24 C 109/2018-91 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou ze dne 5.11.2018 ve znění částečného zpětvzetí ze dne 20.2.2020 a 29.4.2020 domáhal na žalovaném 2. zaplacení částky uvedené ve výroku I. s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů řízení vynaložených v důsledku nesprávného úředního postupu. 2. V žalobě tvrdil, že pokud jde o nárok jím označený jako III.h, tak žalovaný byl nečinný při vyřizování žádosti žalobce podle zákona o poskytnutí informace ze dne 7.1.2015, přičemž žalovaný 2. žalobci informace neposkytnul, a to ani na základě stížnosti ze dne 23.1.2015 a 2.3.2015. Proto se žalobce obrátil na advokáta se žádostí o vyhodnocení celé věci a zpracování žaloby na nečinnost. Žalovaná 3. dne 20.4.2015 dala žalovanému 2. pokyn k vyřízení žádosti o informace, proto dal žalobce advokátovi pokyn v dalších krocích nepokračovat, k sepisu a podání žaloby proto nedošlo. Činnost advokáta představuje přípravu a převzetí dne 25.3.2015 v částce 3.100 Kč a 1x režijní paušál 300 Kč. Nárok III.i se týká žádosti o informace požadované žalobcem po žalovaném 2. dne 3.2.2014, když zde došlo k opakovanému rozhodnutí a opakovanému rušení takových rozhodnutí z důvodu vadnosti a nepřezkoumatelnosti. Vzhledem k nečinnosti žalovaného po zrušení rozhodnutí odvolacím orgánem dne 10.6.2015 se žalobce obrátil až na Ministerstvo vnitra ČR se žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti. S ohledem na situaci, kdy mu nebyly informace stále poskytnuty se 19.6.2015 obrátil na advokáta se žádostí o zpracování žaloby na nečinnost, což advokát 22.6.2015 potvrdil. Požadované informace byly žalobci poskytnuty 5.7.2015, proto byly právní kroky zastaveny a k podání žaloby již nedošlo. Činnost advokáta představuje přípravu a převzetí dne 19.6.2015 v částce 3.100 Kč a 1x režijní paušál 300 Kč. Nárok označený jako III.j souvisí s nárokem III.h, neboť poté, kdy žalobce advokátu uložil nepokračovat v podání žaloby, tak žalovaný 2. pokračoval ve svém nepřezkoumatelném postupu. Protože žalovaný 2. nerespektoval pokyn žalované 3., obrátil se žalobce opětovně na žalovanou 3., která opětovně uložila žalovanému 2. pokyn k nápravě a poskytnutí informací. Dne 21.6.2015 se proto žalobce obrátil na advokáta se žádostí o zpracování postupu při případném vymáhání splnění povinnosti dle rozhodnutí žalované 3. Reakce žalované 2. byla žalobci doručena 25.6.2015, proto k sepisu potřebného úkonu nedošlo. Činnost advokáta představuje přípravu a převzetí dne 21.6.2015 v částce 1 550 Kč a 1x režijní paušál 300 Kč. Poslední žalovaný nárok III.l se týká neposkytnutí informace žalovaným 2., kdy [anonymizována dvě slova] [obec] 6.10.2015 opětovně napadené rozhodnutí žalovaného 2. zrušil a věc mu vrátil k novému rozhodnutí. Proto se žalobce obrátil 13.10.2015 na advokáta se žádostí o zpracování žaloby proti obstrukčnímu pong-pongu. Poté, co 25.10.2015 požadované informace obdržel, udělil advokátu pokyn k zastavení kroků směrujících k podání žaloby. Činnost advokáta představuje přípravu a převzetí dne 13.10.2015 v částce 3.100 Kč a 1x režijní paušál 300 Kč. Celkem tedy částku 12 050 Kč. Požaduje též přiznání úroku z prodlení od 7.7.2017 od marného uplynutí lhůty pro posouzení nároku na náhradu újmy ve výši 8,05% ročně. 3. Žalovaný 2. navrhnul zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce požaduje náklady za něco, co nerealizoval a ani není zřejmé, zda by žalobce byl se svou žalobou u správního soudu vůbec úspěšný. Nesouhlasí s tvrzením žalobce o tom, že v době, kdy advokátovi dával pokyny, pyly dány důvody pro podání žaloby na nečinnost žalovaného 2. Ani v jednom případě nebylo žalovanému 2. oznámeno převzetí zastoupení žalobce a doloženo zmocnění. Žalobu proti nečinnosti ke správnímu soudu žalovaného 2. na základě neposkytnutí informace na žádost ze dne 7.1.2015 žalobce podal sám, Městský soud v Praze o ní rozhodl usnesením ze dne 26.10.2017, č.j. 6A 178/2018-31, kdy řízení pro zpětvzetí žaloby zastavil. Účastníku stát popř. samosprávný celek odpovídá za náklady, které byly vynaloženy účelně na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného předního postupu, k čemuž nedošlo. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil tento skutkový stav věci: Žalobce vyzval žalovaného 2. k náhradě nákladů řízení vzniklých žalobci v důsledku nesprávného úředního postupu dne 6.1.2017 [název žalované] nárok žalobce dopisy ze dne 2.2.2017 a 27.2.2017 odmítla. (žádost žalobce ze dne 6.1.2017 včetně doručenky, vyjádření žalovaného 2. z 2.2.2017 a 27.2.2017) Právní zástupkyně žalobce vyúčtovala žalobci právní služby fakturou ze dne 12.7.2016 na částku 20 640 Kč vč. rozpisu jednotlivých i předmětných položek. Žalobce dal 21.7.2016 příkaz k úhradě. (faktura [jméno] [příjmení] žalobci, bankovní příkaz z 21.7.2016 k úhradě faktury) Žalobce v korespondenci mezi ním a advokátkou [jméno] [příjmení] ze dne 5.5.2015, 25.5.2015, 14.10.2015, 22.6.2016 (2x), 26.3.2015, žádá advokátku, aby podala žalobu na nečinnost, neboť marně uplynula lhůta pro vyřízení žádosti podle zák.č. 106/1999 Sb., proti rozhodnutí MHMP či posouzení možnosti zahájení výkonu rozhodnutí, advokátka přijetí potvrdila s tím, že návrh zpracuje. Následně žalobce žádá advokátku o ukončení činnosti, neboť daná nečinnost byla v mezidobí odstraněna. (e-mailová korespondence žalobce a [jméno] [příjmení]) Rozhodnutím ze dne 25.5.2015 [anonymizována dvě slova] [obec] stanovil [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] povinnost zveřejnit informace, které žalobci poskytnula, avšak nezveřejnila na webových stránkách. Žalobce se domáhal následujícího:„ žádám podle zákona 106/1999 Sb., o poskytnutí těch informací, které ÚMČ [obec a číslo] již poskytnul, ale v zákonné lhůtě nezveřejnil, jak mu platná legislativa ukládá. Rovněž požaduji sdělit, kdo je za zveřejňování již poskytnutých informací dle zákona 106/1999 Sb., odpovědný a kdo je jeho nadřízeným“. (rozhodnutí ze dne 25.5.2015, č.j. MHMP 919331/2015) Rozhodnutím ze dne 20.4.2015 [anonymizována dvě slova] [obec] stanovil [anonymizováno] části [obec a číslo] povinnost zveřejnit informace, které žalobci poskytnula, avšak nezveřejnila na webových stránkách. (rozhodnutí ze dne 20.4.2015 sp.zn. MHMP 681592/2015) Ve vyjádření ze dne 16.6.2015 [název žalované] uvědomila žalobce o tom, že byly zveřejněny požadované informace. (vyjádření z 16.6.2015) 5. Soud zamítnul návrhy na provedení důkazů stížností žalobce ze dne 23.1.2015, obsahem všech navrhovaných spisů, jako MČ Praha 6 - sp.zn. 045107/2015/16450/2, sp.zn. MCP6 004979/2014/3062/2, sp.zn. MCP6 045107/2015/16450/2, sp.zn. zn. 087771/2014, Magistrátu hl.m. Prahy - sp.zn. S-MHMP 394139/2015 OKC, sp.zn. S-MHMP 394139/2015 OKC, sp.zn. S-MHMP 1726202/2014, S-MHMP 441542/2015, S-MHMP 971468/2015 a navrhovanými dalšími důkazy, neboť provedené dokazování postačuje pro řádné posouzení nároku. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů podle § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 7. Nárok žalobce soud posoudil podle OdpŠk, kdy podle ust. § 19 OdpŠk územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 22 odst. 1 OdpŠk územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 téhož ustanovení náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. A podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. 8. Pokud jde o pasivní věcnou legitimaci [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], tak ta je vymezena § 2 zák. č. 106/1999 Sb., informačního zákona, podle kterého mají povinnost poskytovat informace povinné subjekty - státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 2.7.2007, č. j. 4 As 56/2006-45 uzavřel, že tím, že zákon o svobodném přístupu k informacím za povinné subjekty označil orgány, které agendu, k níž se požadované informace vztahovaly, věcně vyřizovaly (byla náplní jejich působnosti), nepřímo učinil povinnost k poskyt