5 C 168/2022-21 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále [příjmení]), při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný jako jeho vlastník/provozovatel neměl od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv byl k tomuto povinen dle § 1 odst. 2 Zákona a vozidlo tak nebylo pojištěno 70 dní a žalobci tak dle § 4 odst. 1, 3, 4 Zákona vznikl nárok na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla, nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce dle § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne [datum], žalovaný příspěvek nezaplatil. Žalobce tedy požaduje uhradit částku 4 850 Kč, která se sestává z příspěvku 4 550 Kč, vypočteného násobkem denní sazby 65 Kč a počtem 70 dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí [příjmení]) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. V této věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit žalovanému. Soud zjistil ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] týkajícího se sporu mezi týmiž účastníky o zaplacení příspěvku ohledně téhož automobilu za předchozí nepojištěné období od [datum] do [datum], že adresa [adresa žalovaného], je adresou, na které dle sdělení policejního orgánu již žalovaný nebydlí, žalovaný je občanem [země], který v současné době není hlášen k pobytu na území České republiky, měl by být od [datum] zaměstnán u společnosti [právnická osoba] [obec], kterou se však soudu nepodařilo zkontaktovat z důvodu nepřebírání zásilek. Z důvodu neznámého pobytu žalovaného soud žalovanému ve věci dle § 29 odst. 3,4 o.s.ř. ustanovil opatrovníka, který se k návrhu z důvodu neznalosti osobního stanoviska žalovaného blíže nevyjádřil. 2. Soud konstatoval obsah spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka], zjistil ze zprávy [stát. instituce] a [stát. instituce], že jako vlastník i provozovatel předmětného vozidla byl v návrhu uvedeném období veden v evidenci vozidel žalovaný, a to až do doby [datum], kdy na jeho žádost jako vlastníka vozidla bylo vozidlo vyřazeno z provozu. Ze zprávy [právnická osoba] [obec a číslo] soud zjistil, že k předmětnému vozidlu měl žalovaný uzavřeno pojištění dle Zákona od [datum] do [datum], pojištění uvedeného dne zaniklo z důvodu nezaplacení pojistného. Žalobce dále soudu doložil výzvu k úhradě příspěvku ze dne [datum] za nepojištěné v návrhu uvedené období, v níž žalovanému stanovil lhůtu k zaplacení 60 dnů od doručení, z údajů ohledně sledování doručení zásilky na webových stránkách České pošty s.p. [obec a číslo] soud zjistil, že tato výzva byla žalovanému doručena na adrese jeho posledního známého bydliště dne [datum] vhozením do domovní schránky. 3. Soud má shora uvedeným způsobem za prokázané, že vlastníkem předmětného vozidla byl v návrhu uvedeném období žalovaný, v uvedeném období nebylo k vozidlu sjednáno pojištění dle Zákona, ačkoli to bylo povinností žalovaného dle jeho § 1 odst. 2. Za této situace dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 Zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobci jednak příspěvek ve výši součinu počtu dní, 3 5 C 168/2022 kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, tedy počtu 70 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 65 Kč dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a jednak náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Žalovaný byl k zaplacení vyzván výzvou žalobce ze dne [datum], která obsahovala veškeré náležitosti a lhůtu k plnění v rozsahu nejméně 30 dnů od doručení dle § 4 odst. 7 Zákona, v tomto případě byla prodloužena na 60 dnů. Pokud tato výzva byla žalovanému doručena dnem [datum], uplynula lhůta 60 dnů k plnění dne [datum] a tedy od následujícího dne [datum] je žalovaný v prodlení se zaplacením částky 4 550 Kč dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a žalobce má nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve výši 8,5% ročně, ve prospěch žalovaného žalobce tyto úroky požaduje až od data [datum]. Proto soud návrhu žalobce vyhověl. 4. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 400 Kč, odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 200 Kč, tří paušálů po 100 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (§ 14b), jako nákladů vzniklých žalobci do podání návrhu na zahájení řízení, následně odměny za jeden úkon právní služby (účast při jednání soudu) ve výši 1 000 Kč, jednoho paušálu 300 Kč (§ 7, §13 odst. 4), náhrady za promeškaný čas ve výši 200 Kč, když žalobce požaduje tuto poměrnou část (1/3) z 6 půlhodin při sazbě 100 Kč/půlhod za jízdu automobilem z [obec] do [obec] a zpět v souvislosti s tím, že se v den jednání účastnil dalších dvou jednání (§ 14 odst. 1,3), náhrady jízdného k jednání soudu automobilem z [obec] do [obec] a zpět o průměrné spotřebě 4,5 l nafty [číslo] km a ujetí celkové vzdálenosti 230 km, která činí dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění vyhlášek pozdějších, částku ve výši 1 568,50 Kč (paušální náhrada 1 081 Kč při sazbě 4,70 Kč/km, náhrada spotřebovaných pohonných hmot 487,50 Kč při ceně nafty 47,10 Kč), když žalobce požaduje i ohledně této náhrady jízdného pouze poměrnou část (1/3) z uvedené částky, tedy částku ve výši 522,80 Kč a ze součtu shora uvedených položek, vyjma soudního poplatku, tedy z částky 2 922,80 Kč, z 21% DPH, která činí 613,80 Kč Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 3 936,60 Kč a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.