17 C 4/2026-29 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 3. 10. 2023 byla uzavřena mezi původním věřitelem společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , Adresa advokáta, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, úvěr byl vyplacen žalovanému v souladu se smluvním ujednáním. Úroky úvěru měly být žalovaným právnímu předchůdci žalobkyně hrazeny v měsíčních splátkách 4 000 Kč splatných vždy k 15. dni každého měsíce, žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, která byla splatná 15. 10 2023. I přes upomínkování věřitelem nebyla ze strany žalovaného žádná pravidelná platba uhrazena, k sepisu žaloby je žalovaný v prodlení se 3 neuhrazenými splátkami po 4 000 Kč, celkem tudíž 12 000 Kč představující smluvní úrok ve výši 20 % měsíčně za období 90 dnů počítaných od 16. 10. 2023. Pohledávku v celkové výši 12 000 Kč z titulu neuhrazených pravidelných měsíčních splátek postoupil právní předchůdce žalobkyně dne 1. 4. 2024 na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023 na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou dne 5. 4. 2024, ničeho však dosud nezaplatil, žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V dané věci soud nařídil na den 25. 2. 2026 jednání, žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoli byl řádně a včas předvolán, soud tak za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), projednal věc v jeho nepřítomnosti.4. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že dne 3. 10. 2023 uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“) ve výši 20 000 Kč, tato částka byla právním předchůdcem žalobkyně žalovanému poskytnuta bezhotovostně ten samý den. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v trvání 12 měsíců, celková částka spotřebitelského úvěru byla dle smlouvy o spotřebitelském úvěru splatná ke dni 15. 9. 2024. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně hradit úrok úvěru ve 12 měsíčních splátkách po 4 000 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci, úroková sazba byla smluvena jako 20% měsíčně. Současně s poslední splátkou úroku je tak splatná rovněž poskytnutá jistina spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč, celkem měl tedy žalovaný zaplatit částku 68 000 Kč (to vše zjištěno ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, z 3. 10. 2023, předsmluvních informací a z pohybu na bankovním účtu ze dne 3. 10. 2023). Před uzavřením smlouvy žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně sdělil, že jeho průměrný příjem činí 21 627 Kč, že náklady na bydlení činí 3 000 Kč. Výsledkem lustrací žalovaného v dostupných databázích právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaný nemá záznam v Centrální evidenci exekucí, SOLUS ani ISIR, v REPI vyšel žalovaný jako vysoce rizikový klient (zjištěno z Přílohy č. , hodnota, smlouvy o úvěru). Žalovaný byl v upomínán písemně i e-mailem k zaplacení splátky splatné dne 15. 10. 2023 s tím, že je v prodlení, a že 500 Kč činí náklady za první upomínku, dále byl upomínán písemně i emailem k zaplacení splátky splatné dne 15. 10. 2023 dne 5. 11. 2023, s tím, že 500 Kč činí náklady na první upomínku a 500 Kč činí náklady na druhou upomínku (zjištěno z první písemné upomínky ze dne 20. 10. 2023, emailové upomínky ze dne 20. 10. 2023, druhé upomínky písemné ze dne 5. 11. 2023, druhé upomínky emailové ze dne 5. 11. 2023). Dne 1. 10. 2023 právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, kdy předmětem byl úplatný převod pohledávek specifikovaných v předávacím protokolu č. , hodnota, ze dne 1. 4. 2024, resp. v soupisu pohledávek, kde figuruje mj. i pohledávka č. , hodnota, za žalovaným ve výši 12 000 Kč (zjištěno z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023, předávacího protokolu č. , hodnota, ze dne 1. 4. 2024, a soupisu pohledávek). Podáním ze dne 5. 4. 2024 postoupení pohledávky oznámili žalovanému s tím, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka v nominální hodnotě 24 000 Kč z titulu neuhrazených pravidelných měsíčních splátek vyplývajících ze smlouvy o úvěru, přičemž ke dni podpisu tohoto podání činila dlužná pohledávka částku ve výši 28 720 Kč (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5. 4. 2024). Před podáním žaloby k soudu byl žalovaný rovněž vyzván k zaplacení dlužných částek, výzva byla odeslána dne 6. 4. 2024. (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 5. 4. 2024 a podacího lístku ze dne 6. 4. 2024)5. Žalobkyně k otázce, zda a jakým způsobem ověřoval právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, neuvedla ničeho. Protože se žalobkyně nezúčastnila jednání dne 25. 2. 2026, soud jí nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnit rozhodné skutečnosti a označit k jejich prokázání důkazy.6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru, tedy 3. 10. 2023, (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru, tedy 3. 10. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jednalo o vztah mezi žalobkyní coby podnikatelem a žalovaným coby spotřebitelem.7. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána po právu. V řízení žalobkyně prokázala, že její právní předchůdce přenechal žalovanému 20 000 Kč a tím, že smluvní úroky byly smluveny úhradou částky 4 000 Kč měsíčně. Celá smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Právní předchůdce žalobkyně totiž neprověřil s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak mu ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy, jak vyplývá přímo z citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě žalobkyně náležitě ani netvrdila, jakým způsobem její právní předchůdce ověřoval úvěruschopnost žalovaného, čímž neunesla břemeno tvrzení. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně žádným způsobem nezjišťoval, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žalovaného, spoléhal se jen na jím sdělené údaje. Tyto údaje deklarované žalovaným navíc byly zcela evidentně neodpovídající skutečnosti, když žalovaný např. neuváděl žádné měsíční výdaje kromě nákladů na bydlení ve výši 3 000 Kč. V databázi REPI (registru platebních informací, která obsahuje záznamy o platební morálce jednotlivců, navíc žalovaný procházel jako vysoce rizikový klient, což mělo být pro právního předchůdce žalobkyně vysoce alarmující. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří. Úvěr přitom smí spotřeb