5 C 168/2024-53 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce podal u zdejšího soudu dne 13.11.2024 žalobu na stanovení výživného pro mladého dospělého , jméno FO, , narozeného dne , datum, , bytem , Adresa žalované A, , syna žalovaných, pobírajícího zaopatřující příspěvek dle § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění předpisů pozdějších (dále pouze Zákon), v níž uvedl, že rozhodnutím , právnická osoba, , ze dne 4.4.2024, č.j. , spisová značka, , byl mladému dospělému ode dne 18.3.2024 přiznán opakující se zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1 Zákona ve výši 17 250 Kč měsíčně, jehož vyplácení bylo ukončeno ke dni 31.5.2024. V souladu s § 50u odst. 1 Zákona, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1 Zákona, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Na základě § 50u odst. 2 Zákona podává žalobu , právnická osoba, , která poskytovala zaopatřovací příspěvek mladému dospělému. Na prvé žalované je požadováno měsíčně výživné 1 000 Kč, na druhém žalovaném měsíčně výživné 500 Kč, toto výživné je požadováno na každém z nich pouze za dobu tří měsíců od 1.3.2024 do 31.5.2024, kdy byl mladému dospělému zaopatřovací příspěvek vyplácen.2. Prvá žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že se stanovením výživného souhlasí, ovšem v nižší než žalobcem požadované částce, byla dlouhodobě , podezřelý výraz, , vznikl jí dluh na dceru , jméno FO, , má další vyživovací povinnosti k dětem , jméno FO, a , jméno FO, , které jsou v pěstounské péči, splácí exekuce a proto by mohla platit výživné 500 Kč měsíčně, žádá o poskytnutí splátek dlužného výživného po 500 Kč měsíčně. Druhý žalovaný nárok žalobce co do důvodu i výše uznal, v současné době není zaměstnán, ovšem pobírá dávky hmotné nouze kolem 10 000 Kč měsíčně, do června 2024 si vydělával brigádní činností.3. Soud v průběhu řízení konstatoval obsah listin předložených soudu žalobcem, tedy potvrzení , právnická osoba, o vypracování individuálního plánu , jméno FO, jako mladého dospělého, potvrzení , Anonymizováno, ze dne 14.9.2023, že k tomuto datu u jmenovaného mladého dospělého trvá ústavní výchova, rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 4.4.2024, č.j. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, , o přiznání dávky zaopatřovacího příspěvku , jméno FO, v měsíční výši 17 250 Kč od 18.3.2024, rozhodnutí téhož úřadu ze dne 21.8.2024, č.j. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, , o zániku3 5 C 168/2024nároku , jméno FO, na přiznaný zaopatřovací příspěvek, neboť mu byl 25.6.2024 vyplacen doplatek invalidního důchodu II. stupně za dobu od 26.5.2023 do 9.7.2024 ve výši 135 470 Kč. Dále soud konstatoval rozhodnutí ze spisu zdejšího soudu sp.zn. , spisová značka, , tedy rozsudek zdejšího soudu ze dne 12.2.2020, č.j. , spisová značka, , kterým byla u tehdy nezletilého , jméno FO, prodloužena ústavní výchova na další tři roky a kterým bylo žalovaným uloženo přispívat na jeho výživu k rukám , spisová značka, do 30.6.2024 a rozsudek zdejšího soudu ze dne 3.1.2024, č.j. , spisová značka, , kterým byla ústavní výchova zrušena. Z výpisů z registru obyvatel ohledně žalovaných soud zjistil, že prvá žalovaná má další tři vyživovací povinnosti k nezletilým dětem , jméno FO, , ročník , Anonymizováno, , , jméno FO, , ročník , Anonymizováno, a , jméno FO, , ročník , Anonymizováno, , druhý žalovaný nemá jinou vyživovací povinnost. Prvá žalovaná v době, kdy byl vyplácen mladému dospělému , jméno FO, zaopatřovací příspěvek, pobírala invalidní důchod II. stupně ve výši 9 405 Kč měsíčně, u zaměstnavatele , právnická osoba, , adresa, v tomto období pobírala čistou mzdu v průměrné výši 9 740,30 Kč měsíčně, z této mzdy jí byly prováděny exekuční srážky v rozmezí od 4 380 Kč po 4 518 Kč měsíčně. Lze konstatovat, že obdobné příjmy prvá žalovaná pobírá do současné doby, v současné době od července pobírá další mzdu od dalšího zaměstnavatele , právnická osoba, , adresa, v průměrné výši 7 406 Kč měsíčně. Druhý žalovaný dle sdělení , Anonymizováno, není a ani v době vypláceného příspěvku nebyl zaměstnán, není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, od července 2024 mu jsou vypláceny příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení ve výši 9 860 Kč měsíčně.4. Na základě provedeného dokazování soud dospívá k závěru, že nárok žalobce je zcela oprávněný. Bylo prokázáno, že na základě shora uvedených rozhodnutí , právnická osoba, byl , jméno FO, jako mladému dospělému přiznán opakující se zaopatřovací příspěvek od 18.3.2024 ve výši 17 250 Kč měsíčně, který mu byl odňat k 31.5.2024 z důvodu vyplaceného doplatku invalidního důchodu. Právo mladého dospělého na výživné tedy za této situace přešlo na Českou republiku a tímto je tedy dána aktivní legitimace žalobce v této věci dle § 50u odst. 2 Zákona. Žalobce požaduje na žalovaných výživné pouze za dobu tří měsíců od 1.3.2024 do 31.5.2024. V případě prvé žalované požaduje výživné v měsíční výši 1 000 Kč, což dle názoru soudu odpovídá hlediskům dle § 911 a § 913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tedy neschopnosti dítěte se samo živit, jeho potřebám a majetkovým poměrům, jakož i schopnosti, možnosti a majetkovým poměrům prvé žalované, jejím výdělkovým schopnostem, Prvá žalovaná v uvedené době byla a i nyní je výdělečně činná, dosahuje pravidelného měsíčního příjmu, v době, kdy byl mladému dospělému vyplácen příspěvek se jednalo o příjem kolem 19 145 Kč měsíčně čistého (za exekuční srážky si nese odpovědnost sama), příjem má zachován. S přihlédnutím k těmto výdělkovým poměrům, počtu vyživovacích povinností soud žalobě proti prvé žalované vyhověl, dle názoru soudu je prvá žalovaná schopna částku 1 000 Kč měsíčně hradit. Jedná se o výživné pouze za tři měsíce, tedy v celkové výši za uvedenou dobu 3 000 Kč a ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. soud uložil prvé žalované povinnost toto dlužné výživné státu splácet v měsíčních splátkách po 500 Kč, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, neboť se jedná o jednorázové zatížení finančního rozpočtu prvé žalované a umožňuje tak žalované dluh splatit, aniž by tím byla dotčena její životní úroveň. V případě druhého žalovaného soud konstatuje, že druhý žalovaný v průběhu soudního řízení nárok žalobce v plném rozsahu co do důvodu i výše uznal a z tohoto důvodu soud ve vztahu k druhému žalovanému rozhodl tímto rozsudkem jako rozsudkem pro uznání dle § 153a odst. 1 o.s.ř. a uložil druhému žalovanému povinnost platit žalobci po uvedené období výživné 500 Kč měsíčně, za uvedené období se jedná o dlužné výživné ve výši 1 500 Kč a soud druhému žalovanému uložil toto dlužné výživné zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř..4 5 C 168/20245. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný a měl by mít dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci však žádné náklady nevznikly a proto soud rozhodl, že žalobce toto právo nemá.