1 C 218/2021-22 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobkyně se ve své žalobě domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9% ročně. 2 1 C 218/2021 Žalobkyně tvrdila, že mezi její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit, proto požaduje vydání bezdůvodného obohacení, když dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], převodem na jeho bankovní účet [bankovní účet], žalovaný se tak o tuto částku obohatil a žalobkyně požaduje vrácení bezdůvodného obohacení. Doposud zaplatil částku [částka]. Celková výše nároku žalobkyně činí celkem [částka]. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou k úhradě pohledávky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor z důvodu finančních problémů, proti tvrzení žalobkyně nic nenamítal. Právní zástupce žalobkyně omluvil svoji neúčast při jednání, žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, proto soud postupem podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud učinil skutkový závěr o tom, že na žalobkyni byla podle smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), postoupena pohledávka, nárok je žalobkyní uplatněn z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z.. Tak, jak vyplynulo z návrhu smlouvy o úvěru, žalovaný měl zaplatit celkem částku [částka], sestávající se z jistiny [částka] a poplatku za poskytnutí úvěru [částka]. Pokud žalovaný doposud uhradil částku [částka], zbývá tak k zaplacení částka [částka], kterou je žalovaný povinen uhradit spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku, přičemž výše úroku se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Dlužno dodat, že žalobkyně také nežádá na žalovaném k zaplacení částky, které vyplývají z návrhu smlouvy o úvěru a jež byly sjednány jako důsledky prodlení klienta, tedy i pokud jde o smluvní pokutu. Pokud žalovaný poukazuje na svoji nepříznivou finanční situaci, může se obrátit na žalobkyni s žádostí o zaplacení dlužné částky v přiměřených splátkách, nebo v delší lhůtě. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a s ohledem na výsledek sporu je žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka], z odměny právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. – §14b za tři úkony po [částka], tj. [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka), ze tří paušálů po [částka], tj. [částka], 21% DPH [částka], celkem náklady řízení činí [částka]. Do podání návrhu na zahájení řízení žalobci náleží odměna a režijní paušál dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o návrh podaný týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, u kterého se v textu žaloby změní v podstatě jenom výše příslušné částky, žalované období a číslo uzavřené úvěrové smlouvy, a který žalobce s drobnými úpravami použil i v případě dalších žalob na zaplacení pohledávek vzniklých z takového či obdobného smluvního vztahu (např. ve věci zdejšího soudu sp. zn. EPR [číslo], EPR [číslo] a dalších). Odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v jeho zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti rozsudku není odvolání přípustné.