13 C 109/2018-46 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum], se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 622 513,78 Kč z titulu škody způsobené nesprávným úředním postupem při výkonu veřejné moci. 2. Žalobce uvedl, že je podnikatelem a pro splnění svých daňových povinností se rozhodl prodat některé své nemovitosti, ke kterým předtím příslušný správce daně svým rozhodnutím zřídil zástavní právo. Zástavní právo k nemovitostem bylo zřízeno (v souladu se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, v tehdy platném znění), rozhodnutím správce daně a po jeho zániku splněním daňových povinností, které jím byly zajištěny, lze provést výmaz takto zaniklého zástavního práva z katastru nemovitostí jen na základě úředního kroku správce daně - jím vydaného„ potvrzení o zániku zástavního práva zřízeného rozhodnutím správce daně“. Řízení o vkladu zástavního práva, jakož i řízení o výmazu zástavního práva probíhá ve veřejnoprávní rovině, kdy jak vkladové tak výmazové řízení vedou Katastrální úřad s Finančním úřadem, a to pouze na základě shora uvedených úředních kroků. 3. Žalobce o svém rozhodnutí (prodat konkrétní nemovitosti) informoval správce daně, předložil mu k odsouhlasení text kupní smlouvy, správce daně dopočetl celý zůstatek daňového nedoplatku ke konkrétnímu dohodnutému dni úhrady a do smlouvy určil bankovní spojení, na které přímo kupující zašle celou zajištěnou částku daně s příslušenstvím. Žalobce nato dne [datum] uzavřel kupní smlouvu, kterou nemovitosti prodal společnosti [právnická osoba] 4. Kupující požadoval, aby v kupní smlouvě bylo obsaženo ujednání o povinnosti prodávajícího„ zajistit výmaz zástavního práva“ s tím, že pokud nebude výmaz proveden do [datum] (tedy do 83 dnů), bude prodávající zavázán zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každý měsíc prodlení s výmazem. Tento požadavek žalobce akceptoval, protože z vlastní zkušenosti věděl, že tato doba je zcela dostatečná, když obdobná řízení standardně u tohoto KÚ trvala cca 30 dní. 5. Po řádném (a sledovaném) uhrazení celého daňového nedoplatku dne [datum] vedl správce daně řízení, ve kterém měl po splnění daňových povinností účinně vymazat zástavní právo, které předtím svým rozhodnutím na nemovitostech žalobce zřídil. Toto řízení však vedl tak, že jednak bez jakéhokoliv důvodu otálel s vydáním potvrzení o zániku zástavního práva (po dobu od [datum] do [datum] - tedy déle než 3 měsíce) a jednak tak, že toto potvrzení vydal s takovými chybami, že výmaz nebyl proveden. Následně na urgenci vydal opravené potvrzení o zániku zástavního práva, ale opět s bezdůvodným zpožděním (od [datum] do [datum]). V důsledku takto vedeného řízení o výmazu zástavního práva pak toto bylo vymazáno až [datum], tedy skoro 6 měsíců po uhrazení zajištěné daně. 6. Kupující pak, v souladu s ujednáním kupní smlouvy, uplatnil nárok na zaplacení smluvní pokuty soudní cestou u Okresního soudu v Hradci Králové. Přes veškerou obran žalobce, bylo žalobě kupujícího vyhověno, a žalobce byl nucen uhradit smluvní pokutu ve výši 400 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 70 751,78 Kč a náklady řízení před soudem prvního stupně a soudem odvolacím v celkové výši 151 762 Kč. Žalobci tak, souvislosti s nesprávným úředním postupem orgánu veřejné moci, vznikla škoda v celkové výši 622 513,78 Kč. 7. Žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu této škody u příslušného orgánu, kterým je Ministerstvo financí, a to dne [datum]. Nárok byl odmítnut přípisem ze dne [datum]. V rámci tohoto přípisu, ministerstvo velmi stručně okomentovalo případ, zcela se vyhnulo právnímu posouzení postupu správce daně, odkázalo na Občanský zákoník a v něm upravený„ zánik“ zástavního práva. Úřední rovina celé záležitosti (vznik zástavního práva úředním rozhodnutím a jediný možný úřední postup vedoucí k výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí, jako zápisu omezujícího vlastníka) zůstala zcela opomenuta. Žalobci proto nezbývá, než-li obrátit se se svým nárokem na soud. 8. Žalovaná uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává a odmítá argumentaci žalobce. V dané věci nelze konstatovat nesprávný úřední postup ze strany správce daně, naopak, správce daně ve vztahu k žalobci v rámci přístupu dobré správy postupoval nad rámec svých zákonných povinností. Žalobce dále uplatňuje i část náhrady škody, za kterou by žalovanou nebylo možno činit odpovědnou ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. 9. Správce daně vydal dne [datum] rozhodnutí o zřízení zástavního práva k zajištění nedoplatku ve výši 1 210 527 Kč na dani z příjmů fyzických osob stanovené platebním výměrem dne [datum]. Zajišťovací právo bylo zřízeno na nemovité věci ve vlastnictví žalobce, uvedené na [list vlastnictví], katastrální území (dále jen„ k. ú.“) [část obce], obec Hradec Králové. Žalobce mezitím prodal část nemovitých věcí společnosti [právnická osoba], a to prostřednictvím kupní smlouvy ze dne [datum]. Uvedený nedoplatek na dani byl následně uhrazen dne [datum]. Správce daně dne [datum] vydal potvrzení o zániku zástavního práva, kterým osvědčil zánik zástavního práva zřízeného k nemovitým věcem uvedeným na [list vlastnictví]. Toto vyrozumění doručil žalobci i katastrálnímu úřadu, a to nad rámec svých zákonných povinností včetně návrhu na vklad. Dne [datum] správce daně obdržel vyrozumění katastrálního úřadu o provedeném vkladu do katastru nemovitostí, kterým došlo k výmazu zřízeného zástavního práva. Tento vklad byl proveden na základě výše uvedeného návrhu správce daně. 10. Žalobce prostřednictvím svého zástupce telefonicky upozornil začátkem prosince 2014 správce daně na skutečnost, že nedošlo k výmazu zástavního práva na pozemcích, které žalobce prodal společnosti [právnická osoba] Žalobce tyto pozemky prodal společnosti [právnická osoba] i se zástavním právem, které správce daně zřídil dne 20. 8. 2013 rozhodnutím č. j. 1377588/13/2701-25200-605064. Nemovité věci, původně vedené na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], dne [datum] již nebyly vedeny na tomto listě, ale byly vedeny na [list vlastnictví] k. ú. [část obce], a to z toho důvodu, že nebyly ve vlastnictví žalobce. 11. Správce daně proto dne [datum] vydal potvrzení o zániku zástavního práva k uvedeným pozemkům ve vlastnictví [právnická osoba], kde uvedl, že k zániku zástavního práva došlo ke dni [datum]. S tímto potvrzením spojil i návrh na vklad a oznámil jej jak žalobci, tak společnosti [právnická osoba] jako vlastníkovi nemovitých věcí. Následně, dne [datum], obdržel správce daně od katastrálního úřadu informaci o vyznačení plomby, jejímž obsahem byla mj. i skutečnost, že právní poměry nemovité věci vedené na [list vlastnictví] jsou dotčeny rubrikovaným potvrzením o zániku zástavního práva ze dne [datum]. Katastrální úřad návrh na vklad do katastru dne [datum] zamítl s ohledem na skutečnost, že navrhovaný vklad na zápis do katastru nenavazuje na předchozí zápisy. Správce daně proto neprodleně dne [datum] vydal nové potvrzení o zániku zástavního práva. Opět s tímto potvrzením spojil návrh na vklad a oznámil je jak vlastníkovi nemovitých věcí, tak žalobci. Na základě tohoto potvrzení provedl dne [datum] katastrální úřad vklad do katastru s účinností od [datum]. 12. V postupu správce daně nelze spatřovat ani nesprávné úřední rozhodnutí, ani nesprávný úřední postup. Pokud pak jde o žalobcem tvrzenou škodu, je nutno uvést, že podmínky pro uplatnění smluvní pokuty byly v kupní smlouvě uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba] vázány na objektivní stav, tj. zda nejpozději k [datum] dojde k výmazu zástavního práva či nikoli. Jde o smluvní závazek žalobce, nikoli správce daně, vůči třetí osobě. Existence smluvního závazku, který na sebe daňový dlužník zcela dobrovolně, bez zřejmého důvodu a naprosto mimo sféru správce daně, převzal, nemůže jít k tíži správce daně, potažmo žalované. Je rovněž zcela mimo sféru možností správce daně jakkoli ovlivnit okamžik, kdy dojde k výmazu zástavního práva katastrálním úřadem. Jak je uvedeno výše, zástavní právo zaniká přímo ze zákona a je výlučně věcí daňového dlužníka, či vlastníka zástavy, nikoli správce daně, aby si na základě neformálního potvrzení správce daně provedení výmazu zástavního práva u katastrálního úřadu sám zabezpečil. Skutečnost, že správce daně nad rámec svých zákonných povinností v dané věci rovněž podal katastrálnímu úřadu návrh na vklad zániku zástavního práva, nemůže proto založit jeho nesprávný úřední postup, nýbrž naopak svědčí pro to, že se správce daně snaží vyjít daňovému dlužníkovi vstříc, a to nad rámec požadavků kladených na něj daňovým řádem. 13. Potvrzení o zániku zástavního práva ze dne [datum], vydané správcem daně, bylo žalobci známo dlouhou dobu před okamžikem, kdy mu tato údajná škoda vznikla. Žalobce však žádným způsobem v době, kdy vzniku„ škody“ mohl ještě zabránit, nekontaktoval správce daně s tím, že potvrzení ze dne [datum] není kompletní, neboť na něm chybí nemovité věci, které byly na základě kupní smlouvy převedeny na společnost [právnická osoba] 14. Po telefonické žádosti pak správce daně bez zbyt