23 C 1/2017-174 — Obvodní soud pro Prahu 1

Žalobci se žalobou podanou dne [datum] domáhali po žalovaném náhrady škody vzniklé porušením povinností žalované stanovených v uzavřené smlouvě o správě stávajícího i budoucího pojištění uzavřenou s [anonymizováno] [obec], jakož i porušením povinnosti z příkazních smluv nedostatečnou kontrolou nabídky společnosti [právnická osoba] Žalobci vytýkají žalovanému, že umožnil uzavření smluv mezi žalobci a pojišťovnou s jinými částkami, než byly uvedeny v nabídce pojišťovny. Žalobci spatřují pochybení žalovaného v tom, že zásadním způsobem porušil podmínky sjednané s [anonymizováno] [obec] pro administraci pojistných smluv v rámci veřejné zakázky. Jako nejzávažnější pochybení tvrdili neodhalení rozporů mezi celkovou nabídkovou cenou a cenami jednotkovými, ze kterých celková nabídka vycházela. Žalobci dále ve svých žalobních tvrzeních uvedli tyto právně významné skutečnosti: Žalobci jsou v postavení příspěvkových organizací zřizovaných [anonymizováno] [obec] se sídlem [obec]. Pro plnění stanovených úkolů, tedy poskytování zdravotních služeb jsou povinni mít sjednáno pojištění. Žalovaný je obchodní korporací a jeho předmětem činnosti je zprostředkovávání pojišťovacích služeb. Právní předchůdci žalovaného se v minulosti zúčastnili výběrového řízení v rámci veřejné zakázky vypsané [anonymizováno] [obec]. Předmětem veřejné zakázky bylo zajištění služeb pojišťovacího makléře. Výsledkem bylo uzavření příkazní smlouvy mezi [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (právní předchůdce žalovaného) s [anonymizováno] [obec] dne [datum]. V rámci právního nástupnictví přešla na žalovaného též práva a povinnosti z této smlouvy. Žalovaný následně dlouhodobě zastupoval [název vedlejší účastnice] při výběru pojistitele a sjednávání pojištění. To platilo i v případě pojišťovacích služeb pro vyjmenované organizace zřizované [anonymizováno] [obec] na období let 2013 až 2016. Kromě žalobců se jednalo o další zdravotnické organizace ([příjmení] domov [obec], [příjmení] centrum [obec] a [anonymizováno] [obec]) a dalších cca 100 nezdravotnických organizací. Na základě provedené veřejné zakázky dne [datum] uzavřel [název vedlejší účastnice] za spoluúčasti žalovaného a v souvislosti s výše uvedeným rámcovou smlouvu [číslo] se společností [pojišťovna] o pojištění majetku a odpovědnosti za škody [anonymizováno] [obec] a jím zřizovaných organizací. Výše pojistného sjednaná rámcovou smlouvou byla následující: [nemocnice] – nabídková cena dle veřejné zakázky, dle jednotlivých organizací v souladu s přílohou [číslo] za jeden rok – 2 230 700 Kč, celkem za období tří let 6 692 100 Kč [nemocnice] – nabídková cena dle veřejné zakázky 2 475 735 Kč, celkem za období tří let 7 427 205 Kč [nemocnice] na [anonymizováno] – nabídková cena dle veřejné zakázky 2 127 404 Kč, celkem za období tří let 6 382 212 Kč [nemocnice] – nabídková cena dle veřejné zakázky dle jednotlivých organizací v souladu s přílohou 4F za jeden rok 1 807 674 Kč, celkem za období tří let 5 423 022 Kč [nemocnice] – nabídková cena dle veřejné zakázky dle jednotlivých organizací 2 170 578 Kč, celkem za období tří let 6 511 734 Kč Celkem nabídková cena dle veřejné zakázky dle jednotlivých organizací v souladu s přílohou 4F za jeden rok činí 10 812 091 Kč, celkem za období tří let 32 436 273 Kč. Pojistitel následně připravil návrhy pojistných smluv, které žalovaný předložil žalobcům. Žalobci, kteří nebyli stranou rámcové smlouvy, neznali její obsah, ani výši pojistného a důvodně předpokládali, že pojistné dle předložených návrhů smluv odpovídá nacenění. I ve vztahu k žalobcům byl žalovaný vázán příkazními smlouvami uzavřenými mezi žalobci a právním předchůdcem žalovaného [právnická osoba] [právnická osoba], se sídlem [adresa], žalobce ad 3) dne [datum], žalobce ad 4) dne [datum] a žalobce ad 5) dne [datum]. Dne [datum] tak žalobce ad 1/ uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] dne [datum] uzavřel žalobce ad 2/ pojistnou smlouvu [číslo] dne [datum] uzavřel žalobce ad 3/ pojistnou smlouvu [číslo] dne [datum] uzavřel žalobce ad 4/ pojistnou smlouvu [číslo] dne [datum] uzavřel žalobce ad 5/ pojistnou smlouvu [číslo] to vždy se společností [právnická osoba] Následně žalobci zjistili, že skutečně sjednané pojistné se proti nabídkové ceně a částce uvedené v příloze 4F rámcové smlouvy podstatně liší. Skutečná výše pojistného za období od [datum] do [datum] byla následující: [nemocnice] – pojistné dle skutečně uzavřených smluv za jeden rok činí 2 544 875 Kč, celkem za tři roky 7 634 625 Kč, [nemocnice] – pojistné dle skutečně uzavřených smluv za jeden rok činí 2 851 169 Kč, celkem za tři roky 8 553 357 Kč, [nemocnice] na [anonymizováno] – pojistné dle skutečně uzavřených smluv za jeden rok činí 2 415 755 Kč, celkem za tři roky 7 247 265 Kč, [nemocnice] – pojistné dle skutečně uzavřených smluv za jeden rok činí 2 038 592 Kč, celkem za tři roky 6 116 856 Kč, [nemocnice] – pojistné dle skutečně uzavřených smluv za jeden rok činí 2 469 723 Kč, celkem za tři roky 7 409 169 Kč, celkem pojistné dle skutečně uzavřených smluv za jeden rok činí 12 320 114 Kč, za období tří let 36 960 342 Kč. Z pohledu žalobců rozdíl mezi nabízenou a skutečně sjednanou a následně zaplacenou výší pojistného představuje škodu. Žalobci byli na zajištění stejných služeb nuceni vynaložit vyšší částku, než by byli bývali nuceni v případě, že by žalovaný dostál své povinnosti, ke které se zavázal v příkazních smlouvách. Konkrétně rozdíl ceny dle veřejné zakázky a ceny skutečné za jeden rok činil u [nemocnice] 314 175 Kč, za tři roky 942 525 Kč. U [nemocnice] za 1 rok 375 434 Kč a za tři roky 1 126 302 Kč. U [nemocnice] na [anonymizováno] za jeden rok 288 351 Kč, za tři roky 865 053 Kč. U [nemocnice] za jeden rok činil rozdíl 230 918 Kč, za tři roky 692 754 Kč. U [nemocnice] činil rozdíl za jeden rok 299 145 Kč a za tři roky 897 453 Kč Celkem za jeden rok činil rozdíl 1 508 023 Kč, za tři roky 4 524 069 Kč. Dle názoru žalobců tato újma vznikla úhradou splátek pojistného v rozsahu, v němž by bez porušení povinnosti žalovaného nebyli žalobci nuceni pojistné uhradit. Porušení povinnosti žalované spatřují žalobci v tom, že v rozporu s uzavřenou smlouvou o správě stávajícího i budoucího pojištění uzavřenou s [anonymizováno] [obec], jakož i samostatnými příkazními smlouvami se žalobci, žalovaný nedostatečnou kontrolou nabídky společnosti [právnická osoba] umožnil uzavření smluv mezi žalobci a pojišťovnou s jinými částkami, než byly uvedeny v nabídce pojišťovny. Žalobci spatřují pochybení žalovaného v tom, že zásadním způsobem porušil podmínky sjednané s [anonymizováno] [obec] pro administraci pojistných smluv v rámci veřejné zakázky. Nejzávažnějším pochybením dle názoru žalobců je neodhalení rozporu mezi celkovou nabídkovou cenou a cenami jednotkovými, ze kterých celková nabídka vycházela. Dle názoru žalobců tento rozpor měl být odhalen v rámci kontroly nabídek, přičemž právě nabídková cena je rozhodujícím faktorem pro veřejnou zakázku a jako taková měla vliv na nabídkovou cenu, viz ust. § 76 zákona o veřejných zakázkách. Žalobci mají zato, že postup žalovaného je v rozporu s ust. § 82 odst.7 tehdy účinného zákona o veřejných zakázkách, který zakazoval změny v rámci veřejných zakázek ve prospěch dodavatele. Tím, že žalovaný umožnil změnu jednotkové ceny, tedy ceny za jednotlivá dílčí pojištění, došlo ke změně ekonomické rovnováhy v neprospěch zadavatele, smlouvy se žalobci pak byly v rozporu s článkem 6, odst.7 rámcové smlouvy uzavřené mezi [anonymizováno] [obec] a společnosti [právnická osoba] uzavřeny za jiných podmínek, aniž by došlo ke změně samotné rámcové smlouvy. Dle mínění žalobců je taková změna změnou nejen ve prospěch pojišťovny, ale též změnou ve prospěch žalovaného, neboť výše jeho odměny je odvozována z výše pojištění. Dle žalobců pro vznik odpovědnosti za škodu není podstatné, že se tyto povinnosti žalovaného nevázaly přímo k žalobcům, ale primárně ve vztahu k zadavateli veřejné zakázky, kterým byl [název vedlejší účastnice]. Požadavek porušení povinnosti jako předpokladu odpovědnosti za škodu je splněn i v případě, pokud taková povinnost byla porušena ve vztahu k jinému subjektu, než je poškozený. Žalobce má zato, že přímo ve vztahu k poškozeným žalovaný porušil závazek vyplývající z uzavřených příkazních smluv, když nejednal s péčí řádného hospodáře. Tím, že vznik daného stavu umožnil a žalobce ani zadavatele na to neupozornil, porušil žalovaný i obecnou prevenční povinnost, tedy povinnost počínat si tak, aby ke vzniku škody nedošlo. Tuto povinnost obsahuje jak předchozí Občanský zákoník v ust. § 415 obč.zák., č. 40/1964 Sb., tak stávající Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. v § 2900, který nabyl účinnosti od 1.1.2014. Právní zást.vedlejšího účastníka ve svém vyjádření uvedl, (k dotazu soudu zda ředitelé jednotlivých nemocnic měli k dispozici rámcovou smlouvu a zda věděli, že podepisují jednotlivé pojistné smlouvy na vyšší částky, než bylo vysoutěženo), že ředitelé nemocnic znali pouze rozpočtovou kapitolu zdravotnictví, ale výběrového ř