ECLI: ECLI:CZ:OSPH01:2021:11.C.68.2019.1 Datum: 2021-11-01 Předmět: Žaloba podle části V. o.s.ř. Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 12 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 3036 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 3028 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 6 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 451 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 457 z. č. ["bezdůvodné obohacení""finanční arbitr""nájem nebytových prostor""nebytový prostor"]
O co šlo: Žaloba podle části V. o.s.ř. (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 12 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 3036 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 3028 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 6 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1 z. č. 37/2004 Sb.", )
<b>Žalobní tvrzení</b>
1. Žalobce se podanou žalobou dle části páté občanského soudního řádu domáhal nahrazení nálezu Finančního arbitra ze dne 26. 8. 2019, č.j. FA/SR/ZP [číslo], ve znění rozhodnutí o námitkách ze dne 22. 11. 2019, č.j. FA/SR/ZP /558/2018-42, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť se cítil být dotčen rozhodnutím Finanční arbitra a požadoval, aby soud podrobil citovaný nález ve znění rozhodnutí o námitkách v jeho výroku II. a III. revizi.
2. Žalobce se návrhem podaným k Finančnímu arbitrovi ze dne [datum] domáhal určení neplatnosti pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] a vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu zaplaceného pojistného a mimořádného výběru spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 43 453 Kč od 15. 3. 2018 do zaplacení. O návrhu žalobce rozhodl Finanční arbitr nálezem ze dne 26. 8. 2019, č.j. FA/SR/ZP [číslo], kterým určil, že pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum] je od počátku neplatná (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 12 353 Kč do 3 dnů od právní moci nálezu (výrok II.), ve zbývajícím rozsahu návrh žalobce zamítl (výrok III.) a uložil žalované povinnost zaplatit Finančnímu arbitrovi částku 15 000 Kč na účet Kanceláře finančního arbitra jakožto sankci dle § 17a zákona o Finančním arbitrovi (výrok IV.).
3. Proti nálezu podal žalobce, stejně jako žalovaná, námitky. Nález byl rozhodnutím Finančního arbitra o námitkách částečně změněn ve výroku II. tak, že žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 21 103 Kč, a to do 3 dnů od právní moci nálezu, ve zbývajícím rozsahu Finanční arbitr námitky zamítl a citovaný nález ve výrocích I., III., IV. potvrdil.
4. Finanční arbitr provedl dle žalobce zúčtování vzájemných peněžitých plnění z neplatné pojistné smlouvy v rozporu se zákonem a v rozporu se zákonem nepřiznal žalobci zákonný úrok z prodlení. Finanční arbitr rovněž nesprávně vyhodnotil námitku nemravnosti, kterou žalobce vznesl vůči námitce promlčení a nedostatečně zjistil a nesprávně vyhodnotil předložené důkazy prokazující úmysl žalované bezdůvodně se obohatit na úkor žalobce.
5. Žalobce má za to, že pojistná smlouva je absolutně neplatná z důvodu nesjednání rozsahu pojistného plnění a rizikového pojistného.
6. [příjmení] bylo možné řádně stanovit rozsah pojistného plnění, bylo by nezbytné učinit součástí pojistné smlouvy dle § 4 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě též pojistně technické zásady a přehled poplatků, na které pojistná smlouva v definici rizikového pojistného, správních a počátečních nákladů a poplatků v čl. 1 bodu 1.7, 3.1, [datum] a [datum] Doplňkových pojistných podmínek odkazuje, což se však v případě předmětné pojistné smlouvy nestalo. Žalobce přitom odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 2. 2019 sp.zn. 31 Cdo 1566/2017, Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2018, č.j. 25 Co 430/2017-190, a Obvodního soudu pro Prahu 1 v řízení vedeném pod sp.zn. 18 C 57/2018.
7. V řízení před Finančním arbitrem bylo zjištěno, že riziková složka pojištění nebyla v pojistné smlouvě řádně sjednána. V případě, že rizikové pojistné v pojistné smlouvě sjednáno není, nemůže se jednat o pojistnou smlouvu, neboť by to znamenalo, že žalovaná žádné pojistné riziko nepřevzala a nebyla by naplněna definice pojišťovací činnosti dle § 3 odst. 1 písm. f/ zákona o pojišťovnictví. S ohledem na esenciální význam rizikové složky pro pojistnou smlouvu obecně nelze tuto neplatnou část pojistné smlouvy oddělit od zbytku pojistné smlouvy ve smyslu § 41 občanského zákoníku. Ze stejného důvodu konstatoval neplatnost pojistné smlouvy investičního životního pojištění žalované i Obvodní soud pro Prahu 1 v řízení vedeném pod sp.zn. 42 C 97/2018, jehož závěry byly potvrzeny i v navazujícím odvolacím řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 29 Co 420/2019.
8. Důvod neplatnosti pojistné smlouvy žalobce dále shledává v nekalých obchodních praktikách při uzavírání pojistné smlouvy a v neurčitosti tvorby kapitálové hodnoty pojištění.
9. V řízení před Finančním arbitrem bylo zjištěno, že žalovaná nesdělila žalobci před uzavřením pojistné smlouvy zásadní informace o nákladové struktuře pojistné smlouvy a žalobce nebyl řádně a úplně informován o doporučované pojistné smlouvě (zejména o poplatcích spojených se smlouvou investičního životního pojištění). Informace o nákladové struktuře je pro spotřebitele významná pro učinění kvalifikovaného rozhodnutí, zda pojistnou smlouvu uzavře či nikoliv, neboť nákladová struktura přímo ovlivňuje rozsah pojistného plnění. Nesdělení nákladové struktury žalobci je nutno právně kvalifikovat jako jednání porušující zákaz nekalých obchodních praktik ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 463/1992 Sb. a sjednání smlouvy v rozporu se zákonem podle § 39 občanského zákoníku. Žalobce přitom odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2018, č.j. 25 Co 430/2017-190.
10. Formování kapitálové hodnoty je základem pro pojistné plnění a doplňkové pojistné podmínky neposkytují žádné vodítko k výkladu, jak je celková kapitálová hodnota snižována o počáteční a správní náklady, resp. nedefinují způsob, jakým by došlo ke snížení kapitálové hodnoty s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotou negarantovanou s tím, že způsob, jak je kapitálová hodnota snižována, není obsažen ani v dalších smluvních dokumentech.
11. K výši bezdůvodného obohacení žalované žalobce uvedl, že v řízení před Finančním arbitrem učinily strany nesporným, že žalobce uhradil žalované na pojistném k datu vydání nálezu celkem 118 750 Kč a že žalovaná plnila žalobci ve výši 46 392 Kč z titulu mimořádného výběru. Žalovaná se tak z neplatné pojistné smlouvy bezdůvodně obohatila o částku 72 358 Kč. Finanční arbitr zúčtoval vzájemně poskytnutá plnění v rozporu s § 457 občanského zákoníku, když nejprve akceptoval námitku promlčení vznesenou žalovanou a pro účely zúčtování neuvažoval veškeré plnění žalobce poskytnuté žalované, ale pouze plnění, které žalobce uhradil žalované v období od [datum] do zániku pojištění, tj. částku 67 500 Kč a plnění žalované žalobci ve výši 46 392 Kč, neboť námitku promlčení vznesenou žalobcem [příjmení] arbitr neakceptoval. Saldo ve výši 72 358 Kč vzniklo k datu [datum], kdy se setkaly-zanikly poslední zúčtovávaná vzájemně poskytnutá peněžitá plnění stran z neplatné pojistné smlouvy a teprve proti takto stanovenému rozdílu (saldu) může žalovaná vznést námitku promlčení. Postup podle § 457 starého občanského zákoníku nepřipouští, aby jednotlivá vzájemně poskytnutá peněžitá plnění byla nejprve posouzena s ohledem na námitku promlčení a teprve následně zúčtována. K vypořádání vzájemných plnění dochází formálně k okamžiku, kdy nárok na vydání bezdůvodného obohacení vznikl a v okamžiku svého vzniku nárok nemůže být promlčen. Žalobce přitom odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Odo 52/2002.
12. Žalobce rovněž nesouhlasil se zamítnutím jeho nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení, neboť neuzavření dohody o narovnání nemůže být považováno za odepření součinnosti podle § 522 občanského zákoníku s následkem odepření nároku na zákonné příslušenství. Přitom odkázal na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26. 4. 2019, č.j. 42 C 97/2018-57, který Městský soud v Praze v řízení vedeném pod sp.zn. 29 Co 420/2019 potvrdil.
13. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná nemohla řádně vznést námitku promlčení, neboť jednání v rozporu s odbornou péčí a nikoliv v dobré víře musí jít k tíži žalované, která nemůže z této skutečnosti těžit.
14. Námitku promlčení vznesenou žalovanou v řízení před Finančním arbitrem považuje žalobce za nemravnou zejména proto, že žalovaná námitkou promlčení uplatňuje nárok na kapitálovou hodnotu, kterou by nikdy nezískala, pokud by pojistná smlouva byla řádně uzavřena. Žalovaná uplatnění námitky promlčení získává majetkový prospěch, přestože důvody neplatnosti pojistné smlouvy sama zapříčinila. Akceptace námitky promlčení ze strany žalované je v rozporu se zásadou stanovenou v § 6 odst. 2 nového občanského zákoníku, dle které nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani z protiprávního stavu, který vyvolal, nebo nad kterým má kontrolu. Žalovaná od počátku pojištěné jednala v rozporu s pojistnou smlouvou, když vědomě snižovala kapitálovou hodnotu pojištění o náklady a poplatky, o nichž žalobce předem neinformovala a jejichž výši žalobci nesdělila, když při výpočtu odkupného vědomě snížila výši odkupného o koeficient krácení kapitálové hodnoty ve výši 0,85, přičemž tento koeficient a jeho výše, či způsob jejího stanovení, není ve smluvní dokumentaci nikde upraven a když při výpočtu odkupného jednostranně započetla dosud neuhrazené počáteční náklady. Žalovaná od počátku trvaní pojištění nakládala s pojistnou smlouvou v rozporu s jejím obsahem, neboť nealokovala pojistné dle dohodnutých principů a porušovala práva žalobce z pojistné smlouvy. Při uzavírání pojistné smlouvy žalovaná nejednala s odbornou péčí, neboť žalobce neinformovala o nákladové struktuře pojištění
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.