62 C 1087/2013-10 — Obvodní soud pro Prahu 1

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 14298,19 Kč s příslušenstvím. Žaloba vycházela z tvrzení, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky. Žalovaný řádně neplnil podmínky sjednané mezi účastníky řízení, na výzvy žalobkyně nereagoval a žalobkyně v souladu se sjednanými podmínkami úvěr zesplatnila. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil. Protože účastníci řízení souhlasili s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) soud tedy věc projednal za splnění těchto podmínek. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: [právnická osoba] (dále jen„ banka“), a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru s pojištěním klienta Expres, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky dle čl. II, 1. Smlouvy. Žalovaný byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit formou anuitních řádných měsíčních splátek. Řádná měsíční splátka se skládala z platby jistiny, úroku, úhrady pojištění v případě, že bylo pojištění sjednáno a poplatku za vedení úvěrového účtu (čl. II., 4., 4.1.). [příjmení] byla dále oprávněna požadovat po žalovaném úhradu smluvní pokuty (čl. III., 8.). Nedílnou součástí této smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] (čl. I.). Z jejich ustanovení vyplývá, že žalovaný byl povinen bance platit z poskytnutých peněžních prostředků úroky (část VII., čl. 156). Pro případ porušení smluvních povinností žalovaným byla banka oprávněna úročit dlužnou částku, ohledně které byl žalovaný v prodlení úrokem z prodlení a dále také mohla banka prohlásit svým rozhodnutím úvěr za ihned splatný a požádat žalovaného o jeho předčasné splacení. Žalovaný byl pak povinen do 10-ti dnů od obdržení oznámení splatit bance jistinu úvěru, úroky smluvní a úroky z prodlení narostlé ke dni prohlášení okamžité splatnosti úvěru k jistině úvěru, případně další částky, jež náležely bance dle smlouvy o úvěru a smluvní pokutu, přičemž výpočet celkové peněžní částky měla banka uvést v oznámení o prohlášení úvěru za ihned splatný. Pokud žalovaný neuhradil tuto částku, byla banka oprávněna úročit tuto celkovou část úroky z prodlení (část VII. čl. 183). Žalovaný porušoval za trvání smluvního vztahu své povinnosti hradit splátky úvěru řádně a včas a proto svým dopisem oznámila banka žalovanému, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného prohlašuje úvěr za splatný. [příjmení] a žalobkyně uzavřely rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla mj. postoupena pohledávka za žalovaným. [příjmení] a žalobkyně oznámily žalovanému, že jeho pohledávka byla postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy mezi bankou a žalobkyní uzavřené s tím, že byla vyčíslena částka, kterou je žalovaný povinen uhradit. Žalovanému byl také bankou poskytnut výpis z úvěrového účtu s přehledem transakcí, tj. s přehledem čerpaných a uhrazených částek. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu se plně ztotožňuje s výše uvedenými skutkovými zjištěními, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na výše uvedené. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Úvěrová smlouva patří mezi tzv. absolutní obchodní závazkové vztahy. Znamená to, že bez ohledu na postavení smluvních stran a bez ohledu na účel právního jednání (zda jde o úvěr pro účely podnikání nebo o spotřebitelský úvěr) smlouva bude podřízena vždy režimu obchodního zákoníku. Protože je většina ustanovení obchodního zákoníku, jež upravují institut smlouvy o úvěru, dispozitivní, záleží na smluvním ujednání stran a široce se tedy uplatňuje zásada smluvní volnosti. Dle ust. § 497 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podstatnými částmi smlouvy je určení věřitele a dlužníka, určení částky úvěru a závazek dlužníka k vrácení částky úvěru a zaplacení úroku. Předmětem jsou peněžní prostředky ve stanovené měně. Smlouva je uzavřena již dohodou o poskytnutí peněžních prostředků a nikoli teprve faktickým poskytnutím těchto prostředků. Soud dospěl na základě provedených listinných důkazů k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 497 a násl. obch. zák. Obsahem závazku právní předchůdkyně žalobkyně bylo poskytnutí peněžních prostředků a závazek žalovaného tyto peněžní prostředky vrátit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši avšak žalovaný svou povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných měsíčních splátkách, které obsáhly také další nároky právní předchůdkyně žalobkyně, jak byly uvedeny shora, neplnil. Úvěr byl proto (v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba]), zesplatněn. Žalovaný přesto dlužnou částku neuhradil. Následně byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní platně uzavřena smlouva o postoupení této pohledávky, přičemž i o této okolnosti byl žalovaný informován (věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému; s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená; postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi - § 524 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Žalovaný je tedy s ohledem na shora uvedené povinen uhradit žalobkyni částku, která je předmětem tohoto řízení. Právo žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z ust. § 369 odst. 1 obch. zák., podle kterého je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku, je povinen platit úroky z prodlení určené předpisy práva občanského, není-li smluveno jinak. Mezi účastníky nebyla výše úroků z prodlení smluvena a tudíž je třeba aplikovat v souladu s ust. § 517 odst. 2 obč. zák. nařízení vlády č. 142/1994 Sb., které ve znění účinném ke dni prodlení stanovilo, že výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobkyně požaduje úroky z prodlení v zákonné výši, a to ode dne následujícího po dni, kdy došlo k zesplatnění úvěru, kdy se tedy žalovaný dostal do prodlení, až do zaplacení. Tento její nárok tedy soud považuje za oprávněný. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a vzniklo jí tedy i právo na náhradu nákladů řízení. Soud proto uložil žalovanému povinnost hradit náklady řízení žalobkyně v celkové výši 11.696,40 Kč, spočívající jednak v náhradě soudního poplatku ve výši 1.000,00 Kč, jednak v nákladech právního zastoupení podle ustanovení § 3 odst. 1 a 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d) a a § 13 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 23a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (ve výši 10.696,40 Kč skládající se ze sazby odměny advokáta a dvou paušálních náhrad po á 300 Kč za dva úkony právní služby a 21% DPH). Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně je dána § 149 odst. 1 o.s.ř., lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty první před středníkem o.s.ř.. <i>Závěrem soud cítí potřebu uvést, že nic nebrání tomu, aby i po vydání soudního rozhodnutí žalobkyně na základě vzájemné dohody žalovanému umožnila uhradit dlužnou částku v jiné výši splátek, popř. umožnila splatit dluh jiným způsobem nebo až po uplynutí účastníky sjednané doby.</i>