17 C 115/2025-396 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 20. 11. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 36 693,78 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně společnost , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalovanému na základě jeho žádosti dne 15. 3. 2007 úvěr ke kreditní kartě ve výši 38 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr na kreditní kartě splácet měsíční povinnou minimální splátkou, jejíž výpočet byl stanoven v bodě 6.4 Obchodních podmínek, a to včetně úroků a poplatků podle bodů 7.1 a 7.4 Obchodních podmínek. Žalovaný nesplnil svoji povinnost splácet úvěr řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 24. 11. 2024, přičemž k tomuto dni činil dluh žalovaného částku 40 431,49 Kč. Dlužnou částku tvořila jistina 36 044,78 Kč, kapitalizované úroky 3 737,71 Kč ke dni 20. 11. 2024 a dlužné poplatky 649 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 23,99 % ročně z částky 36 044,78 Kč od 17. 6. 2025 do 15. 9. 2025, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 36 044,78 Kč od 16. 9. 2025 do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 36 044,78 Kč od 17. 6. 2025 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla smlouvami platně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, žalovaný ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.5. Žalovaný podal dne 15. 3. 2007 žádost společnosti , Anonymizováno, o kreditní kartu , Anonymizováno, , tato žádost byl téhož dne ověřena prodejcem uvedené společnosti a potvrzena dne 26. 3. 2007, totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu, nedílnou součástí smlouvy o vydání a užití kreditní karty , Anonymizováno, od , Anonymizováno, byly Obchodní podmínky pro držitele , Anonymizováno, kreditních karet (zjištěno ze Žádosti o kreditní kartu , Anonymizováno, od , Anonymizováno, , z kopie občanského průkazu a z dokumentu označeného jako „CC Verification Form“ ze dne 26. 3. 2007).6. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet měsíční povinnou minimální splátkou, jejíž výpočet byl stanoven v bodu 6.4 obchodních podmínek a dále úrok podle sazebníku, který v období od 28. 10. 2006 činil od 9,9 % do 26,4 % ročně (zjištěno z Obchodních podmínek pro držitele , Anonymizováno, kreditních karet a ze Sazebníku , Anonymizováno, kreditní karta platného od 28. 10. 2006).7. Žalovaný měl na kreditní kartě , Anonymizováno, od , Anonymizováno, v období od 1. 4. 2007 kreditní limit 30 000 Kč a hotovostní limit 15 000 Kč, v období od 22. 3. 2009 mu byl navýšen hotovostní limit na 30 000 Kč, v období od 22. 8. 2010 mu byly navýšeny oba limity na 38 000 Kč a konečný stav čerpání úvěru ke dni 20. 11. 2024 činil - 40 431,49 Kč (zjištěno z měsíčních výpisů kreditní karty , Anonymizováno, od , Anonymizováno, , číslo karty , Anonymizováno, za období od 1. 4. 2007 do 20. 11. 2024 a ze Souhrnného výpisu z účtu Kreditní karty žalovaného za období od 20. 8. 2016 do 24. 11. 2024).8. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena (zjištěno z Rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 12/2023 ze dne 7. 12. 2023, z Dodatku č. 1 k Rámcové smlouvě o postupování pohledávek č. 12/2023 ze dne 15. 2. 2024, ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. 2025/6 a její Přílohy č. 1 ze dne 8. 7. 2025, z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 8. 2025, z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9. 7. 2025, ze Seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávek + předžalobních výzev ze dne 13. 8. 2025, z Přehledu podacích čísel ze dne 25. 7. 2025).9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z Výzvy k úhradě dluhu ze dne 12. 8. 2025 a ze Seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávek + předžalobních výzev ze dne 13. 8. 2025).10. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud postupoval podle právní úpravy účinné ke dni vzniku závazkového vztahu, tj. podle zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „ObchZ“) a podle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), účinného do 31. 12. 2010.11. Podle § 497 ObchZ se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru musí smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, obsahovat také stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona.13. Podle § 6 zákona o spotřebitelském úvěru nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.14. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. V řízení žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr s úvěrovým rámcem nejprve do výše 30 000 Kč, později do výše 38 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně, včetně možnosti opakovaného čerpání úvěru. Žalovaný z účtu opakovaně vybíral finanční prostředky, nicméně neplatil splátky řádně a včas, a tak byl úvěr zesplatněn k 24. 11. 2024. Žalovanému vznikl podle tvrzení žalobkyně dluh na jistině 36 044,78 Kč a dále na poplatcích 649 Kč. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, přičemž bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil. Soud proto výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu a dlužné poplatky, a to spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1968 věty první a § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o smluvní úrok požadovaný žalobkyní ve výši 23,99 % ročně z jistiny od 17. 6. 2025 do 15. 9. 2025 a ve výši 12,75 % ročně z jistiny od 16. 9. 2025 do zaplacení, dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost stanovenou v § 4 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť smlouva o úvěru nestanovila roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr zákonem požadovaným způsobem, tudíž se v souladu s § 6 zákona o spotřebitelském úvěru pokládá tento úvěr za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy uveřejněné ČNB pro příslušné období, tj. sazbou 1,5 % ročně. Soud proto výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok 1,5 % ročně z dlužné jistiny tak, jak je v tomto výroku uvedeno. Ve zbytku soud žalobu výrokem II. zamítnul, neboť z doložených listinných důkazů vyplynulo, že na rozdíl, mezi smluvním úrokem v žalované výši a v přiznané výši, nemá žalobkyně nárok. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o. s. ř., když nebyly shledány důvody pro stanovení lhůty delší.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., (po odečtení úspěchu od neúspěchu a při zohlednění příslušenství kapitalizovaného k datu rozhodování soudu) a přiznal částečně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 69,58 % z celkových nákladů ve výši 12 801,90 Kč (z požadované částky 48 366,61 Kč Kč bylo přiznáno 41 009,52 Kč) ve výši 8 908 Kč. Při rozhodování o nákladech zastoupení advokátkou postupoval soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen „AT“). Náklady řízení sestávají z odměny advokátky za 3 úkony právní služby po 2 580 Kč, tj. 7 740 Kč (převzetí zastoupení, podání návrhu, výzva před podáním žaloby) podle § 7 bodu 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) AT, ze 3 náhrad hotových výdajů po 450 Kč, tj. 1 350 Kč, 21 % DPH ve výši 1 908,90 Kč počítané z částky 9 090 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 803 Kč. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokátky v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.