5 C 208/2022-15 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal dne [datum] u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 3 770 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 3 570 Kč od [datum] do zaplacení, když v návrhu uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla [registrační značka] s účinností od [datum], bylo sjednáno roční pojistné 14 740 Kč s čtvrtletní četností placení. Pojistný vztah zanikl ke dni [datum], když žalovaný nezaplatil dlužné pojistné, za období od [datum] do [datum] činí dlužné pojistné částku 3 570 Kč, žalovaný dluží i poplatek za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Současně je požadován zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti nejmladšího dlužného předpisu pojistného. Ve věci vydaný platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, k nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil. Z žalobcem předložených listin soud zjistil, že pojistná smlouva, jejíž součástí je mimo jiné Sazebník administrativních poplatků, byla uzavřena s účinností od [datum] se sjednaným ročním pojistným 13 160 Kč splatným ve 4 splátkách po 3 290 Kč, že dopisem z [datum] žalobce žalovaného o zaplacení dlužného pojistného upomínal s tím, že pokud do [datum] nebude dlužné pojistné zaplaceno, pojištění zanikne. Jak však vyplývá z dopisu žalobce adresovaného žalovanému [datum], došlo nakonec k zániku pojištění nikoli na základě uvedené upomínky, ale na základě přepracování pojistné smlouvy k datu [datum]. K zaplacení dluhu včetně poplatku 200 Kč byl žalovaný vyzván žalobcem upomínkou z [datum] se stanovením lhůty k zaplacení do [datum]. V souvislosti s touto upomínkou byl mezi účastníky sjednán poplatek 200 Kč uvedený v Sazebníku administrativních poplatků platného od [datum], který je součástí pojistné smlouvy. Dále soud konstatoval sdělení žalobce, že v rámci dlužného pojistného byla žalovaným v minulosti zaplacena částka 115 Kč, kterou žalobce od dlužného pojistného odečítá. Vzhledem k tomu, že v návrhu žalobce uvádí, že žalovaný byl dle sjednané smlouvy povinen žalobci hradit roční pojistné 14 740 Kč a z předložené pojistné smlouvy vyplývá, že od [datum] bylo sjednáno roční pojistné pouze ve výši 13 160 Kč, byl žalobce v předvolání k jednání soudu vyzván, aby při jednání soudu doložil, že pro pojistné období, v jehož průběhu došlo k zániku pojištění, činilo pojistné 14 740 Kč, když jinak soud bude mít za to, že žalobce takovou skutečnost neprokázal. Na tuto výzvu žalobce v tomto směru nijak nereagoval, soudu nedoložil jinou výši pojistného, nedoložil, že by došlo v průběhu doby k zvýšení pojistné apod.. Soud tedy vychází z listin, které soudu žalobce předložil, tedy ohledně výše pojistného z pojistné smlouvy účinné od 10.7.2019 ohledně výše pojistného 13 160 Kč ročně. Mezi účastníky byla uzavřena shora uvedená pojistná smlouva, jedná se o pojištění, které se z části řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb. a ustanoveními § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. K jejímu zániku došlo dohodou účastníků pojistného vztahu v rámci přepracování smlouvy k datu [datum] a za této situace tedy má žalobce nárok na zaplacení pojistného za dobu do zániku pojištění, tedy za období od [datum] do [datum] včetně. Za toto období se jedná o částku 3 244,90 Kč (13 160 Kč: 365 dnů x 90 dnů), od které je nutno odečíst žalovaným zaplacenou částku 115 Kč a žalobce má tedy nárok na zaplacení dlužného pojistného ve výši 3 129,90 Kč. Z této částky má dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobce nárok na zaplacení úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,25% ročně. Výše žalobcem požadovaného poplatku 200 Kč vyplývá z uvedeného Sazebníku. Soud tedy návrhu vyhověl částečně, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 3 329, 900 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 3 129,90 Kč od [datum] a ve zbývajícím rozsahu návrh zamítl. 3 5 C 208/2022 O nákladech řízení soud rozhodl § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce byl úspěšný v 91,5% předmětu řízení, jeho neúspěch spočíval v 8,5% předmětu řízení, po odečtení neúspěchu od jeho úspěchu má tedy nárok na náhradu 83% jemu vzniklých nákladů řízení. Žalobci vznikly náklady řízení ve výši 1 489 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 400 Kč, odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 200 Kč, tří paušálů po 100 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (§ 14b) a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí 189 Kč 83% z těchto nákladů řízení činí částku 1 235,90 Kč a soud uložil žalovanému povinnost náklady řízení v této výši žalobci zaplatit ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jeho zástupce.