5 C 12/2021-26 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že [datum] provedl převoz žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice v [obec] (dále pouze PZS) z důvodu spáchání přestupku, při převozu bylo najeto služebním vozidlem 63 km, dechovou zkouškou provedenou hlídkou žalobce byla žalovanému naměřena hodnota 1,85 promile alkoholu, v PZS žalovaný dechovou zkoušku odmítl. Žalovaná částka představuje náklady na dopravu (náhrada jízdného) s odkazem na § 89a, § 89b odst. 1 a § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Oba účastníci dle § 115a o.s.ř. souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud tedy ve věci jednání nenařizoval, rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, tento rozsudek dle § 156 o.s.ř. veřejně vyhlásil. Z protokolu o provedené dopravě žalovaného a záznamu PZS vyplývá, že žalovaný byl uvedeného dne převezen policisty žalobce do PZS z důvodu spáchání přestupku neuposlechnutím výzvy policisty, bylo mu dechovou zkouškou naměřeno 1,85 promile alkoholu, při přijetí v PZS zkoušku na alkohol sice odmítl, ale z jeho chování a stavu byla opilost konstatována, byl ujet uvedený počet km automobilem žalobce zde uvedené reg. zn.. Současně žalobce soudu doložil technický průkaz předmětného vozidla. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný byl pod vlivem alkoholu, ve smyslu § 89a odst. 1 a § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotnických službách, byl povinen se podrobit vyšetření v protialkoholní záchytné stanici, když dopravu žalovaného k vyšetření provedl žalobce dle § 89c citovaného zákona, u žalovaného byla přítomnost alkoholu prokázána. Ve smyslu § 89e odst. 1 citovaného zákona náklady na dopravu hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu osoba, které byla poskytnuta záchytná služba. Náklady dopravy žalobce soudu doložil, náhrada jízdného žalobcem vypočtená není v rozporu s vyhláškou č. 358/2019 Sb. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení této částky dopisem z [datum] do data [datum]. Za této situace je žalovaný dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v prodlení se zaplacením žalované částky od následujícího data, výše úroků z prodlení je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě vyhověl. Žalobce byl ve věci úspěšný a má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení dle § 1 odst. 1, 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v souvislosti s výzvou k plnění a podání návrhu, tedy dvěma úkony po [částka]. Soud tedy uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit. Žalobce byl v řízení osvobozen od soudních poplatků ve smyslu § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění předpisů pozdějších, s ohledem na výsledek sporu přešla ve smyslu § 2 odst. 3 citovaného zákona poplatková povinnost na žalovaného, který od poplatků osvobozen není. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit státu na účet zdejšího soudu soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu [částka].