64 C 51/2019-37 — Obvodní soud pro Prahu 1

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím, <b>se zamítá.</b> II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>Odůvodnění</b> Žalobce se návrhem podaným soudu dne [datum] domáhal vydání bezdůvodného obohacení po žalované ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení. Uvedl, že dne [datum] došlo k pojistné události, a to k odcizení osobního automobilu tov. zn. BMW, ve vlastnictví leasingové společnosti [právnická osoba] Žalovaná předmětnou pojistnou událost likvidovala a společnosti [právnická osoba] vyplatila pojistné plnění celkem ve výši [částka]. Uvedl, že žalovaná při likvidaci pojistné události vycházela z pojistného plnění nesprávně i po odečtu spoluúčasti a že v důsledku chybného určení hodnoty vozidla likvidátorem žalované žalobce byl nucen zaplatit leasingové společnosti částku [částka] na základě znaleckého posudku. Žalovaná uplatněný nárok neuznala co do důvodu ani výše. Nesporovala, že dne [datum] došlo k pojistné události, a to k odcizení předmětného vozidla ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] jakožto pojistníka. Pojistná událost byla nahlášena ze strany pojistníka a po provedeném šetření v souladu s pojistnou smlouvou žalovaná pojistníkovi vyplatila pojistné plnění ve výši [částka] po odečtení spoluúčasti. Obvyklou cenu vozidla v době odcizení po odečtení hodnoty DPH a spoluúčasti, žalovaná stanovila v souladu s ustanovením znaleckého standardu pro oceňování motorových vozidel Ústavu soudního inženýrství. Poukazovala dále na to, že ve spise Policie ČR dále zjistila, že policie zkoumala škodu v souvislosti s odcizením vozidla ve výši [částka] dle sdělení vlastníka vozidla. Závěrem uvedla, že žalobce netvrdí a neprokazuje, na základě jakého důvodu došlo na straně žalované za uvedeného skutkového stavu k bezdůvodnému obohacení. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Mezi účastníky nebylo sporné, že dne [datum] došlo k pojistné události, a to k odcizení pojištěného vozidla a že pojistníkem a vlastníkem odcizeného vozidla byla leasingová společnost [právnická osoba] Mezi účastníky dále nebylo sporné, že po oznámení této pojistné události a šetření této události žalovaná vyplatila v souladu s pojistnou smlouvou pojistné plnění v celkové výši [částka], tedy pojistné plnění bylo poskytnuto pojistníkovi společnosti [právnická osoba], který byl ke dni pojistné události plátcem DPH ze zákona. Uvedené skutečnosti byly též osvědčené z dopisu žalované ze dne [datum], [datum] a likvidačního dokladu žalované o výpočtu plnění z havarijního pojištění ze dne [datum]. Z výpisu běžného účtu u peněžního ústavu žalobce za období od [anonymizováno] do [datum] soud dále zjistil, že žalobce po ukončení šetření a zániku pojistné smlouvy vyplatil společnosti [právnická osoba], částku [částka]. Ze znaleckého posudku o ocenění motorového vozidla ze dne [datum], který byl vypracován ing. [jméno] [příjmení] na základě zadání žalobce, soud dále zjistil, že znalecký posudek byl vypracován po ukončení šetření [anonymizováno] události a zániku pojistné smlouvy zánikem předmětu pojištění. Znalecký posudek byl vypracován na základě zadání ke stanovení obvyklé ceny vozidla odcizeného a to BMW [anonymizována tři slova], [registrační značka]. V použité literatuře znalec v posudku odkazuje na ceník motorových vozidel dle databáze znalce, který nebyl součástí znaleckého posudku. V popisu posudku o údajích o opravách a poškození vozidla znalec též uvádí, že pro potřeby vypracování tohoto posudku byla mu poskytnuta dokumentace ze strany žalobce, včetně faktur a servisních objednávek, které znalec k posudku nepřipojil. Soud dále z posudku zjistil, že znalec hodnotil výbavu vozidla z nabídky internetových stránek, včetně technického stavu jednotlivých skupin vozidla. Z informací a z dokumentace poskytnuté žalobcem a závěrem znalec ve zdůvodnění posudku uvedl, že pramenem pro znalecké závěry mu sloužila nabídka [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] jako výchozí cena vozidla včetně DPH a koeficient prodejnosti posuzoval dle metodiky znaleckého standardu [číslo]. Jako další srovnávací parametr pro stanovení koeficientu prodejnosti znalec použil výňatky metodiky [příjmení] [příjmení] [jméno] a závěrem stanovil obvyklou cenu vozidla ke dni odcizení ve výši [částka] bez DPH. Soud hodnotil provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co účastníci uvedli. Soud pro svůj skutkový závěr nehodnotil znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení], protože z něj nezjistil objektivní skutečnosti o zmenšení majetkových hodnot žalobce a pro jeho nedostatky hodnocení, které vedly k vyslovenému závěru. Z důvodu procesní ekonomie zamítl návrh žalované na vypracování znaleckého posudku k ocenění vozidla. <i>Podle ust. § 2991 odst, 1 OZ ve znění účinném ke dni 9.4.2018, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> Soud předně konstatuje, že i v kontextu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ([příjmení]), je s ohledem na podobnost obou úprav použitelná (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1836/2017) ta rozhodovací praxe soudů vztahující se k § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění s účinností do [datum], která chápe bezdůvodné obohacení jako mimosmluvní závazek, jehož obsahem je povinnost toho, kdo se obohatil, vydat to, oč se obohatil, a tomu korespondující právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2726/2015). Předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je získání majetkové hodnoty jedním subjektem na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně. Proto je aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno, tedy subjekt, v jehož majetkové sféře došlo ke zmenšení majetkových hodnot; pasivně legitimován je ten, jehož majetek se na úkor druhého neoprávněně zvětšil nebo u koho nedošlo ke zmenšení majetku, ač k tomu mělo v souladu s právem dojít (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1233/2014, sp. zn. 28 Cdo 1286/2014 nebo sp. zn. 28 Cdo 794/2015). Přitom na rozdíl od právní úpravy bezdůvodného obohacení v zákoně č. 40/1964 Sb. (obč. zák.), kde byl výčet skutkových podstat bezdůvodného obohacení zásadně považován za taxativní obsahuje aktuálně účinná právní úprava bezdůvodného obohacení výčet otevřeně demonstrativní a k závěru o vzniku bezdůvodného obohacení postačuje již naplnění obecné skutkové podstaty v § 2991 odst. 1 OZ (srov. např. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, komentář k § 2991, marg. č. 112, i rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3090/2018). V ustanovení § 2991 odst. 2 OZ pak je výslovně uvedena i skutková podstata bezdůvodného obohacení protiprávním užitím cizí hodnoty. V projednávané věci byla předmětem soudního přezkumu otázka sporná, zda došlo k bezdůvodnému obohacení mezi žalobcem a žalovanou, jakožto subjektem, který plnil ze závazkového vztahu pojištění. Posouzení vzniku bezdůvodného obohacení mezi účastníky řízení tak závisí na naplnění znaků skutkové podstaty hypotézy právní normy, jehož základním předpokladem je objektivně vzniklý stav obohacení. Mezi účastníky nebylo sporné, že vlastníkem odcizeného vozidla byla ke dni [datum] leasingová společnost, nikoliv žalobce a že v důsledku pojistné události ve formě odcizení, došlo ke snížení majetkového stavu vlastníka vozidla, leasingové společnosti. Nebylo dále sporné, že ze závazkového vztahu z pojistné smlouvy se po uvedené pojistné události došlo ze strany žalované k plnění účastníkovi z pojistné smlouvy a vlastníku vozidla. Žalobce, byť zastoupen advokátem, však netvrdil ani neprokazoval v projednávané věci, jaký byl jeho vlastní závazkový vztah k pojištěnému, k pojistníkovi a vlastníku vozidla. Netvrdil ničeho o tom, jakým způsobem vypořádal (pokud závazkový vztah existoval) své vztahy k vlastníku vozidla, leasingové [právnická osoba] s.r.o. po pojistné události. Přitom samotné vypořádání vztahů z leasingové smlouvy nejsou okolností, které by objektivně založily stav majetkového obohacení na straně žalované v souvislosti s jejím závazkem z pojistného vztahu. Automaticky se to ani neprojevuje negativně v majetkových poměrech žalobce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 683/2010).