5 C 148/2023-51 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že jako příjemce příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále Zákon), zjistil postupem dle 15 odst. 1, 3 Zákona, že osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný jako jeho vlastník/provozovatel neměl v obdobích od 29.9.2021 do 5.12.2021 a od 6.12.2021 do 31.1.2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv byl k tomuto povinen dle § 1 odst. 2 Zákona a vozidlo tak nebylo pojištěno 68 dní a 57 dní a žalobci tak dle § 4 odst. 1, 3, 4 Zákona vznikl nárok na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla, nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dále uvedl, že zjistil, že žalovaný je veden jako vlastník i provozovatel dalšího vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 a žalovaný jako jeho vlastník/provozovatel neměl v obdobích od 1.6.2021 do 31.8.2021 a od 1.9.2021 do 6.12.2021 sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo nebylo pojištěno 92 dní a 97 dní a za tato období žalobci opět vznikl nárok na příspěvek a náklady dle shora uvedeného schématu. Žalobce dle § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému postupně výzvy k úhradě příspěvků. Žalobce tedy požaduje uhradit za shora uvedená období ohledně vozidla [registrační značka] příspěvky 3 196 Kč a 2 679 Kč, ohledně vozidla [registrační značka] příspěvky 5 980 Kč a 6 305 Kč a vždy ke každému příspěvku i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit žalovanému. K jednání soudu se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil. Soud zjistil ze zprávy [stát. instituce], že jako vlastník i provozovatel předmětných vozidel je veden v evidenci vozidel žalovaný, v případě vozidla [registrační značka] od data 6.2.2018 a v případě vozidla [registrační značka] od 5.8.2020, v případě prvého uvedeného vozidla vyplývá ze zprávy [právnická osoba] [obec], že pojištění sjednané dle Zákona pojistnou smlouvou [číslo] kterou uzavřel jako pojistník [celé jméno žalovaného], nar. [rok], s tím, že vlastníkem i provozovatelem vozidla je žalovaný, bylo ukončeno pro neplacení pojistného ke dni 28.9.2021, v případě druhého uvedeného vozidla vyplývá ze zprávy [právnická osoba] [obec a číslo], že pojištění sjednané dle Zákona pojistnou smlouvou [číslo] kterou uzavřel jako pojistník [celé jméno žalovaného], nar. [rok], s tím, že vlastníkem i provozovatelem vozidla je žalovaný, bylo ukončeno z důvodu výpovědi ze strany pojistitele k datu 6.12.2020. Žalobce dále soudu doložil v návrhu uvedené výzvy k úhradě příspěvku za nepojištěná v návrhu uvedená období, v nichž žalovanému vždy stanovil k zaplacení příspěvku za konkrétní období lhůtu 60 dnů od doručení, tyto výzvy byly žalovanému doručovány na adresu jeho bydliště, výzva z 3.2.2022 byla doručena 7.2.2022, výzva z 5.5.2022 byla doručena 6.5.2022, výzva z 23.6.2022 byla doručena 27.6.2022 a v případě výzvy z 2.6.2022 ve smyslu § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se má za to, že byla doručena třetí pracovní den od odeslání, tedy 7.6.2022. 3 5 C 148/2023 Soud má shora uvedeným způsobem za prokázané, že vlastníkem předmětných vozidel byl v návrhu uvedených obdobích žalovaný, v uvedených obdobích nebylo k vozidlům sjednáno pojištění dle Zákona, ačkoli to bylo povinností žalovaného dle jeho § 1 odst. 2. Za této situace dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 Zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobci jednak příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 47 Kč (v pořadí prvé vozidlo) a 65 Kč (v pořadí druhé vozidlo) dle § 2 odst. 1 písm. g), h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a jednak náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., tedy příspěvky ve výších 2 679 Kč, 3 196 Kč, 5 980 Kč a 6 305 Kč. Žalovaný byl k zaplacení vyzván shora uvedenými výzvami žalobce, které obsahovaly veškeré náležitosti a lhůtu k plnění v rozsahu nejméně 30 dnů od doručení dle § 4 odst. 7 Zákona, v tomto případě byla prodloužena na 60 dnů. Pokud soud vychází ze shora uvedených dat doručení, uplynuly lhůty 60 dnů ve dnech 6.8.2022, 8.4.2022, 5.7.2022 a 26.8.2022 a tedy dle § 1968 a § 1970 o.z. má žalobce nárok na zaplacení úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši jím požadované, ve prospěch žalovaného žalobce tyto úroky požaduje od dat pozdějších. Proto soud návrhu žalobce vyhověl. Žalobce jako ve věci úspěšný účastník má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu 800 Kč, odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč, odměny za jeden úkon právní služby 1 900 Kč, tří paušálů po 100 Kč, jednoho paušálu 300 Kč, náhrady za ztrátu času ve výši 150 Kč (z náhrady za cestu z [obec] do [obec] a zpět v rozsahu 6 půlhodin při sazbě 100 Kč/půlhod žalobcem požadována pouze jedna čtvrtina), náhrady jízdného ve výši 388 Kč (z náhrady jízdného automobilem o průměrné spotřebě 4,5 l nafty /100 km za ujetí vzdálenosti 230 km z [obec] do [obec] a zpět ve výši 1 552 Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. požadována jedna čtvrtina) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších a ze součtu shora uvedených položek, vyjma soudního poplatku, z 21% DPH, která činí 827 Kč Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 5 565 Kč a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.