5 C 135/2024-348 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku, kterých jsou účastnící podílovými spoluvlastníky každý co do jedné ideální poloviny. V žalobě uvedl, že účastníci v nemovitostech žili v družském poměru od jejich koupě v roce 2017 do prvé poloviny roku 2024, kdy došlo k rozpadu jejich partnerského soužití, žalobce nabídl žalované vyplatit její podíl, ta však jeho návrh odmítla s tím, že nemovitosti chce získat do svého vlastnictví. Žalobce v podílovém spoluvlastnictví nadále setrvávat nechce, žádá proto o jeho zrušení a vypořádání, reálné rozdělení nemovitostí není dobře možné, neboť by jejich rozdělením byl narušen účel jejich využití, jedná se o dům se stodolou a přilehlou zahradou, nemovitosti tvoří funkční celek s přístupem pouze přes pozemek parc.č. , hodnota, . V případě pozemků parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, , které jsou součástí zemědělského půdního fondu, by jejich rozdělením nebyla zachována odpovídající rozloha v souladu s jejich účelovým určením, nebyl by k nim zachován přístup. Žalobce požaduje nemovitosti přikázat do svého vlastnictví, jedná se o nemovitosti sloužící k bydlení, žalobce zde se souhlasem žalované bydlí, nemovitosti udržoval, opravoval, investoval do nich a je schopen se o jejich údržbu nadále starat. V průběhu řízení žalobce poukázal na to, že nemovitosti byly pořízeny převážně z jeho prostředků a prostředků jeho rodičů, v rámci rekonstrukce domu do něho investoval finanční prostředky, má dostatek finančních prostředků, aby žalované zaplatil vypořádací podíl, když naopak žalovaná finanční prostředky nemá, žije „od nuly k nule“ a je s podivem, že jí byl poskytnut úvěr 1 500 000 Kč bez jakéhokoliv zajištění, žalovaná v rámci chovu ovcí, který provozuje na pozemku, porušuje předpisy ohledně tohoto chovu.2. Žalovaná se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví souhlasila, potvrdila ve svém vyjádření, že účastníci do prvé poloviny roku 2024 nemovitosti užívali v rámci jejich družského poměru, mají tři nezletilé děti, které byly rozsudkem zdejšího soudu ze dne 7.8.2024, č.j. , spisová značka, , svěřeny do její péče, ani žalovaná nehodlá setrvávat s žalobcem v podílovém spoluvlastnictví, má za to, že nemovitosti nelze reálně rozdělit, má zájem nemovitosti získat do svého výlučného vlastnictví, protože se jedná o dům určený k bydlení, ona se 2.9.2024 přechodně z domu odstěhovala z důvodu nevhodného chování žalobce vůči žalované a dětem, nyní (vyjádření podáno 20.11.2024) v nemovitostech bydlí, neboť žalobce 9.11.2024 odjel na zahraniční cestu do , podezřelý výraz, , na rozdíl od žalobce ona nevlastní jiné nemovitosti, žalobce je vlastníkem, resp. spoluvlastníkem dalších nemovitostí určených k bydlení ve , adresa, a , adresa, . Je schopna finanční prostředky k výplatě spoluvlastnického podílu zajistit od rodičů a z úvěru, který má předjednán. Péče o nemovitosti včetně rekonstrukce byla prováděna účastníky společně včetně financování rekonstrukce. V průběhu řízení žalovaná, jak bude níže uvedeno, získala finanční prostředky darem od matky a z úvěru.3. Tato věc o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byla původně vedena pod sp. zn. 5 C 151/2024. Dne 20.9.2024 podal žalobce u zdejšího soudu proti žalované žalobu, ve které se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 385 000 Kč s příslušenstvím, jednalo se o nárok žalobce na zaplacení poloviny zhodnocení3 5 C 135/2024domu č.p. , hodnota, ve , adresa, , ohledně něhož byla v období od září 2021 do srpna 2023 provedena rekonstrukce, dům dle jeho tvrzení a vypracovaného znaleckého posudku byl zhodnocen o 770 000 Kč, veškeré náklady vztahující se k rekonstrukci domu nesl žalobce a požaduje na žalované zaplacení poloviny tohoto zhodnocení. Žalovaná nesouhlasila s metodikou stanovení výše investic do spoluvlastnictví, nesouhlasila s částkou, kterou vůči ní žalobce v tomto směru uplatňoval, požadovala doložit jednotlivé investice, poukazovala na investice provedené z její strany. Tato věc byla vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. 5 C 135/2024. Usnesením zdejšího soudu ze dne 27.11.2024, č.j. 5 C 135/2024-65, 5 C 151/2024, byly obě uvedené věci ve smyslu § 112 odst. 1 o.s.ř. spojeny ke společnému řízení a dále byly vedeny pod společnou sp. zn. 5 C 135/2024. Následně v průběhu řízení účastníci uzavřeli ohledně části předmětu řízení týkajícího se nároku žalobce na zaplacení částky 385 000 Kč s příslušenstvím smír, ve kterém se žalovaná zavázala žalobci zaplatit 290 000 Kč s tím, že tímto smírem jsou mezi nimi vypořádány veškeré vzájemné nároky účastníků ohledně této části předmětu řízení a tento smír soud schválil usnesením ze dne 8.9.2025, č.j. 5 C 135/2024-200. Předmětem řízení tak po právní moci uvedeného usnesení zůstalo pouze zrušení a vypřádání podílového spoluvlastnictví účastníků.4. Spoluvlastnické právo účastníků k předmětným nemovitostem vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, , každý z účastníků vlastní jejich jednu ideální polovinu na základě kupní smlouvy z 24.5.2017 s účinky vkladu zn. , spisová značka, k 20.6.2017.5. Jak již bylo shora uvedeno, žalovaná se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví souhlasila a za této situace soud ve smyslu § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil, když ve smyslu § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.6. Ve smyslu § 1143 o.z. musí soud při zrušení spoluvlastnictví současně rozhodnout o způsobu vypořádání spoluvlastníků.7. Ve smyslu § 1144 o.z. je nutno nejprve posoudit, zda je možné nemovitosti reálně rozdělit. V tomto směru soud konstatuje, že sami účastníci nemají zájem o reálné rozdělení, oba se domnívají, že nemovitosti jako celek reálně dělitelné nejsou. Z charakteru nemovitostí, vyplývajícího ze znaleckého posudku ohledně obvyklé ceny předmětných nemovitostí, který byl soudu v průběhu řízení předložen a z mapy katastru nemovitostí vyplývá, že předmětné nemovitosti tvoří jeden polohový celek, veškeré nemovitosti na sebe postupně svými hranicemi navazují. Na pozemky parc.č.st. , hodnota, a parc.č.st. , hodnota, , na nichž stojí stavby (rodinný dům a stodola) navazuje kolem těchto nemovitostí se nacházející zahrada parc.č. , hodnota, , na ní navazuje ovocný sad parc.č. , hodnota, . Jedná se o plochou největší dva pozemky (1106 m2 a 3258 m2), na které navazují pozemky parc.č. , hodnota, (ostatní plocha o výměře 278 m2) a parc.č. , hodnota, (orná půda o výměře 158 m2). Z tvrzení účastníků vyplývá, že kromě pozemku parc.č. , hodnota, , který užívá zemědělské družstvo, jsou všechny pozemky v jejich faktickém užívání. Je zcela evidentní, že pozemky tvoří z výrazné většiny polohový i funkční celek, teoreticky by bylo možné v případě ovocného sadu a na něj navazujících dvou malých pozemků uvažovat o možném reálném dělení, ovšem sami účastníci nepovažují toto reálné dělení za účelné, sám žalobce poukazuje na to, že by v případě zmenšení ovocného sadu došlo k snížení ceny zbývajících nemovitostí, zejména budov, k nimž se užívání ovocného sadu váže. Nepochybně ovocný sad byl v minulosti vytvořen, aby byl užíván a obhospodařováván společně s hlavní a vedlejší budovou. Soud nepovažuje za vhodné ani v případě dvou malých pozemků parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, přistupovat k jejich reálnému dělení, jednak účastníci o takovéto reálné dělení zájem nemají, jednak se výměrou jedná o malé pozemky, v případě jejich rozdělení by došlo ke vzniku velmi malých, a tedy samostatně zcela nefunkčních pozemků. V případě budov pak vyplývá z popisu nemovitostí obsaženého ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , že nemovitosti s ohledem na jejich4 5 C 135/2024charakter nejsou vertikálně reálně dělitelné, v tomto směru není mezi účastníky žádného sporu. Pak za této situace soud dospívá k závěru, že nemovitosti nejsou jako jeden polohový a funkční celek reálně dělitelné.8. Podle § 1147 o.z. tedy za této situace soud musí rozhodnout, kterému z účastníků nemovitosti za přiměřenou náhradu přikázat. Pro případ takovéhoto rozhodování soudu každý z účastníků žádá o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví.9. V tomto případě nelze vyjít z hlediska velikosti podílů každého z účastníků, protože tyto podíly jsou stejné. Nelze dle názoru soudu vyjít ani ze způsobu nabytí vlastnického práva tím kterým z účastníků, protože účastníci získali nemovitosti do jejich podílového spoluvlastnictví společně uzavřenou kupní smlouvou. Pokud se jedná o údržbu a rekonstrukci, byly nároky žalobce vůči žalované ohledně zaplacení poloviny zhodnocení domu čp. , hodnota, uplatněny samostatnou žalobou, žalobce se v rámci finanční stránky na této rekonstrukci podílel výraznější měrou než žalovaná, doložil v tomto směru, že uzavřel 18.6.2021 s , práv