1 C 110/2023-29 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala na žalovaném zaplacení částky 34 756,23 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 756,23 Kč od 23. 7. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 15 324,40 Kč od 28. 2. 2022 do 22. 7. 2022, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč a částky 8 875,25 Kč. 2. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne 27. 1. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit spolu s úroky ve výši 111,33% ročně ve 30 měsíčních splátkách po 3 491 Kč, počínaje dnem 27. 2. 2022. Žalovaný svou povinnost hradit jednotlivé splátky řádně a včas nesplnil, uhradil pouze jednu splátku, a to po její splatnosti, dne 28. 2. 2022 ve výši 3 500 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, došlo dle smluvních podmínek ke dni 22. 7. 2022 k zesplatnění celého úvěru a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení nesplacené jistiny, příslušenství a sjednaných smluvních pokut. Úrok z úvěru byl vyčíslen za období od 28. 2. 2022 do 22. 7. 2022, ve výši 111,33% ročně z částky 34 756,23 Kč, částkou 15 324,40 Kč. Dále jsou požadovány náklady spojené s vymáháním pohledávky dle smlouvy ve výši 900 Kč (za odeslání dvou upomínek po 450 Kč). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou měsíční splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč a dále bylo též sjednáno, že v případě zesplatnění úvěru vzniká žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě byla smluvní pokuta vyčíslena za období od 23. 7. 2022 do dne sepsání žaloby, tedy do 20. 3. 2023, ve výši 8 376,25 Kč, celkem je tak na smluvních pokutách žalováno 8 875,25 Kč. 3. Právní zástupce žalobkyně omluvil svoji neúčast pří jednání, žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, a proto soud postupem podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] ze smluvních podmínek a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru soud zjišťoval, že byla mezi účastníky uzavírána smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. obč. zák., a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal jej zaplatit ve 30 měsíčních splátkách po 3 491 Kč, zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 111,33% p.a., výše předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr 190,88%. Pro případ prodlení žalovaného ve splácení úvěru si účastníci sjednali podmínky zesplatnění úvěru, tak jak jsou uváděny v žalobě, dále i sjednali smluvní pokuty, jak je rovněž v žalobě tvrzeno. Z výzvy ze dne 25. 7. 2022 je rovněž zjišťováno, že byla vyčíslena celková dlužná částka ke dni zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k její úhradě a žalovaný byl vyzýván k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru upomínkami ze dne 1. 4. 2022, 16. 4. 2022 a 28. 4. 2022. Žalobkyně též dokládala posouzení úvěruschopnosti žalovaného doklady o jeho poměrech. Ze statistiky úrokových sazeb ČNB soud zjistil, že v době uzavření předmětné smlouvy byla úroková sazba za poskytnutí úvěru v průměru 8,04% ročně. 5. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 7. Vzhledem k ujednáním smlouvy o úvěru se soud zabýval tím, zda smlouva není absolutně neplatná podle ust. § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor s dobrými mravy. Soud v této souvislosti 3 1 C 110/2023 poukazuje na rozhodnutí [název soudu], vydaná v obdobných věcech, např. na rozsudek ze dne 28. 2. 2023, [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo jednací], rozsudek ze dne 6. 4. 2023, č.j. [číslo jednací], a především na rozsudek ze dne 27. 9. 2022, č.j. [číslo jednací], ve kterém se obdobně zabýval platností právního úkonu – uzavřené smlouvy, která byla uzavírána žalobkyní [právnická osoba], [IČO], a ve svém rozhodnutí poukazoval vedle nálezů [název soudu] sp. zn. [ústavní nález], [ústavní nález], [ústavní nález] i na judikaturu [název soudu] v exekučních věcech ohledně způsobu posuzování platnosti smluv o spotřebitelských úvěrech jako např. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a bylo v těchto souvislostech poukazováno na případy, kde se RPSN pohybovala od 94,98% po 184,17%, kde dlužník měl při splatnosti v průměru 3 - 4 roky zaplatit 2x - 3x více, než byla poskytnuta částka, jejíž zaplacení bylo zajištěno i několika smluvními pokutami, denními i jednorázovými. Dále zde odvolací soud poukazoval na to, že za přiléhavou k posuzované smlouvě považuje úrokovou sazbu z úvěrů domácnostem na spotřebu ke dni uzavření smlouvy podle databáze ČNB poměřovanou ke sjednané zápůjční úrokové sazbě. 8. V daném případě, i když žalobkyně není bankovním subjektem a je třeba k tomuto přihlédnout, pokud jde o sjednání úrokové sazby, nelze přehlédnout, že úroková sazba z úvěru domácnostem podle statistiky v době uzavření předmětné smlouvy činila 8,04%, sjednaná úroková sazba ve smlouvě na poskytnutí úvěru byla ve výši 111,33%, jedná se o výrazné několikanásobné překročení průměrné úrokové sazby vyplývající ze statistiky ČNB a rovněž, pokud byla splatnost úvěru stanovená na 30 měsíců v měsíčních splátkách po 3 491 Kč, tak při tomto za 30 měsíců bylo tak být uhrazeno 104 730 Kč, tedy se jedná o 3x více proti poskytnuté výši úvěru, nehledě na zajištění úvěru smluvními pokutami. 9. Proto soud dospívá k závěru o absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru podle § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor s dobrými mravy, proto žalobkyni náleží pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 35 000 Kč, tak jak je i tvrzeno žalobkyní, bylo zaplaceno celkem 3 500 Kč, proto zbývá k úhradě částka 31 500 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit. Poněvadž žalobou byly uplatněny i zákonné úroky z prodlení z dlužné částky, nebylo důvodu žalobkyni nepřiznat zákonný úrok z prodlení z částky 31 500 Kč, když dopisem ze dne 25. 7. 2022 bylo žalovanému oznámeno zesplatnění pohledávky a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 8. 8. 2022. Od následujícího dne, tedy od 9. 8. 2022 je povinen žalovaný zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 31 500 Kč, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. 10. Pokud bylo žalobkyní žádáno na žalovaném, aby zaplatil více, nežli soud rozhodl v tomto rozsahu, v tom byla žaloba zamítnuta. 11. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a s ohledem na výsledek sporu bylo vysloveno, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, když žalobkyně byla vedle nepřiznané části jistiny, zejména neúspěšná v požadovaném příslušenství, pokud jde o další úroky z prodlení, úroky z půjčené částky a požadovanou smluvní pokutu.