5 C 246/2021-128 — Okresní soud v Pelhřimově

[právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále pouze [anonymizováno]) podal u Okresního soudu ve [obec] dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, když v návrhu a v následném doplnění skutkových tvrzení uvedl, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla reg.zn. [anonymizováno] [číslo] s měsíčním pojistným [částka] splatným vždy k 30. dni každého měsíce, s počátkem pojištění [datum], žalovaný neuhradil pojistné splatné ve dnech [datum], [datum] a [datum] a proto jej žalobce vyzval k jeho uhrazení dopisem z [datum] a upozornil jej na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení. Účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly dnem [datum], za období od [datum] do [datum] včetně žalovaný dluží na pojistném částku [částka] a na nákladech na upomínacích výlohách [částka] v souladu s čl. 5 odst. 4 pojistných podmínek. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Následně Okresní soud ve [obec] svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve věci vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. Toto postoupení zdejšímu soudu bylo realizováno dne [datum], následně zdejší soud svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve smyslu § 107a odst. 1,2 o.s.ř. připustil, aby do řízení vstoupil na místo žalobce [příjmení] jako nabyvatel práva společnost [osobní údaje žalobce], když soudu bylo doloženo, že mezi uvedenými společnostmi byla dne [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi nimiž byla i pohledávka, která je předmětem tohoto řízení. Po právní moci uvedeného usnesení zdejší soud ve věci nařídil jednání, k jednání soudu se žalovaný nedostavil, k věci se nevyjádřil. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že shora uvedená pojistná smlouva byla mezi [anonymizováno] a žalovaným uzavřena [datum]. Protože žalovaným nebylo pojistné splatné [datum] a [datum] zaplaceno, žalobce žalovanému doručil upomínku k zaplacení dlužného pojistného, ve které stanovil žalovanému lhůtu k zaplacení dlužného pojistného v rozsahu 35 dnů ode dne doručení upomínky a poučil jej o následcích nezaplacení pojistného v této lhůtě. Z obálky o doručování této písemnosti vyplývá, že zásilka byla žalovanému doručována na adresu, kterou jak žalobce soudu sdělil, byla adresou uvedenou žalovaným jako jeho kontaktní adresa, poštou byla zásilka vrácena žalobci nedoručená zpět. S ohledem na nejasná razítka na obálce si soud vyžádal zprávu České pošty s.p., která soudu sdělila, že předmětná doporučená zásilka nebyla žalovanému doručena, dne [datum] bylo zjištěno, že adresát je na uvedené adrese neznámý, zásilka nebyla uložená a byla vrácena zpět odesílateli, kterému byla prostřednictvím P.O.Boxu doručena [datum]. Za této situace soud s ohledem na Všeobecné pojistné podmínky, které jsou součástí pojistné smlouvy, konstatuje, že je nutno za den doručení považovat den, kdy byla doručovaná zásilka vrácena zpět žalobci, tedy v tomto případě den [datum]. Pokud byla v upomínce žalovanému poskytnuta lhůta 35 dní od doručení, připadá konec této lhůty počítané od následujícího dne po doručení na den [datum] a tedy soud konstatuje, že pojištění zaniklo uplynutím tohoto dne. Pokud se jedná o předmětnou pohledávku, byla soudu doložena smlouva o postoupení pohledávky uzavřená mezi původním věřitelem [anonymizováno] a současným žalobcem. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla tedy uzavřena pojistná smlouva, která se řídí ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. K zániku pojištění došlo z důvodu nezaplacení pojistného dle § 12 odst. 1 písm. e) cit. zákona uplynutím dne [datum] a za dobu od [datum] do [datum] (nikoli tedy do [datum] jak nárokuje) má žalobce nárok na zaplacení poměrné části pojistného, jedná se tedy o pojistné ve výši [částka] (2 x [částka] za období od [datum] do [datum], 3 5 C 246/2021 [částka] za období od [datum] do [datum]). Dle Všeobecných pojistných podmínek dluží žalovaný žalobci i upomínací výlohy, když částku [částka] soud v tomto směru považuje za přiměřenou. Žalobce požaduje zaplacení úroků z prodlení z celkové částky pojistného a upomínacích nákladů od [datum] do zaplacení. Pokud se jedná o dlužné pojistné, dostal se ve smyslu § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalovaný do prodlení se zaplacením každého dlužného měsíčního pojistného dnem následujícím po jeho splatnosti, ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. se jedná u každého tohoto měsíčního pojistného o 9,75% úrok z prodlení ročně. V případě upomínacích výloh [částka], byl k jejich zaplacení žalovaný vyzván v upomínce k zaplacení dlužného pojistného a měl tyto výlohy zaplatit ve lhůtě 35 dnů ode dne doručení, tedy do [datum] a je tedy se zaplacením částky [částka] v prodlení od [datum] a ve smyslu uvedeného nařízení vlády se v tomto případě jedná o 10% úrok z prodlení ročně, žalobce však i z těchto nákladů požaduje, stejně jako u pojistného, úrok z prodlení pouze ve výši 9,75% ročně. Za této situace soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve zbývající části, tedy ohledně [částka] s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, návrh zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Neúspěch žalobce je ve vztahu k celkovému předmětu řízení nepatrný, týká se pouze 2% předmětu řízení, a proto soud přiznává žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši [částka], odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu) po [částka], tří paušálů po [částka] dle § 14b odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších a z 21% DPH, která činí [částka]. Soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.