12 C 178/2020-20 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného soudu dne [datum] se žalobkyně v soudním řízení domáhala na žalovaném zaplacení částky 30 986,21 Kč s příslušenstvím spočívající ve smluvním úroku a zákonných úroků z prodlení. 2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] (dále též jen„ banka“) uzavřela se žalovaným smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] která je smlouvou o úvěru. Na základě této smlouvy byla žalovanému vydána kreditní karta a poskytnut úvěr na kreditní kartě. Nedílnou součástí smlouvy byly [ulice] podmínky a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby (dále jen„ Ceník“) .. Žalovaný se zavázal úvěr z kreditní karty splácet a to v souladu s Obchodními podmínkami, tj. měsíčně splácet povinnou minimální splátku uvedenou na výpisu z kreditního účtu a to včetně sjednaného úroku z úvěru a poplatků. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když čerpaný úvěr řádně a včas nesplácel. Vzhledem k tomu právní předchůdkyně žalobkyně využila svých smluvních oprávnění, úvěr ke kreditní kartě prohlásila za splatný v celé výši a žalovaného vyzvala k úhradě celkové dlužné částky, která sestávala z nesplacené jistiny úvěrového rámce ve výši 29 897,21 Kč, z poplatků dle výpisu ve výši 1 089 Kč a z kapitalizovaného úroku ve výši 2 063,09 Kč za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně požaduje v soudním řízení vedle úhrady dlužné částky rovněž zaplacení sjednaných úroků z jistiny úvěru ve výši 22,56%, a to v souladu se smluvním ujednáním, podle kterého je oprávněna od splatnosti nadále, až do úplného zaplacení veškerých pohledávek, úročit dlužnou částku úrokovou sazbou sjednanou podle smlouvy a uveřejněnou v aktuálně platném Ceníku. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru ve výši 29 897,21 Kč. Aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně odvozuje od uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.1.2020 se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: [příjmení] a žalovaný spolu dne 11.3.2016 uzavřeli smlouvu o vydání kreditní karty [anonymizováno] [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy o vydání kreditní karty byly též Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet (dále jen„ Obchodní podmínky“) a Všeobecné obchodní podmínky [anonymizována dvě slova] a Ceník. Obsahem smlouvy byl závazek banky poskytnut žalovanému úvěrový rámec až do výše 30 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla přitom na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 22,56 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou minimální splátkou ve výši 3,5 % měsíčně z čerpaných prostředků (viz Ceník část 5.3. Kreditní karty, bod 4. Splácení karty). Současně byl žalovaný dle bodu X.4. Obchodních podmínek povinen hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, přičemž výše a druh všech poplatků byl stanoven Ceníkem účinným k datu jejich splatnosti. Dle bodu X.5. obchodních podmínek byly úroky, poplatky a vzniklé náklady banky splatné pravidelně měsíčně vždy k datu splatnosti povinné minimální splátky. Z dokazování dále vyplynulo, že žalobkyně žalovanému kreditní kartu vydala a poskytla mu úvěrový rámec, jenž mohl žalovaný jejím prostřednictvím čerpat. Z předložených měsíčních výpisů z účtu pak vyplynulo, že žalovaný kreditní kartu užíval, úvěr čerpal, ale stanovené minimální měsíční splátky řádně nesplácel. [příjmení] z tohoto důvodu přistoupila dopisem ze dne 27.08.2019 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky a vyzvala žalovaného k úhradě aktuální dlužné částky. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce rovněž zaslala žalovanému písemnou předžalobní upomínku, kterou jej vyzvala k úhradě dlužné částky, když za tímto účelem mu poskytla náhradní 7denní lhůtu. Žalovanému bylo dále zasláno oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni. 5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům. 8. V řízení bylo prokázáno, že spolu právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o vydání a užívání kreditní karty, kterou právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému čerpání peněžních prostředků formou plateb u obchodníků kreditní kartou a hotovostních výběrů, vše až do výše sjednaného kreditního limitu ve výši 30 000 Kč, tj. poskytla mu do povolené výše úvěr. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba v souladu s ust. § 2395 občanského zákoníku posuzovat jako smlouvu o úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na základě uzavřené smlouvy čerpal prostřednictvím kreditní karty peněžní prostředky, avšak v rozporu se smluvním ujednáním tyto sjednaným způsobem, tj. alespoň v minimálních měsíčních splátkách označených v měsíčním výpise z účtu ke kreditní kartě, nesplácel, čímž došlo k porušení smluvních povinností ve smyslu čl. XVI. 1. (i) Obchodních podmínek. Dle ustanovení čl. XVI. 2. (ii) byla banka v případě porušení smlouvy ze strany držitele karty oprávněna prohlásit veškeré pohledávky za držitelem karty za okamžitě splatné, což učinila a žalovaného vyzvala k úhradě celkové dlužné částky, která je předmětem řízení. Žalovaný svůj závazek neuhradil a proto jeho zaplacení žalobkyně řádně uplatnila v soudním řízení. [příjmení] a žalovaný sjednali ve smlouvě povinnost žalovaného platit z nesplaceného úvěru úrok ve výši 22,56 % ročně, který žalobkyně v řízení rovněž oprávněně nárokuje. S ohledem na prodlení žalovaného vznikl žalobkyni v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku dále nárok na úrok z prodlení z nesplaceného úvěru, když jeho výše vyplývá z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v pozdějším znění. Povinnost platit úrok a úrok z prodlení pro žalovanou stranu trvá od data následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od 28.8.2019 až do jeho úplného zaplacení. 9. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti, jakož i vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci, soud žalobě výrokem I. rozsudku zcela vyhověl. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 922,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 550 Kč a a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 30 986,21 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 3 a.t. (§ 7 odst. 5 a.t.) z tarifní hodnoty ve výši 30 986,21 Kč sestávající z částky 2 340 Kč za písemné podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně paušálních náhrady výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 440 Kč ve výši 932,40 Kč. K aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně (68 C 343/2020, 25 C 270/2020), kd