ECLI: ECLI:CZ:OSPH01:2020:24.C.38.2021.1 Datum: 2020-01-16 Předmět: O zaplacení 32 490,57 Kč Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru""smlouva o vedení účtu"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 32 490,57 Kč. Aplikuje: § 101 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 115a (99/1963 Sb.), § 151 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 16. 7. 2020 domáhá na žalovaném zaplacení částky 32 490,57 Kč. V žalobě tvrdí, že dne 4. 10. 2013 uzavřela s žalovaným smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu [číslo] [bankovní účet]. Dne 20. 9. 2016 účastníci uzavřeli smlouvu o povoleném debetu, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání na účtu do výše limitu 30 000 Kč, přičemž překročení tohoto limitu bylo považováno za nepovolený debet ode dne tohoto překročení a žalovaný byl povinen neprodleně celý dluh uhradit. Žalovaný nepovolený debet neuhradil, žalobkyně smlouvu o vedení účtu ukončila ke dni 9. 8. 2019, o čemž žalovaného vyrozuměla, účet žalovaného byl zrušen ke dni 14. 8. 2019 a vykazoval debetní zůstatek ve výši 32 490,57 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 13. 3. 2020, do dne podání žaloby ovšem neuhradil ničeho.
2. Žalovaný byl usnesením ze dne 12. 2. 2021, č. j. 24 C 38/2021-11, vyzván, aby se vyjádřil
k žalobě a označil veškeré důkazy, které mají být v dalším průběhu řízení provedeny. Současně byl poučen o možnosti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů dle § 115a o. s. ř., a o tom, že zůstane-li tato výzva bez vyjádření, má soud za to, že účastník nemá proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Výzva byla žalovanému doručena dne 6. 4. 2021. Žalovaný se k žalobě na předmětnou výzvu ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil, a soud tak ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že nemá námitky. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř. již v žalobě. Soud tedy rozhodl o žalobě bez jednání za souhlasu obou účastníků dle § 115a o. s. ř.
3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ banka“), uzavřela se žalovanou dne 15. 3. 2008 smlouvu o úvěru (Smlouva o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] Všeobecné obchodní podmínky), na základě níž banka žalované poskytla úvěr ve výši 53 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet ve 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši každé 2 570 Kč. Žalovaná v rozporu se smlouvou, úvěr nesplácela dle smluvních podmínek a splátky nezasílala řádně a včas, banka od smlouvy ke dni 4. 3. 2010 odstoupila, o čemž banka žalovanou vyrozuměla dopisem, zároveň bylo žalované zasláno konečné vyúčtování (Odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 22. 2. 2010, Výsledné vyúčtování po ukončení úvěrové smlouvy [číslo]). Žalovaná úvěr v celkové výši neuhradila, pohledávka banky za žalovanou byla postoupena na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 na žalobkyni, o čemž byla žalovaná rovněž vyrozuměna (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019, přehled postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 3. 2019). Žalovaná byla následně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, do dne podání žaloby na svůj dluh ovšem ničeho neuhradila (Výzva k plnění ze dne 16. 1. 2020).
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Článek 6 VOP stanovuje, že pokud klient poruší smlouvu podstatným způsobem (prodlení se splácením úvěru), je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit. Odstoupení nabude účinnosti doručením písemného oznámení o odstoupení nebo dnem v písemném oznámení o odstoupení uvedeném. Klient je povinen do 14 dnů ode dne doručení odstoupení jednorázově doplatit souhrn splatných a nezaplacených splátek úvěru a nákladů na pojištění a jejich příslušenství, včetně úroku z prodlení, smluvních pokut a náhrady škody a náklady vynaložené věřitelem na předčasné ukončení smlouvy.
5. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech
a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům. V řízení bylo prokázáno, že spolu účastníci, resp. banka a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, kterou se banka zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navýšené o sjednaný úrok z úvěru dojednaným způsobem splatit. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba posuzovat dle § 2395 a násl. občanského zákoníku, tj. jako smlouvu o úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná peněžní prostředky čerpala, sjednaným způsobem je však, včetně úroku, nesplácela. Banka proto postupovala v souladu se smluvním ujednáním, odstoupila od smlouvy o úvěru a nesplacenou část úvěru zesplatnila. Vzhledem k tomu vznikla žalovanému povinnost vrátit dosud nesplacenou část poskytnutého úvěru, včetně sjednaného úroku, jak je v žalobě požadováno. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradila, dostala se do prodlení a bance v souladu s § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úrok z prodlení a to ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v pozdějším znění. Povinnost platit úrok z prodlení z dlužné částky trvá pro žalovanou až do jejího úplného uhrazení.
6. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti, jakož i vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci, soud žalobě výrokem II. rozsudku vyhověl.
7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1,
142 odst. 1 a 137 o. s. ř. tak, že byl přiznán žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok
na náhradu nákladů řízení v částce 11 173,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 300 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 490,57 Kč sestávající z částky 2420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí právního zastoupení, podání žaloby, vyjádření k odporu a výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky ve výši 1713,60 Kč. Plnění k rukám advokáta je odůvodněno § 149 odst. 1 o. s. ř.
8. Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.