20 C 163/2025-48 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se návrhem podaným u soudu dne 27. 8. 2025 domáhal po žalované zaplacení 32 010 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřel s žalovanou dne 2. 3. 2023 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč (fakticky 26 508 Kč - rozdíl představuje odměnu zprostředkovatele). K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím zprostředkovatele , právnická osoba, , IČO , IČO, , na webové stránce www., Anonymizováno, .cz, přičemž mezi žalobcem a zprostředkovatelem byla uzavřena smlouva o spolupráci. Smlouva o zápůjčce mezi účastníky byla uzavřena zadáním unikátního vygenerovaného kódu zaslaného účastníkům, totožnost žalované byla ověřena telefonicky. Peněžní prostředky byly žalované zaslány bezhotovostním způsobem tak, že nejprve žalobce zaslal finance na bankovní účet zprostředkovatele, který, po odečtení své odměny, zaslal tyto finance na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala zápůjčku splatit ve 48měsíčních splátkách po 1 455 Kč, tj. celkem 69 840 Kč. Žalovaná uhradila pouze 26 splátek, tj. celkem 37 830 Kč, čímž porušila své povinnosti ze smlouvy a pohledávka se stala splatnou ke dni 4. 7. 2025. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení 32 010 Kč se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 32 010 Kč ode dne 5. 7. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 50 % ročně z částky 32 010 Kč ode dne 5. 7. 2025 do zaplacení. Žalovaná ani přes výzvu žalobce svůj dluh nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne 21. 1. 2026 v nepřítomnosti žalobce a žalované, přičemž žádný z účastníků svou neúčast u jednání neomluvil. Na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.4. Účastníci podepsali prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz, kterou provozuje zprostředkovatel, dne 2. 3. 2023 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , sjednali výši zápůjčky 30 000 Kč, její vrácení ve 48měsíčních splátkách po 1 455 Kč, tj. celkem 69 840 Kč, smluvní úrok 50 % ročně (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , ze smlouvy o spolupráci ze dne 20. 8. 2020, z e-mailové komunikace s kódem pro akceptaci smlouvy). Žalobce zaslal zprostředkovateli částku 30 000 Kč dne 2. 3. 2023 a zprostředkovatel téhož dne zaslal žalované 26 508 Kč (zjištěno ze dvou potvrzení o platbě). Žalovaná zaplatila 26 splátek po 1 455 Kč, tj. celkem 37 830 Kč (zjištěno ze splátkového kalendáře). Žalovaná byla vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 23. 7. 2025 (zjištěno z dokumentu „Oznámení o převzetí právního zastoupení spolu s výzvou dle § 142a o.s.ř.“ ze dne 23. 7. 2025 a z podacího lístku z téhož dne).5. Žalobce v žalobě netvrdil ničeho stran toho, že by zkoumal před poskytnutím zápůjčky úvěruschopnost žalované. K důkazům založil pouze výpis z účtu žalované za měsíc leden 2023. Zkoumání úvěruschopnosti však nebylo doloženo žádnými jinými listinami. Protože se žalobkyně nezúčastnila jednání soudu, soud jí nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnit rozhodné skutečnosti a povinnosti označit k jejich prokázání důkazy.6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o. z., a to za účasti zprostředkovatele, s nímž žalobce uzavřel smlouvu o zprostředkování podle § 2445 a násl. o. z. Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o. z. nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle zákona o spotřebitelském úvěru, neboť při uzavírání smlouvy o zápůjčce sice žalobce nevystupoval jako poskytovatel ve smyslu § 7 zákona o spotřebitelském úvěru, nicméně podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí mj. i peněžitá zápůjčka, jež byla spotřebiteli zprostředkována. V uvedeném smluvním vztahu pak figurovala společnost , právnická osoba, ve smyslu zprostředkovatele podle § 3 odst. 1 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru, a proto i v tomto případě je potřeba postupovat podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a hodnotit, zda žalobce dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované, který v posuzovaném smluvním vztahu vystupuje jako spotřebitel (§ 419 o. z.). Tento závěr vychází i z judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 16. 5. 2023, sp. zn. III. ÚS 1422/22).8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. V řízení žalobce prokázal, že přenechal žalované 26 508 Kč. Předmětná smlouva však nebyla uzavřena platně. Žalobce totiž neprověřil s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak mu ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy. V daném případě se žalobce spokojil s výpisem z bankovního účtu žalované, který již blíže nezkoumal stran jednotlivých příjmových a výdajových položky žalované, aby si učinil ucelený obrázek o její majetkové situaci. Považoval zjištěný stav za dostatečný a dospěl k závěru, že žalovaná je schopnost úvěr splácet. Žalobce shora uvedeným údajům a varovným signálům nevěnoval žádnou pozornost, nijak nezkoumal náklady na bydlení žalovaného, zůstalo tedy nezodpovězené, zda žije sama, hradí nájem, energie, kolik činí jiné její pravidelné výdaje. Žalobce tudíž nesplnil svoji zákonnou povinnost.13. Žalobce tedy poskytl žalované peněžní prostředky 26 508 Kč na základě neplatného titulu. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal poskytnutí peněžních prostředků žalované, posoudil soud nárok žalobce jako zvláštní nárok podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru na vrácení poskytnuté jistiny. Žalovaná dosud žalobci vrátila 37 830 Kč, což je výše než poskytnutá jistina. Proto soud žalobu v plném rozsahu pro nedůvodnost zamítl.14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaná byla ve věci úspěšnější, žádné náklady řízení jí však nevznikly.