10 C 12/2026-112 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , se žalobce domáhal po žalované zaplacení dlužného nájemného a úhrad souvisejících s užíváním bytu. V průběhu řízení byl žalobce vyzván k doplnění skutkových tvrzení ohledně dluhu za odběr elektrické energie a ohledně specifikace požadovaného příslušenství. Podáním ze dne 12. 3. 2026 žalobce žalobu rozšířil a při jednání konaném dne 24. 3. 2026 po poučení soudu žalobu změnil tak, že se domáhal zaplacení částek a příslušenství ve znění uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.2. Soud usnesením ze dne 24. 3. 2026 změnu žaloby podle § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) připustil.3. Žalobce odůvodnil nárok tak, že dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě žalovaná užívala bytovou jednotku na adrese , adresa, . Podle této smlouvy byla žalovaná povinna hradit měsíční nájemné ve výši 25 000 Kč a převést odběr elektrické energie v bytě na své jméno a nést náklady s tím spojené. Žalovaná tyto povinnosti neplnila řádně a včas. Po změně žaloby žalobce požadoval dlužné nájemné za měsíc červenec 2025 ve výši 10 000 Kč a za měsíce srpen až listopad 2025 vždy po 25 000 Kč, celkem 110 000 Kč, a dále částku 40 821 Kč představující nedoplatky a neuhrazené náklady na elektrickou energii za období od 22. 2. 2022 do 27. 11. 2025. Úroky z prodlení požadoval pouze z dlužného nájemného. Uvedl, že žalovaná byt řádně neodevzdala, dne 26. 11. 2025 informovala žalobce, že byt následující den opustí.4. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal v její nepřítomnosti. Protože žalobce při prvním jednání uvedl, že nerozumí dostatečně česky a požádal o ustanovení tlumočníka z rumunského jazyka, bylo jednání odročeno a k dalšímu jednání byl tlumočník ustanoven.5. Soud provedl dokazování nájemní smlouvou ze dne , datum, , výpovědí z nájmu bytové jednotky, předžalobní výzvou k úhradě dluhu ze dne 13. 8. 2025, podacím lístkem, historií pohybů na běžném účtu žalobce, komunikací účastníků prostřednictvím aplikace WhatsApp, fakturami společnosti , právnická osoba, ., za jednotlivá zúčtovací období a mimořádnou fakturou za období od 25. 2. 2025 do 27. 11. 2025.6. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne , datum, soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel přenechal žalované jako nájemkyni do užívání předmětnou bytovou jednotku (byt č. 3 v 1. patře domu na adrese , adresa, ). Účastníci sjednali nájemné ve výši 25 000 Kč měsíčně. Splatnost nájemného byla stanovena do 5. dne měsíce, za který je nájemné hrazeno. Žalovaná se dále zavázala zajistit převod odběru elektrické energie na své jméno a hradit náklady na její dodávku.7. Z výpovědi nájmu bytové jednotky ze dne 30. 4. 2025 a Whatsappové komunikace s žalovanou, předžalobní upomínky ze dne 13. 8. 2025 a podacího lístku bylo prokázáno, že žalobce žalované zaslal výpověď z nájmu bytu pro neplacení nájemného řádně a včas a z důvodu dluhu za dodávku elektrické energie. Dále ji vyzval předžalobní upomínkou k uhrazení dluhu ve výši 125 640 Kč z nájemní smlouvy.8. Z historie pohybů na účtu a z tvrzení žalobce při jednání soud zjistil, že žalovaná za měsíc červenec 2025 uhradila na nájemném částku 15 000 Kč, takže na nájemném za tento měsíc zůstal nedoplatek 10 000 Kč. Nájemné za měsíce srpen 2025, září 2025, říjen 2025 a listopad 2025 žalovaná neuhradila vůbec. Celkový dluh na nájemném tak činí 110 000 Kč.9. Z předložených faktur za elektrickou energii soud zjistil, že dodávka elektrické energie v odběrném místě – byt č. , adresa, , byla fakturována nadále žalobci. Žalovaná v rozporu s nájemní smlouvou nezajistila převod odběru.10. Žalobce dále k důkazu označil svědecké výpovědi , jméno FO, a , právnická osoba, , avšak při jednání výslovně uvedl, že na provedení těchto důkazů netrvá. Soud je proto neprováděl.11. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.12. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou; má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.13. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat úrok z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.14. Podle § 95 odst. 1 o. s. ř. může žalobce za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení.15. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.16. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba ve znění její připuštěné změny je důvodná v celém rozsahu.17. Mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva, z níž žalované vznikla povinnost hradit sjednané nájemné ve výši 25 000 Kč měsíčně a dále nést náklady na elektrickou energii spotřebovanou v pronajatém bytě. Žalovaná svoji smluvní povinnost neplnila řádně a včas. Za měsíc červenec 2025 byla na nájemné uhrazena pouze částka 15 000 Kč, nedoplatek činil 10 000 Kč, za měsíce srpen až listopad 2025 nebylo nájemné uhrazeno vůbec. Soud proto žalobci přiznal částku 110 000 Kč jako dlužné nájemné.18. Soud dále uzavřel, že žalobce prokázal i svůj nárok na zaplacení částky 40 821 Kč představující náklady na odběr elektrické energie. Ze smlouvy vyplývala povinnost žalované převést odběr elektrické energie na své jméno a hradit náklady s tím spojené. To žalovaná neučinila, a náklady za elektrickou energii tak byly nadále účtovány žalobci.19. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala žádné skutečnosti, které by vznik nebo výši těchto pohledávek zpochybňovaly.20. Pokud jde o příslušenství pohledávky, žalobce po změně žaloby požadoval zákonný úrok z prodlení pouze z dlužného nájemného. Nájemné bylo podle smlouvy splatné vždy k 5. dni příslušného měsíce, a žalovaná se proto dostala do prodlení vždy následující den po splatnosti jednotlivých částek. Soud proto žalobci přiznal i požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z jednotlivých dlužných částek od 6. 7. 2025, 6. 8. 2025, 6. 9. 2025, 6. 10. 2025 a 6. 11. 2025 do zaplacení. Požadovaná sazba odpovídá zákonné výši úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.21. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.22. O výroku II. soud rozhodl z důvodu, že žalobce po podání žaloby svůj peněžitý nárok rozšířil a tím mu vznikla povinnost doplatit soudní poplatek. Doplatek soudního poplatku činí 1 530 Kč.23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti žalované. Náklady žalobce představuje zaplacený soudní poplatek v celkové výši 7 541 Kč, a tuto částku proto soud přiznal žalobci vůči žalované k náhradě.