4 C 16/2021-17 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky [částka] s přísl., když bylo zjištěno, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850cm³, [registrační značka], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, přičemž od Ministerstva dopravy obdržel informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník tohoto vozidla. Žalovaný, coby vlastník, neměl v době - 2 - od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv tuto povinnost má podle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobci proto podle ust. § 4 odst. 1 tohoto zákona vznikl nárok na příspěvek, přičemž vozidlo nebylo pojištěno 136 dní a výše příspěvku činí [částka] za den, celkem tedy [částka]. Dále je žalován poplatek ve výši [částka] za uplatnění práva na příspěvek. Dluh přes výzvu zaplacen není. Žalovaný souhlasil, aby bylo jednáno podle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. bez nařízení jednání, když lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Jak je zřejmé z výzvy k úhradě příspěvku žalobce zjistil, že vlastníkem vozidla [registrační značka] je žalovaný, který neměl uzavřené zákonné pojištění po dobu 136 dní. Žalobce v souladu s ust. § 15 zák.č. 168/1999 Sb. tedy zjistil, že není placeno ručení a to přes výzvy a protože v uvedeném období žalovaný jako vlastník vozidla neměl sjednáno pojištění, ačkoliv to bylo jeho povinností podle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., přísluší žalobci podle ust. § 4 odst. 1, 3, 4, 5 právo na příspěvek ve výši součtu počtu dní, kdy byla povinnost podle § 1 odst. 2 porušena, tedy celkem 136 nepojištěných dní, přičemž výše denní sazby podle druhu vozidla činí [částka] dle § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaný tedy dluží na příspěvku [částka]. Podle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. náleží potom žalobci i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka]. Žalovaný byl vyzván k zaplacení příspěvku, příspěvek však zaplacen není, soud proto považuje žalobu za podanou po právu a uložil žalovanému žalovanou částku [částka] zaplatit včetně zákonného úroku z prodlení. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení, jejž činí za soudní poplatek z návrhu [částka], 3 úkony právní pomoci po [částka], 3x režijní paušál po [částka], 21% DPH, celkem [částka]. Žalovanou částku i náklady řízení soud uložil žalovanému zaplatit v zákonné lhůtě 3 dní podle ust. § 160 o.s.ř, přičemž náklady řízení uložil ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. Odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v jeho zkrácené verzi podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., neboť proti rozhodnutí není odvolání přípustné.