5 C 210/2022-21 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 16 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 728,66 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a dále částku ve výši 7 648 Kč. V návrhu uvedl, že je na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], která dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž žalovaný obdržel částku 16 000 Kč, zavázal se vrátit tuto částku s příslušenstvím do [datum] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svojí vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl v návrhu uvedenou částku ze svého účtu na účet uvedené společnosti, úvěr čerpal bezhotovostně převodem na svůj účet. Žalovaný však částku řádně a včas neuhradil, čímž uvedené společnosti vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Tato pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], o tomto postoupení byl žalovaný písemně vyrozuměn. Pohledávka žalobce se sestává z jistiny 16 000 Kč, smluvní pokuty 7 648 Kč, částky 150 Kč, kterou žalobce v návrhu označil jako kapitalizovaný úrok v rámci použitého formuláře návrhu, když fakticky se však jedná o neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání, jedná se o sjednaný poplatek 50 Kč za odeslanou písemnou upomínku, v tomto případě se jednalo o tři jednotlivé upomínky. Dále se jedná o částku 434 Kč představující náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání předmětné pohledávky, nejprve žalobce vyvíjel snahu řešit věc mimosoudně, dopisem z [datum] vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, následně jej telefonicky i osobně kontaktoval, tato částka se sestává z částky 39 Kč za odchozí dopis, částky 50 Kč za doporučený dopis, částky 72 Kč za telefonický hovor a částky 217 Kč za osobní návštěvu. Pokud se jedná o smluvní pokutu 7 648 Kč, je požadována při sjednané sazbě 0,1% denně z dlužné jistiny od prvého dne prodlení, tedy od [datum], jako ode dne následující po splatnosti půjčky, je požadována do data [datum]. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. K nařízenému jednání se účastníci nedostavili, svou neúčast předem omluvili, přímo k věci se žalovaný nevyjádřil, pouze uvedl, že se s žalobcem ihned dohodne na zaplacení dlužné částky. 2. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] z jejíhož obsahu vyplývá, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč s 0% úrokovou sazbou se splatností do [datum], tato smlouva byla mezi účastníky změněna smlouvou z [datum] na základě níž byla lhůta ke splatnosti stanovena na [datum]. Ve smlouvě pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta 0,1% denně z dlužné jistiny, dále poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč s tím, že nejvýše mohou být zpoplatněné tři upomínky. Dále soud konstatoval v průběhu řízení listiny, kterými žalobce doložil, že žalovaný s jeho právním předchůdcem smlouvu uzavřel, tedy potvrzení o provedené verifikační platbě ze dne [datum], výpis z účtu právního předchůdce žalobce z [datum] ohledně převodu úvěrové částky na žalovaným požadovaný účet. S ohledem na sdělení žalovaného učiněné před nařízeným jednáním lze konstatovat, že žalovaný nijak nerozporuje, že s právním předchůdcem žalobce předmětnou smlouvu uzavřel. Dále soud konstatoval výpis úkonů mimosoudního vymáhání, výzvy před podáním žaloby, upomínky, smlouvu o postoupení pohledávek z [datum] s jejími přílohami, oznámení o postoupení pohledávky z [datum] zaslané žalovanému. 3. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě shora uvedené smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.). Soud dospěl k závěru o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o.z., ve které se žalovaný zavázal 3 5 C 210/2022 po změně smluvních ujednání k vrácení úvěrové částky 16 000 Kč do [datum]. Pokud v tomto termínu tuto částku právnímu předchůdci žalobce nevrátil, je oprávněný požadavek žalobce na zaplacení této částky. Součástí žalované částky jsou i částky 150 Kč a 434 Kč, které soudem nejsou považovány pouze za příslušenství pohledávky, v případě částky 150 Kč se jedná o tři dlužné ve smlouvě sjednané poplatky 50 Kč za žalovanému odeslané upomínky, v případě částky 434 kč se jedná o náklady, které vznikly v souvislosti s jednáním žalobce s žalovaným o zaplacení částky, soud o výši těchto nákladů nemá pochyb, když soudu žalobce doložil výpis úkonů, k nimž se tyto náklady vztahují a jejich výše je dle názoru soudu charakteru úkonů odpovídající. Pokud se jedná o žalobcem požadovanou smluvní pokutu, byla tato pro případ prodlení žalovaného mezi účastníky v úvěrové smlouvě v souladu s § 2048 o.z. sjednána, její výše není v rozporu s dobrými mravy dle ustálené judikatury, žalobcem je požadována za konkrétní období od [datum], kdy došlo k prodlení žalovaného, [datum] a ve prospěch žalovaného je požadována ve výši 7 648 Kč, byť za uvedené období dle výpočtu soudu by měla činit 7 664 Kč. Soud tedy v tomto směru nároky žalobce považuje za oprávněné. Do prodlení se zaplacením částky 16 000 Kč se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem [datum] a ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. má žalobce od tohoto data nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy 8,25% ročně, pokud žalobce za období od [datum] do [datum] tyto úroky z prodlení kapitalizuje částkou 1 728,66 Kč, požaduje za toto období opět na žalovaném menší částku, než by požadovat mohl, protože dle výpočtu soudu při 479 dnech prodlení by se správně mělo jednat o částku 1 732,27 Kč. Následně od [datum] úroky z prodlení běží z úvěrové jistiny až do jejího zaplacení. Za této situace tedy soud návrhu žalobce vyhověl. Pokud se jedná o formulaci výroku rozhodnutí soudu ve vztahu k povinnosti žalovaného, jak byla žalobcem navržena v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, nepovažuje soud veškeré žalobcem uváděné nároky za příslušenství pohledávky ve smyslu § 513 o.z., dle něhož příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Pokud soud vychází ze struktury pohledávky tak, jak byla vymezena ve smlouvě o úvěru a nyní v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tvoří příslušenství pohledávky pouze v návrhu popsané úroky z prodlení, tedy částka 1 728,66 Kč a 8,25% úrok z prodlení ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. Veškeré zbývající částky soud nepovažuje za příslušenství pohledávky, ale za základ dluhu, jedná se tedy o součet úvěrové jistiny 16 000 Kč, poplatků 150 Kč, nákladů vymáhání 434 Kč a dále se jedná o smluvní pokutu 7 648 Kč. Soud tedy povinnost žalovaného formuloval tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. 4. Protože byl žalobce ve věci zcela úspěšný, má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 422 Kč, sestávajících se ze soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 970 Kč (o výši soudního poplatku viz. následující odstavec), odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu) po 300 Kč, tří paušálů po 100 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění předpisů pozdějších (§ 14b uvedené vyhlášky) a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí 252 Kč a soud uložil žalovanému povinnost je žalobci zaplatit dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jeho právního zástupce. 5. Žalobce zaplatil na soudním poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu částku 964 Kč. Podle názoru soudu s ohledem na to, jakým způsobem soud posoudil strukturu pohledávky žalobce ohledně toho, jaké nároky spadají do příslušenství pohledávky a jaké nikoli, je základem pro výpočet soudního poplatku z návrhu částka ve výši 24 232 Kč a z této částky ve smyslu položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění předpisů pozdějších, činí výše soudního poplatku (4% základu) částku 970 Kč. Žalobce tedy na soudním poplatku zaplatil o 6 Kč méně, než činila správně jeho poplatková povinnost a za této situace soud III. výrokem tohoto rozsudku žalobci soudní poplatek o tuto částku doměřil ve smyslu § 9 odst. 4, 6 uvedeného zákona. 4 5 C 210/2022