5 C 192/2021-15 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že žalovaný dne [datum] cestoval dopravním prostředkem (metrem) veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobcem, uzavřel tak s ním smlouvu o přepravě osob, při této jeho jízdě byla 2 5 C 192/2021 ze strany žalobce provedena přepravní kontroly žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, žalobci tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení přirážky [částka] a i nárok na zaplacení jízdného [částka]. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Ve smyslu § 115a o.s.ř. oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, za této situace soud ve věci jednání nenařizoval, rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, ve smyslu § 156 odst. 1 o.s.ř. rozsudek veřejně vyhlásil. Z žalobcem předloženého zápisu o provedené přepravní kontrole vyplývá, že cestující osoba neměla jízdní doklad, předložila potvrzení o ztrátě občanského průkazu, z něhož vyplývalo jméno, příjmení, datum narození a bydliště žalovaného. Za této situace soud dospěl k závěru, že při jízdě hromadným dopravním prostředkem provedl žalovaný v uvedený den jízdu bez jízdního dokladu a tedy za této situace ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), zákona [číslo] Sb., zákona č. 266/1994 Sb. a vyhlášky č.175/2000 Sb. je povinen zaplatit sankční postih [částka] dle Smluvních přepravních podmínek a i samotné jízdné [částka]. Ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. a Smluvních přepravních podmínek je žalovaný od data následujícího po provedené kontrole v prodlení se zaplacením částky [částka] a výše úroku z prodlení je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za této situace tedy soud návrhu vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po [částka], tří paušálů po [částka] dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (§ 14b) a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí [částka] Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši [částka] a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.