§ 2 zákon o svobodném přístupu k informacím – Povinnost poskytovat informace
Zákon o svobodném přístupu k informacím · 106/1999 Sb. · IT právo a ochrana dat
Stručně: Paragraf 2 zákona o svobodném přístupu k informacím vymezuje, kdo jsou povinné subjekty, které musí poskytovat informace, a jaké typy informací se poskytují, respektive neposkytují. (§ 2 zákona č. 106/1999 Sb., zákon o svobodném přístupu k informacím, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Povinnost poskytovat informace
- Judikatura: na § 2 odkazuje 390 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 106/1999 Sb.
(1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.
(2) Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.
(3) Zákon se nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví1a), a dalších informací, pokud zvláštní zákon1b) upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.
(4) Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
(5) Profesní samosprávné komory poskytují podle tohoto zákona pouze informace vztahující se k výkonu veřejné správy, který jim byl svěřen zákonem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kdo musí informace poskytovat: Informace musí poskytovat státní orgány (např. ministerstva), územní samosprávné celky (obce, kraje) a jejich orgány, veřejné instituce (např. univerzity, nemocnice) a také subjekty, které rozhodují o právech nebo povinnostech občanů ve veřejné správě (např. stavební úřady, živnostenské úřady), a to v rozsahu jejich rozhodovací činnosti. Profesní komory poskytují informace jen k výkonu veřejné správy, který jim byl svěřen zákonem.
- Co se neposkytuje: Zákon se nevztahuje na informace z centrální evidence účtů, informace chráněné jako průmyslové vlastnictví, a další informace, pokud jejich poskytování upravuje jiný speciální zákon.
- Co se neposkytuje dále: Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. To znamená, že nemůžete žádat, aby vám úřad sdělil svůj názor na nějakou věc, jak se rozhodne v budoucnu, nebo aby pro vás vytvořil novou zprávu či analýzu.
Na co si dát pozor
- Pokud jiný zákon upravuje poskytování určitých informací (včetně lhůt, opravných prostředků apod.), pak se postupuje podle tohoto jiného zákona, nikoliv podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
- Žádost o informaci musí směřovat k již existující informaci, nikoliv k vytvoření nové informace nebo vyjádření názoru.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2
Jak soudy aplikují § 2
Po právním posouzení uvedených skutečností, které vycházelo z aplikace § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., dále § 1 a § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, jakož i čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a …
Veřejnou správu je však možno vykonávat vrchnostenskými i nevrchnostenskými metodami (viz nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1146/16, odst. 58., který se týkal výkladu pojmu veřejná instituce podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů).
Jinými a v uvedeném rozhodnutí vyjádřenými slovy nebylo důvodu zabývat se otázkou, zda ve smyslu § 8a zákona č. 106/1999 Sb. bylo nutno informaci poskytnout v souladu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu (zejm. zákonem č. 101/2000 Sb.) a z téhož důvodu ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. nepřicházel do úvahy ani postup podle § 83 odst. 1 či odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., neboť žalobce nežádal o poskytnutí osobních údajů ani se nedomáhal jejich likvidace, pouze se domáhal poskytnutí informace, zda byl biologický vzorek (tedy původní …
Související
§ 25h Povinnost poskytovat informace o zástupných ž (Zákon o ochraně spotřebitele)§ 7 Informační povinnost (Zákon o nouzových zásobách ropy, o řešen)§ 81 (Zákon o elektronických komunikacích a o )§ 1 Účel jednotného číselníku organizací v ČSSR (Vyhláška Federálního statistického úřadu)§ 35 Ochrana informací a osobních údajů (Zákon o uznávání odborné kvalifikace a j)