jejich nabytí. Z toho dovozuje, že držba předmětných pozemků musela být nepoctivá nebo musel zde být jako úmysl samotnou údržbu dosáhnout přechodu práva vlastnického, což nelze považovat za poctivý úmysl.7) Žalobce k námitce žalovaného uvedl, že souhlasí s tím, že žalovaný v roce 2017 žalobce upozornil na neoprávněné užívání sporných pozemků, čímž nepochybně byla narušena dobrá víra žalobce. To by nicméně bylo relevantní při úvaze o řádném vydržení, které vyžaduje existenci dobré víry. Nicméně právě institut mimořádného vydržení, jehož se žalobce dovolává, dobrou víru nevyžaduje a je konstruován právě pro případy, kdy délka držby a faktické okolnosti odůvodňují „přechod“ vlastnictví na držitele, tj. na žalobce. V této věci je zcela zřejmé, že podmínky mimořádného vydržení splněny jsou.II. Zjištěný skutkový stav8) Úvodem soud poznamenává, že parcelou se rozumí pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem [§ 2 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)].9) Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému stavu:i. V katastru nemovitostí je žalovaný zapsán jako vlastník parcely parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 48 m2 v katastrálním území , adresa, (dále jen „parcela par. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, “) a parcely parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 509 m2, v katastrálním území , adresa, (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí LV. č. , hodnota, ).ii. V katastru nemovitostí je žalobce zapsán jako vlastník pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , o výměře 299 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, ; rodinný dům a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , o výměře 632 m2, zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území , adresa, (dále jen „pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, “ a „pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, “). To bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí LV. č. , hodnota, .iii. Parcela parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, je obdélníkového tvaru a tvoří hranice z jihu a západu s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 333 m2, oddělený geometrickým plánem, tvoří jihovýchodní část parcely stejného parcelního čísla. Tato část parcely parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, tvoří společnou hranici pozemky žalobce z jihu, z východu tvoří hranici s pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Dá