39 C 117/2017-146 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 749 898 Kč s příslušenstvím. Ve své žalobě uvedl, že dne [datum] podal žádost o informace týkající se aktuálního kolaudačního souhlasu pro provozovnu [anonymizována čtyři slova], a to na [anonymizována tři slova] [obec a číslo]. K poskytnutí požadované informace však došlo až po úspěšném soudním řízení u Městského soudu v Praze [spisová značka], řízení o žádosti tak bylo ukončeno dne [datum] s tím, že část kolaudačního rozhodnutí neexistuje, ačkoliv jí správní orgán deklaroval. V době, kdy mu nebyla informace poskytnuta, ji nemohl využít a vznikla mu tak majetková újma. Žalobce se proto obrátil dne [datum] na žalovanou s žádostí o náhradu újmy a žalovaná se k žádosti dne [datum] vyjádřila. Dne [datum] zaslala žalovaná k žádosti žalobce další vyjádření, ale vady tím neodstranila. Dále uvedl, že půlroční promlčecí lhůta začala běžet nejdříve ukončením správního řízení, tedy [datum] a byla přerušena po dobu vyřizování žádosti podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona české národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“) tedy v době od [datum] do [datum]. Dále uvedl, že [anonymizována tři slova] [obec a číslo] na jeho žádost ze dne [datum] reagoval sdělením datovaným„ [datum]“ s tím, že nemá povědomí o tom, že by existoval nějaký další kolaudační souhlas. Přitom žalobci nikdy žádný kolaudační souhlas nezaslal. Jednalo se tedy o situaci, kdy povinný subjekt nejprve vůbec nereagoval a pak zaslal pozdní reakci, která nevedla k vyřízení žádosti. Žalobce se proto obrátil na soud s žalobou proti rozhodnutí, neboť měl pocit, že na poskytnutí kolaudačního souhlasu má právo. Soud mu dal za pravdu a napadené rozhodnutí zrušil. Na rozsudek zareagoval [anonymizována tři slova] [obec a číslo] s tím, že poskytl žalobci část požadovaných informací, a to dne [datum] (doručeno [datum]), nicméně nebyla mu zaslána příloha kolaudačního souhlasu, která měla být poskytnuta. Proto se obrátil na [stát. instituce] (dále jen„ [anonymizováno]“) a dne [datum] obdržel žalobce jejich rozhodnutí, dle kterého kolaudační souhlas nikdy žádnou přílohu neměl. Žádost ze dne [datum] tak byla vyřízena až dne [datum], tedy po [číslo] dnech, ale zákonná lhůta je 15 dnů. Po dobu řízení nebylo možné požadované informace využít k obraně před hlukovou zátěží a žalobce tak nemohl bránit práva svá a své rodiny, včetně osoby starobního důchodce. Dále žalobce uvedl, že odepírání práva na informace mělo následující následky: prostory provozovny byly zkolaudovány jako nápojový bar s tichou reprodukovanou hudbou, hygienická stanice [anonymizováno] [obec] pak popsala hluk v baru [anonymizována dvě slova] jako užívání stavby v rozporu s kolaudačním souhlasem, oprávněnost stížností na hlukovou zátěž potvrdil i starosta [anonymizováno] [obec a číslo], měřením ze dne [datum] bylo zjištěno překročení hygienických limitů. Z toho vyplývá, že žalobce a jeho rodina byl po dobu několika let vystaven hlukové zátěži a absence požadovaných informací vedla k nemožnosti se aktivně bránit svá práva a pokud by byly informace poskytnuty, byla by hluková zátěž efektivně řešena. Ke konkrétním částkám přiměřeného zadostiučinění žalobce uvedl, že základní částka dle manuálu pro aplikaci zákona č. 82/1998 Sb. je 15.000 Kč. Tato částka pak byla zvýšena o 50 % z důvodu významu a reálné doby odepírání práva na informace a o 20 %, neboť vyřízení věci bylo při dodržení platné legislativy banální. Výsledná částka byla tedy stanovena jako 20000x3,19x1,5x1,2x1,2, to vše x4. Majetková újma pak spočívá ve vynaložených nákladech na právní služby v době neoprávněného odepírání informace, tedy o náklady spojené s řízením [spisová značka] u Obvodního soudu pro Prahu 1 a Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka]. 2. Žalovaná [příjmení] – [stát. instituce] se k věci vyjádřila svým podáním ze dne [datum]. Ve vyjádření uvedla, že dne [datum] odmítla požadavek žalobce na náhradu škody ve výši 88.450 Kč za majetkovou újmu a 661 478 Kč za nemajetkovou újmu, kterou žalobce uplatnil svým dopisem ze dne [datum]. Ve vztahu k majetkové újmě bylo žalobci odpovězeno, že náklady řízení nelze ve smyslu § 31 odst. 1 zák. č. 82 /1998 Sb. považovat za účelně vynaložené, resp. jejich vynaložení nemělo za cíl zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, ale byly vynaloženy v občanskoprávním řízení ve věci žalobcova předchozího nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, ve které nebyl žalobce úspěšný a žaloba byla shledána i odvolacím soudem jako nedůvodná. Dovolání v této věci bylo odmítnuto. Předmětný neúspěch žalobce v tomto sporu nebyl z důvodu, že mu chyběly požadované informace. K nemajetkové újmě opět žalovaná odkázala na své vyjádření ze dne [datum] s tím, že neposkytnutím požadované informace nemohla být znemožněna obrana před hlukovou zátěží, neboť žalobce brojil proti dané provozovně též v době, kdy bylo vedeno dané řízení o žádosti o informace nelze shledat souvislost mezi požadovanými informacemi a možností domáhat se nápravy v souvislosti s případným nadměrným hlukem z dané provozovny. Pokud žalobce uvádí, že nemohl v důsledku odepření práva na informace, řádně hájit své práva, žalovaná uvádí, že požadovaný kolaudační souhlas byl v kopii poskytnut jeho matce dne [datum] a v jiném řízení před Městským soudem v Praze žalobce uváděl, že je mu tento kolaudační souhlas znám. Skutečnost, že daný kolaudační souhlas zůstává v platnosti a že nebyly ohlášeny žádné změny dané provozovny žalobce věděl nejpozději v lednu 2013. Žalovaná dále uvedla, že délka řízení byla ovlivněna především skutečností, že soudní řízení u Městského soudu v Praze trvalo téměř 4 roky. Žalobce v žádosti nezmiňuje žádné konkrétní průtahy, ale pouze namítá celkovou nepřiměřenou délku řízení. Závěrem žalovaná uplatnila námitku promlčení uplatněného nároku. 3. Dále se k věci žalobce vyjádřil svým podáním ze dne [datum], kde uvedl, situace je těsně před jednáním [datum] taková, že žádost o informace ze dne [datum] není dosud uzavřena. [anonymizováno] [obec a číslo] vydal [datum] rozhodnutí o odložení žádosti čj. [anonymizováno] [číslo], které je nyní předmětem přezkumu u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Dále uvedl, že žalovaná v otázce promlčení zcela ignoruje přerušení doby vyřizování žádosti o náhradu újmy, po kterou promlčecí doba neběží. Přitom promlčecí lhůta byla přerušena od [datum] do [datum]. K promlčení nároku tak v době podání žaloby nedošlo. Dále žalobce uvedl konkrétní průtahy, které spatřuje v průtahu v poskytnutí informací, neboť na žádost o informace ze dne [datum] byly informace částečně poskytnuty až [datum]. Na žádost v zákonné lhůtě povinný subjekt vůbec nereagoval. K poskytnutí informací došlo až na základě soudního řízení [číslo jednací]. [obec] v 15 denní lhůtě byly informace poskytnuty až [číslo] dnů po podání žádosti. Délka průtahu je tak [číslo] dnů. Dále pochybení spatřuje ve vydání rozhodnutí o odmítnutí části žádosti. Povinný subjekt zjistil, že část informací neexistuje. [obec] toho, aby rozhodl v 15 denní lhůtě po obdržení žádosti, rozhodl [datum] a toto rozhodnutí zaslal [datum] žadateli. [obec] v 15 denní lhůtě rozhodl [anonymizováno] [obec a číslo] až [číslo] dnů po podání žádosti. Délka průtahu je tak [číslo] dnů. Celková délka průtahů tak byla [číslo] dnů. Přitom zákon o svobodném přístupu k informacím předepisuje 15 denní lhůty jak pro poskytnutí informací, tak pro vydání rozhodnutí. Dále uvedl, že soudem bylo zrušeno rozhodnutí [stát. instituce], a to rozhodnutí označené [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka] ze dne 29.8.2012, které bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze pod sp. zn. [číslo jednací]. Dle pravomocného rozsudku soudu bylo chybováno ve vztahu ke všem třem bodům žádosti. Zavinění státu je tak prokázáno. Právě na základě tohoto rozhodnutí přetrvával po dobu několika let stav, kdy nebyly informace poskytnuty a nebylo o tom vydáno ani prvoinstanční rozhodnutí. Uvedl, že v tomto konkrétním případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu tím, že žádost o informace ze dne [datum] byla vyřízena [datum] doručením rozhodnutí [anonymizováno] čj. [anonymizováno] [číslo] [rok]. Informace nebyly ve lhůtě poskytnuty a prvoinstanční orgán nevydal ve lhůtě rozhodnutí. Oba průtahy jsou ve lhůtě [číslo] dnů, tedy kumulativně [číslo] dnů. Dále došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a to rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], které bylo zrušeno Městským soudem v Praze rozsudkem [číslo jednací]. Příčinná souvislost je dle žalobce dána jak tím, že by při dostupnosti informací majetkové náklady nevznikly, tak tím, že při absenci nesprávného úředního postupu, resp. absenci vadného, pravomocně zrušeného rozhodnutí soudem, by nebylo řízení v řádu let, ale v rozsahu 15 dnů stanovených zákonem o svobod