17 C 54/2016-126 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou podanou dne 4.3.2016 domáhal po žalovaném úhrady odměny za sepsání smlouvy o úschově, kterou uzavřel jako notář spolu s dalšími dvěma účastníky ([anonymizováno 5 slov] a [anonymizována tři slova] - spořitelním družstvem na straně žalovaného. Smlouva byla sepsána pod sp.zn: [spisová značka] dne 17.12.2014 a žalovaný dle této smlouvy složil do úschovy žalobci jako schovateli částku 30 000 000 Kč. Téhož dne vyúčtoval žalobce odměnu žalovanému za poskytnutí právní služby- sepis smlouvy o úschově v souladu s vyhláškou č. 196/2001 Sb. (notářský tarif) na částku 54 571 Kč včetně DPH, splatnou dne 30.12.2014. K úhradě odměny byl žalovaný vyzván i přípisem ze dne 27.7.2015, který mu byl doručen dne 29.7.2015 žalobci předmětnou částku neuhradil. 2. Žalovaný uvedl, že žalobní návrh zcela neuznává a navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaný popřel, že by mu žalobce služby uvedené v žalobě poskytl. Dle žalovaného nebylo ve smlouvě o úschově sjednáno, že by měl odměnu hradit žalovaný, a proto žalobci ničeho neuhradil a na výzvy nereagoval. 3. Poté co byl rozsudek soudu I. stupně ze dne 5.8.2017, č.j.: 17 C 54/2016-30 zrušen odvolacím soudem (č.j.: 58 Co 213/2017-115), soud provedl jednání, kde vyjasnil skutková tvrzení, na kterých žalobce postavil svou žalobu (ve vazbě na repliku ze dne 22.4.2016) a v intencích odůvodnění usnesení odvolacího soudu žalobce vyzval dle § 118 a o.s.ř., aby tvrdil a prokázal, že k úhradě celé odměny za poskytnutou právní službu je povinen právě žalovaný. V návaznosti na poskytnuté poučení žalobce nic nového netvrdil ani nenavrhoval. 4. Mezi účastníky je spor o to, zda žalobci vzniklo právo na zaplacení odměny za poskytnutí právní služby v podobě sepisu smlouvy o úschově na částku 30 000 000 Kč a pokud ano, zda je k úhradě celé odměny povinen žalovaný sám, či pouze v části odpovídající jeho podílu, vzhledem k tomu, že právní služba byla poskytnuta ještě dalším dvěma účastníkům. 5. Soud v řízení provedl následující listinné důkazy: Dle záznamu ze dne 16.12.2014 se k žalobci dostavil žalovaný, zástupci banky [anonymizováno 5 slov] a [anonymizována tři slova] – spořitelní družstvo se žádostí o správu majetku a sepis smlouvy o úschově. Ze smlouvy o úschově [spisová značka] ze dne 17.12.2014 vyplývá, že mezi žalovaným, bankou [anonymizováno 5 slov], [anonymizována tři slova] – spořitelní družstvo a [celé jméno žalobce] jako schovatelem byla sepsána a uzavřena smlouva o úschově. Dle vyúčtování odměn a výloh ze dne 16.12.2014 žalobce vyúčtoval žalovanému v souladu s vyhláškou č. 196/2001 Sb., notářský tarif, celkem 54.571 Kč včetně DPH ve výši 21%, a to se splatností k 30.12.2014 za sepis smlouvy o úschově ze dne 16.12.2014, č.j.: [spisová značka]. Následně byl žalovaný výzvou k úhradě ze dne 27.7.2015 vyzván žalobcem k úhradě vyúčtované odměny, jejíž odeslání potvrzuje doručenka žalovaného ze dne 29.7.2015. Dle výpisu z účtu [anonymizována dvě slova] ke dni 22.12.2014, byla žalobci připsána na účet částka ve výši 30 000 000 Kč. 6. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků a současně se řídil závazným právním názorem odvolacího soudu. 7. Soud tak učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce poskytl žalovanému, bance [anonymizováno 5 slov] a [anonymizována tři slova] – spořitelní družstvo dne 17.12.2014 právní službu spočívající v sepisu smlouvy o úschově na částku ve výši 30 000 000 Kč, kterou žalobce následně přijal do úschovy. Téhož dne vystavil žalobce fakturu na úhradu odměny za sepis smlouvy o úschově na částku 54 571 Kč. Ohledně toho, kdo bude hradit odměnu za poskytnutou právní službu, účastníci žádné zvláštní ujednání neprovedli. Žalobce žádal úhradu celé vyúčtované částky po žalovaném, který ji však neuhradil. 8. Na daný vztah účastníků se vztahuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). 9. Dle § 1871 odst. 1 občanského zákoníku:„ Každý z několika spoludlužníků dělitelného plnění je dlužen jen svůj díl a každý z několika věřitelů dělitelného plnění je věřitelem jen svého dílu, ledaže smlouva, zákon nebo rozhodnutí soudu stanoví jinak.“ 10. Dle vyhlášky č. 196/2001 Sb., notářský tarif, § 10:„ Výše a způsob určení odměny notáře za poskytování právní pomoci a za výkon správy majetku se řídí zvláštním právním předpisem. Za poskytování právních služeb podle tohoto zvláštního právního předpisu se pro účely této vyhlášky považuje poskytování právní pomoci a výkon správy majetku.“ 11. Tímto zvláštním právním předpisem je vyhláška č. 177/ 1996 Sb., advokátní tarif, konkrétně § 7 bod 7., podle kterého sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty přes 10 000 000 Kč částku 48 300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč. 12. Dle § 16 notářského tarifu: Notář má nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním úkonů. Hotovými výdaji jsou zejména soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy, fotokopie a náhrady nákladů na vložení či získání dat z centrálních informačních systémů. 13. Za použití výše zmíněné právní úpravy na skutkový stav, který byl v řízení v průběhu dokazování zjištěn, soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je zčásti důvodný a žalobě ve výši 1/3 uplatněné částky vyhověl. Dokazováním bylo zjištěno, že žalobce poskytl dne 17.12.2014 žalobci a dalším dvěma účastníkům právní službu spočívající v sepisu smlouvu o úschově pro částku ve výši 30.000.000 Kč. Tato smlouva byla soudu předložena s podpisy všech účastníků a tímto má soud za prokázané, že právní služba ze strany žalobce byla poskytnuta. Dle § 3 odst. 2 notářského řádu, výše a způsob určení odměny za tuto službu se řídí § 10 notářského tarifu. V souladu s tímto předpisem byla částka určena na částku 43.600 Kč, bankovní poplatek ve výši 1 500 Kč a 21% DPH, celkem 54 571 Kč. Jelikož mezi účastníky nebylo sjednáno, který z žadatelů nebo v jakém poměru bude hradit odměnu za sepis smlouvy o úschově, pak soud aplikoval ustanovení § 1871 odst. 1 OZ a nárok žalobce vůči žalovanému shledal po právu pouze ve výši odpovídající jeho podílu, tedy 1/3 z žalované částky, tj.: 18 190,33 Kč vč. zákonného úroku z prodlení. 14. Jelikož se mezi účastníky jedná o vzájemný závazek podnikatelů, je žalovaný povinen v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. a ust. §513 zákona č.89/2012 Sb. uhradit žalobci i náklady spojené s uplatněním pohledávky, jejichž minimální výše je stanovena na částku 1.200 Kč. 15. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s úhradou plnění do prodlení přiznal soud žalobci úroky z prodlení z přiznané částky 18 190,33 Kč v zákonné výši za dobu od 31.12.2014, tedy den následující splatnosti žalované částky. 16. Výrokem II. soud zamítl částku přesahující podíl 1/3 na uplatňované odměně za poskytování právní služby (36 380, 67 Kč s přísl.), neboť z provedeného dokazování nevyplývá, že by žalovaný byl povinen k úhradě celé částky odměny za poskytnutí právní služby. 17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. (výrok II.). Soud uložil žalobci povinnost uhradit žalovanému poměrnou část vynaložených nákladů, a to ve výši 34% (když od úspěchu žalovaného 67% odečetl jeho neúspěch 33%) Náklady řízení tvoří soudní poplatek za odvolací řízení 2 729 Kč a dále odměna právního zástupce při sazbě 3 300 Kč za jeden úkon právní služby za 5 úkonů (převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast při új dne 5.8.2016, 9.1.2018 a odvolacího jednání), režijní paušál 1 500 Kč v sazbě 300 Kč za úkon a 21% DPH ve výši 3 780 Kč, celkem 24 509 Kč, z čehož 34% je částka 8 333, 06 Kč.