1 C 186/2021-28 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobkyně se ve své žalobě domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10% ročně. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši [částka], když tato částka sestává z jistiny ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku ve výši [částka]. Úvěr měl žalovaný splácet v týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný nehradil splátky řádně a 2 1 C 186/2021 včas, uhradil pouze [částka], pohledávka se tak stala ke dni [datum] splatnou. Zákonný úrok z prodlení je požadován až od [datum]. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor, ve kterém tvrdil, že pohledávku žalobkyně zcela uhradil a vydání platebního rozkazu je tak neoprávněné. K odporu připojil SMS komunikaci, která dokládá, že půjčku doplatil. Žalobkyně ve vyjádření k odporu žalovaného uvedla, že telefonní číslo z doložené SMS komunikace nepatří jejich společnosti, jejich společnost nepoužívá jako doklad o doplacení úvěru formu SMS, ale papírový přípis. SMS komunikace předložená žalovaným je komunikace s jinou společností. Při osobním výběru splátek jejich obchodní zástupce zapisuje jednotlivé splátky do splátkového kalendáře, který zůstává v držení klienta. Pokud by skutečně došlo k doplacení předmětného úvěru, žalovaný by takovým potvrzeným splátkovým kalendářem musel disponovat. Žalovaný k výzvě soudu uvedl, že takový dokument nedohledal, když mu rodina přestěhovala v jeho nepřítomnosti pokoj, je možné, že byl splátkový kalendář vyhozen. Má za to, že předmětný dluh uhradil, ale není zřejmě schopen to prokázat, proto by se chtěl s žalobkyní domluvit na splátkovém kalendáři, aby dluh znovu uhradil. Žalobkyně omluvila svoji neúčast při jednání, proto soud postupem podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V průběhu jednání žalovaný uvedl, že není schopen uhradit celou žalovanou částku najednou, požaduje splátky [částka] měsíčně. Jeho čistý měsíční příjem se pohybuje kolem [částka] měsíčně, [částka] splácí na úhradu dluhů, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost. Bydlí s matkou, které přispívá na jídlo a bydlení [částka], na dojíždění do práce vynaloží měsíčně [částka]. Soud učinil skutkový závěr o tom, že mezi žalovaným a žalobkyní vznikl smluvní vztah podle uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, který se řídí ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný čerpal úvěr, avšak pro neplnění svých povinností při splácení poskytnutého úvěru došlo k zesplatnění úvěru a žalovaný tak byla povinen zaplatit celou dlužnou částku, tak jak je specifikována i v žalobě v celém rozsahu. Žalovaný neprokázal, že dlužnou částku úvěru uhradil, je tak dlužen částku, jak je žalobou uplatněna, proto soud žalobě vyhověl s tím, že žalovaný je dále povinen zaplatit zákonný úrok z prodlení, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a s ohledem na výsledek sporu je žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka]. Žalovaný požádal, aby mu s ohledem na jeho poměry bylo umožněno zaplatit dlužnou částku ve splátkách po [částka] měsíčně. Svou žádost odůvodnil tím, že je mu z čistého příjmu [částka] strháváno [částka] na splátky dluhů, [částka] přispívá matce na jídlo a bydlení, [částka] měsíčně vydá za dojíždění do zaměstnání, nezbývá mu tak na to, aby dlužno částku uhradil najednou. S ohledem na celkovou výši dlužné částky bude při výši splátky [částka] měsíčně dluh žalovaným uhrazen v přiměřené době a žalobkyně nebude neúměrně znevýhodněna, proto soud žádosti žalovaného vyhověl a uložil mu dle ust. § 160 o.s.ř. povinnost zaplatit dlužnou částku spolu s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách. Odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v jeho zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti rozsudku není odvolání přípustné. 3 1 C 186/2021